Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Rozsah kůrovcové kalamity nutí Národní park Šumava žádat veřejnost o pomoc
7. července 2011 | Správa NP a CHKO Šumava
Kůrovcová kalamita, která nemá v dějinách Šumavy obdoby, nutí vedení Správy národního parku Šumavy (SNPŠ) obrátit se na co nejširší veřejnost s prosbou o pomoc při loupání napadených stromů. „Chtěli bychom oslovit co největší počet lidí s patřičným osvědčením, aby nám pomohli zbavit kůry kůrovcem napadené stromy, které stojí v zónách, kde jiná metoda zásahu nepřipadá v úvahu“, říká ředitel SNPŠ Jan Stráský.
„V rámci Národního parku jsme už využili všech dostupných kapacit a nebude stačit ani seznam pomocníků, který nám po podobné výzvě nedávno poskytlo ekologistické Hnutí Duha“, dodává. Na internetových stránkách www.npsumava.cz otevřelo vedení SNPŠ speciální sekci „Společně proti kůrovci, společně pro Šumavu“, která je určena zájemcům ochotným zapojit se do záchrany smrkových porostů na Šumavě.
Vedení SNPŠ chce oslovit co největší počet lidí s patřičnou kvalifikací pro tzv. loupání na stojato, považované za metodu, která je šetrná k přírodě a prakticky jako jediná přichází v úvahu v oblastech spadajících pod ochranu evropských směrnic Natura 2000. Takovými jsou i vodou ovlivněná stanoviště, pro něž by chtělo vedení SNPŠ pomoc z řad veřejnosti získat. „Šetrnost metody k přírodě je bohužel v ostrém kontrastu k finanční náročnosti postupu“, doplňuje ředitel SNPŠ Jan Stráský, „odkornit na stojato jeden jediný strom znamená vydat z rozpočtu Parku až dva tisíce korun.“ Podle J. Stráského by jen ve finančním vyjádření bylo k optimálnímu pokrytí zásahu potřeba 60 milionů korun, protože jde celkem asi o 30 tisíc napadených stromů na vodou ovlivněných stanovištích. „Zatím se nám podařilo dát z prostředků Parku dohromady 9 milionů, o dalších 20 milionů žádáme Ministerstvo
životního prostředí“, konstatuje Stráský. V poměrném vyjádření je loupání napadených smrků na stojato asi sedmkrát dražší než kácení motorovou pilou.
„Dalším nepřítelem je čas. Nejpozději desátého července bude vývojové stádium brouka tak daleko, že loupání nebude mít význam. To proto, že po tomto termínu by i nedovyvinutí brouci z významné většiny přežili“, doplňuje náměstek ředitele SNPŠ Jiří Mánek, „zatím jsme v polovině kůrovcové sezóny a dvacet lesních úseků z celkových dvaapadesáti hlásí vysoký kalamitním stavu. Jsou i takové lesnické úseky s rozlohou menší než 1000 ha, kde už na konci června evidujeme víc napadených stromů, než tomu bylo např. v letech 2002 nebo 2003 na území celého Parku, tedy 55 000 hektarech lesa“ přibližuje rozměr kůrovcové kalamity náměstek Mánek.
Z každého napadeného stromu se může vylíhnout 150 až 200 tisíc kusů lýkožrouta smrkového. Pro usmrcení jednoho stromu stačí 500 kůrovců. Kůrovec za přirozeného stavu napadá přestárlé či oslabené smrky. V kalamitním přemnožení si kůrovec nevybírá, usmrcuje všechny smrky starší 80 let bez rozdílu. Množství kůrovce na Šumavě je však takové, že jsou napadány i porosty mladší 60 let. Tato fakta přepisují učebnice.
Kontakt: Alena Chladová, tel.: 731 530 404, e-mail: alena.chladova@npsumava.cz
„V rámci Národního parku jsme už využili všech dostupných kapacit a nebude stačit ani seznam pomocníků, který nám po podobné výzvě nedávno poskytlo ekologistické Hnutí Duha“, dodává. Na internetových stránkách www.npsumava.cz otevřelo vedení SNPŠ speciální sekci „Společně proti kůrovci, společně pro Šumavu“, která je určena zájemcům ochotným zapojit se do záchrany smrkových porostů na Šumavě.
Vedení SNPŠ chce oslovit co největší počet lidí s patřičnou kvalifikací pro tzv. loupání na stojato, považované za metodu, která je šetrná k přírodě a prakticky jako jediná přichází v úvahu v oblastech spadajících pod ochranu evropských směrnic Natura 2000. Takovými jsou i vodou ovlivněná stanoviště, pro něž by chtělo vedení SNPŠ pomoc z řad veřejnosti získat. „Šetrnost metody k přírodě je bohužel v ostrém kontrastu k finanční náročnosti postupu“, doplňuje ředitel SNPŠ Jan Stráský, „odkornit na stojato jeden jediný strom znamená vydat z rozpočtu Parku až dva tisíce korun.“ Podle J. Stráského by jen ve finančním vyjádření bylo k optimálnímu pokrytí zásahu potřeba 60 milionů korun, protože jde celkem asi o 30 tisíc napadených stromů na vodou ovlivněných stanovištích. „Zatím se nám podařilo dát z prostředků Parku dohromady 9 milionů, o dalších 20 milionů žádáme Ministerstvo
životního prostředí“, konstatuje Stráský. V poměrném vyjádření je loupání napadených smrků na stojato asi sedmkrát dražší než kácení motorovou pilou.
„Dalším nepřítelem je čas. Nejpozději desátého července bude vývojové stádium brouka tak daleko, že loupání nebude mít význam. To proto, že po tomto termínu by i nedovyvinutí brouci z významné většiny přežili“, doplňuje náměstek ředitele SNPŠ Jiří Mánek, „zatím jsme v polovině kůrovcové sezóny a dvacet lesních úseků z celkových dvaapadesáti hlásí vysoký kalamitním stavu. Jsou i takové lesnické úseky s rozlohou menší než 1000 ha, kde už na konci června evidujeme víc napadených stromů, než tomu bylo např. v letech 2002 nebo 2003 na území celého Parku, tedy 55 000 hektarech lesa“ přibližuje rozměr kůrovcové kalamity náměstek Mánek.
Z každého napadeného stromu se může vylíhnout 150 až 200 tisíc kusů lýkožrouta smrkového. Pro usmrcení jednoho stromu stačí 500 kůrovců. Kůrovec za přirozeného stavu napadá přestárlé či oslabené smrky. V kalamitním přemnožení si kůrovec nevybírá, usmrcuje všechny smrky starší 80 let bez rozdílu. Množství kůrovce na Šumavě je však takové, že jsou napadány i porosty mladší 60 let. Tato fakta přepisují učebnice.
Kontakt: Alena Chladová, tel.: 731 530 404, e-mail: alena.chladova@npsumava.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
