Tiskové zprávy
Česká rozvojová agentura: S podporou ČRA se Člověku v tísni daří v Etiopii zvýšit životní podmínky chudých zemědělců a snížit degradaci zdejší krajiny
Projekty podpořené Českou rozvojovou agenturou a realizované v Etiopii společností Člověk v tísni a dalšími partnery se daří úspěšně naplňovat. Nedávno byla Člověkem v tísni v rámci projektu Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate vydaná publikace s názvem „Best Practices in Landscape management“, která mapuje příklady dobré praxe v managementu krajiny českých rozvojových projektů v Etiopii v letech 2010-2020.
Publikace Best Pactices in Landscape management vytvořená ve spolupráci s dalšími českými realizátory (Mendelova Univerzita, Česká Geologická služba, All for soil o.p.s) je velmi obsáhlým a praktickou formou podaným návodem, jak nejlépe postupovat v projektech zaměřených na management krajiny a zalesňování či jak spolupracovat s komunitami i místními úřady. Etiopie, rozsáhlá země, jejíž hospodářství generuje příjmy zejména ze zemědělství, je silně závislá na přírodních zdrojích, především na půdě a vodě, proto ochrana těchto přírodních zdrojů je přímo spojená s dostatečnou produkcí potravin, stabilitou a zdravím populace. V neposlední řadě přináší tato publikace i vyzkoušené, inovativní postupy, jakými jsou agrolesnictví a restorativní zemědělství či participativní rozvoj krajiny.
V letech 2017-2020 probíhal s podporou ČRA v zóně Sidama projekt zaměřený na participativní rozvoj produktivní krajiny. Jeho záměrem bylo zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích pomocí zlepšení zemědělských postupů a lepší využívání přírodních zdrojů. První část projektu se zaměřila na řešení přímých příčin a důsledků degradace krajiny, především na intenzivní odlesnění a erozi půd, což je způsobeno nevhodným zemědělstvím, nadměrným užíváním palivového dřeva a přepásáním. Další část projektu se věnovala řešení podvýživy, která zpravidla nejvážněji postihuje chudé domácnosti s malými dětmi a matky samoživitelky. V rámci projektu si zemědělci osvojili pěstování nových plodin, zejména zeleniny, posílili vazby s poskytovateli veřejné zemědělské asistence a byly zavedeny praktiky šetrného zemědělství, např. užívání biomasy jako přírodního mulče. Na tento projekt přímo navázala jeho druhá část (2021 – 2024), která dále rozšiřuje geografickou a tematickou působnost ukončeného projektu. Navazující projekt se rovněž zaměřuje na posílení kapacit místních komunit i územně správních autorit, zavádění komplexních protierozních opatření, aplikaci šetrných zemědělských praktik a konečně implementaci plánů hospodaření v krajině.
Projekt Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate, jehož první fáze začala už v roce 2016 a ta druhá nedávno skončila, pak posílil systém komunitního hospodaření s přírodními zdroji ve 14 obcích v okresech Alaba a Senkura v regionu Stát jižních národů, národností a lidu (SNNPR). Došlo v rámci něj ke zvýšení ekologické stability a rozvoji udržitelné obživy, a to mimo jiné skrz podporu komunitních lesních školek, které již začaly produkovat své vlastní sazenice. Viditelný byl také progres u dříve zapojených farmářů, kteří již např. pěstují pícniny-traviny a přestali volně pastvit dobytek.
„I když v roce 2021 komplikoval realizaci projektů v Etiopii vnitropolitický vývoj v zemi (zejm. všeobecné volby a tigrajský konflikt a s nimi spojené nepokoje kulminující ve vyhlášení nouzového stavu) a důsledky pandemie Covid-19, podařilo se nám v nich úspěšně pokračovat. V rámci našich projektů v zóně Sidama jsme mimo jiné vytvořili užitečné „story mapy“, které srozumitelně a vizuálně atraktivně přibližují zaměření a postupy projektu a bylo je možné využívat už v době pandemických omezení,“ říká programová manažerka pro Africký roh Barbora Ludvíková ze společnosti Člověk v tísni.
Konkrétním příkladem, jak mohou tyto projekty pomoci drobným zemědělcům v jednotlivých komunitách, je příběh farmářky Almaz Argety, která společně s manželem obhospodařuje v kebeli Dibicha pětihektarové pole, na němž zúročuje nejen své dlouholeté zkušenosti, ale i nové poznatky a postupy z projektu podpořeného ČRA. Díky dodání šlechtěných osiv zasadila mrkev, cibuli, rajčata, zelí, červenou řepu a dva druhy fazolí. Úroda se kvantitou i kvalitou natolik vydařila, že si na trzích v obcích Safa a Chuko za své výpěstky mohla účtovat vyšší cenu, a zajistit tak svoji desetičlennou rodinu, nakoupit potřebné léky i školní pomůcky. Almaz svým úspěchem inspirovala a motivovala další obyvatele k účasti na projektu. A je to mezi jinými například správný postup při hnojení, který stojí za jejími skvělými výsledky.
Velká část domácností z cílových komunit, zvláště pak chudých farmářů, bohužel zůstává mimo dosah vládních rozvojových kampaní nebo aplikují postupy, které pro krajinu nejsou dlouhodobě vhodné. „Projekty ZRS ČR v oblasti přístupu k vodě, zemědělství a udržitelného nakládání s přírodními zdroji přispívají k budování dlouhodobé odolnosti komunit vůči změně klimatu, která na Africký roh znatelně dopadá. Společně s místními úřady zaměřujeme zejména na ochranu půdy před erozí způsobenou nevhodným obhospodařováním a plošným odlesněním, podporu biodiverzity a udržitelnou správu vodních zdrojů. Efektivní krajinný management, vhodná kombinace plodin a správná orba dokáží v krajině zadržet násobně více vody, snížit odnos půdy a zkvalitnit produkci. Důležitá je v projektu role modelových farmářů, kteří jsou otevření novým postupům, obdělávají svá pole a zodpovědně se připravují na období sucha i povodní. Výsledky se dostavují různou formou – snižuje se odnos půdy, zvyšují se zemědělské výnosy a dochází k rehabilitaci dříve degradovaných území,“ dodává Barbora Ludvíková.
Publikace Best Pactices in Landscape management vytvořená ve spolupráci s dalšími českými realizátory (Mendelova Univerzita, Česká Geologická služba, All for soil o.p.s) je velmi obsáhlým a praktickou formou podaným návodem, jak nejlépe postupovat v projektech zaměřených na management krajiny a zalesňování či jak spolupracovat s komunitami i místními úřady. Etiopie, rozsáhlá země, jejíž hospodářství generuje příjmy zejména ze zemědělství, je silně závislá na přírodních zdrojích, především na půdě a vodě, proto ochrana těchto přírodních zdrojů je přímo spojená s dostatečnou produkcí potravin, stabilitou a zdravím populace. V neposlední řadě přináší tato publikace i vyzkoušené, inovativní postupy, jakými jsou agrolesnictví a restorativní zemědělství či participativní rozvoj krajiny.
V letech 2017-2020 probíhal s podporou ČRA v zóně Sidama projekt zaměřený na participativní rozvoj produktivní krajiny. Jeho záměrem bylo zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích pomocí zlepšení zemědělských postupů a lepší využívání přírodních zdrojů. První část projektu se zaměřila na řešení přímých příčin a důsledků degradace krajiny, především na intenzivní odlesnění a erozi půd, což je způsobeno nevhodným zemědělstvím, nadměrným užíváním palivového dřeva a přepásáním. Další část projektu se věnovala řešení podvýživy, která zpravidla nejvážněji postihuje chudé domácnosti s malými dětmi a matky samoživitelky. V rámci projektu si zemědělci osvojili pěstování nových plodin, zejména zeleniny, posílili vazby s poskytovateli veřejné zemědělské asistence a byly zavedeny praktiky šetrného zemědělství, např. užívání biomasy jako přírodního mulče. Na tento projekt přímo navázala jeho druhá část (2021 – 2024), která dále rozšiřuje geografickou a tematickou působnost ukončeného projektu. Navazující projekt se rovněž zaměřuje na posílení kapacit místních komunit i územně správních autorit, zavádění komplexních protierozních opatření, aplikaci šetrných zemědělských praktik a konečně implementaci plánů hospodaření v krajině.
Projekt Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate, jehož první fáze začala už v roce 2016 a ta druhá nedávno skončila, pak posílil systém komunitního hospodaření s přírodními zdroji ve 14 obcích v okresech Alaba a Senkura v regionu Stát jižních národů, národností a lidu (SNNPR). Došlo v rámci něj ke zvýšení ekologické stability a rozvoji udržitelné obživy, a to mimo jiné skrz podporu komunitních lesních školek, které již začaly produkovat své vlastní sazenice. Viditelný byl také progres u dříve zapojených farmářů, kteří již např. pěstují pícniny-traviny a přestali volně pastvit dobytek.
„I když v roce 2021 komplikoval realizaci projektů v Etiopii vnitropolitický vývoj v zemi (zejm. všeobecné volby a tigrajský konflikt a s nimi spojené nepokoje kulminující ve vyhlášení nouzového stavu) a důsledky pandemie Covid-19, podařilo se nám v nich úspěšně pokračovat. V rámci našich projektů v zóně Sidama jsme mimo jiné vytvořili užitečné „story mapy“, které srozumitelně a vizuálně atraktivně přibližují zaměření a postupy projektu a bylo je možné využívat už v době pandemických omezení,“ říká programová manažerka pro Africký roh Barbora Ludvíková ze společnosti Člověk v tísni.
Konkrétním příkladem, jak mohou tyto projekty pomoci drobným zemědělcům v jednotlivých komunitách, je příběh farmářky Almaz Argety, která společně s manželem obhospodařuje v kebeli Dibicha pětihektarové pole, na němž zúročuje nejen své dlouholeté zkušenosti, ale i nové poznatky a postupy z projektu podpořeného ČRA. Díky dodání šlechtěných osiv zasadila mrkev, cibuli, rajčata, zelí, červenou řepu a dva druhy fazolí. Úroda se kvantitou i kvalitou natolik vydařila, že si na trzích v obcích Safa a Chuko za své výpěstky mohla účtovat vyšší cenu, a zajistit tak svoji desetičlennou rodinu, nakoupit potřebné léky i školní pomůcky. Almaz svým úspěchem inspirovala a motivovala další obyvatele k účasti na projektu. A je to mezi jinými například správný postup při hnojení, který stojí za jejími skvělými výsledky.
Velká část domácností z cílových komunit, zvláště pak chudých farmářů, bohužel zůstává mimo dosah vládních rozvojových kampaní nebo aplikují postupy, které pro krajinu nejsou dlouhodobě vhodné. „Projekty ZRS ČR v oblasti přístupu k vodě, zemědělství a udržitelného nakládání s přírodními zdroji přispívají k budování dlouhodobé odolnosti komunit vůči změně klimatu, která na Africký roh znatelně dopadá. Společně s místními úřady zaměřujeme zejména na ochranu půdy před erozí způsobenou nevhodným obhospodařováním a plošným odlesněním, podporu biodiverzity a udržitelnou správu vodních zdrojů. Efektivní krajinný management, vhodná kombinace plodin a správná orba dokáží v krajině zadržet násobně více vody, snížit odnos půdy a zkvalitnit produkci. Důležitá je v projektu role modelových farmářů, kteří jsou otevření novým postupům, obdělávají svá pole a zodpovědně se připravují na období sucha i povodní. Výsledky se dostavují různou formou – snižuje se odnos půdy, zvyšují se zemědělské výnosy a dochází k rehabilitaci dříve degradovaných území,“ dodává Barbora Ludvíková.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk