Filip Šebek "> S podporou ČRA se Člověku v tísni daří v Etiopii zvýšit životní podmínky chudých zemědělců a snížit degradaci zdejší krajiny - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/s-podporou-cra-se-cloveku-v-tisni-dari-v-etiopii-zvysit-zivotni-podminky-chudych-zemedelcu-a-snizit-degradaci-zdejsi-krajiny-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká rozvojová agentura: S podporou ČRA se Člověku v tísni daří v Etiopii zvýšit životní podmínky chudých zemědělců a snížit degradaci zdejší krajiny

24. května 2022 | Česká rozvojová agentura
Autor: Filip Šebek
Projekty podpořené Českou rozvojovou agenturou a realizované v Etiopii společností Člověk v tísni a dalšími partnery se daří úspěšně naplňovat. Nedávno byla Člověkem v tísni v rámci projektu Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate vydaná publikace s názvem „Best Practices in Landscape management“, která mapuje příklady dobré praxe v managementu krajiny českých rozvojových projektů v Etiopii v letech 2010-2020.

Publikace Best Pactices in Landscape management vytvořená ve spolupráci s dalšími českými realizátory (Mendelova Univerzita, Česká Geologická služba, All for soil o.p.s) je velmi obsáhlým a praktickou formou podaným návodem, jak nejlépe postupovat v projektech zaměřených na management krajiny a zalesňování či jak spolupracovat s komunitami i místními úřady. Etiopie, rozsáhlá země, jejíž hospodářství generuje příjmy zejména ze zemědělství, je silně závislá na přírodních zdrojích, především na půdě a vodě, proto ochrana těchto přírodních zdrojů je přímo spojená s dostatečnou produkcí potravin, stabilitou a zdravím populace. V neposlední řadě přináší tato publikace i vyzkoušené, inovativní postupy, jakými jsou agrolesnictví a restorativní zemědělství či participativní rozvoj krajiny.

V letech 2017-2020 probíhal s podporou ČRA v zóně Sidama projekt zaměřený na participativní rozvoj produktivní krajiny. Jeho záměrem bylo zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích pomocí zlepšení zemědělských postupů a lepší využívání přírodních zdrojů. První část projektu se zaměřila na řešení přímých příčin a důsledků degradace krajiny, především na intenzivní odlesnění a erozi půd, což je způsobeno nevhodným zemědělstvím, nadměrným užíváním palivového dřeva a přepásáním. Další část projektu se věnovala řešení podvýživy, která zpravidla nejvážněji postihuje chudé domácnosti s malými dětmi a matky samoživitelky. V rámci projektu si zemědělci osvojili pěstování nových plodin, zejména zeleniny, posílili vazby s poskytovateli veřejné zemědělské asistence a byly zavedeny praktiky šetrného zemědělství, např. užívání biomasy jako přírodního mulče. Na tento projekt přímo navázala jeho druhá část (2021 – 2024), která dále rozšiřuje geografickou a tematickou působnost ukončeného projektu. Navazující projekt se rovněž zaměřuje na posílení kapacit místních komunit i územně správních autorit, zavádění komplexních protierozních opatření, aplikaci šetrných zemědělských praktik a konečně implementaci plánů hospodaření v krajině.

Projekt Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate, jehož první fáze začala už v roce 2016 a ta druhá nedávno skončila, pak posílil systém komunitního hospodaření s přírodními zdroji ve 14 obcích v okresech Alaba a Senkura v regionu Stát jižních národů, národností a lidu (SNNPR). Došlo v rámci něj ke zvýšení ekologické stability a rozvoji udržitelné obživy, a to mimo jiné skrz podporu komunitních lesních školek, které již začaly produkovat své vlastní sazenice. Viditelný byl také progres u dříve zapojených farmářů, kteří již např. pěstují pícniny-traviny a přestali volně pastvit dobytek.

„I když v roce 2021 komplikoval realizaci projektů v Etiopii vnitropolitický vývoj v zemi (zejm. všeobecné volby a tigrajský konflikt a s nimi spojené nepokoje kulminující ve vyhlášení nouzového stavu) a důsledky pandemie Covid-19, podařilo se nám v nich úspěšně pokračovat. V rámci našich projektů v zóně Sidama jsme mimo jiné vytvořili užitečné „story mapy“, které srozumitelně a vizuálně atraktivně přibližují zaměření a postupy projektu a bylo je možné využívat už v době pandemických omezení,“ říká programová manažerka pro Africký roh Barbora Ludvíková ze společnosti Člověk v tísni.

Konkrétním příkladem, jak mohou tyto projekty pomoci drobným zemědělcům v jednotlivých komunitách, je příběh farmářky Almaz Argety, která společně s manželem obhospodařuje v kebeli Dibicha pětihektarové pole, na němž zúročuje nejen své dlouholeté zkušenosti, ale i nové poznatky a postupy z projektu podpořeného ČRA. Díky dodání šlechtěných osiv zasadila mrkev, cibuli, rajčata, zelí, červenou řepu a dva druhy fazolí. Úroda se kvantitou i kvalitou natolik vydařila, že si na trzích v obcích Safa a Chuko za své výpěstky mohla účtovat vyšší cenu, a zajistit tak svoji desetičlennou rodinu, nakoupit potřebné léky i školní pomůcky. Almaz svým úspěchem inspirovala a motivovala další obyvatele k účasti na projektu. A je to mezi jinými například správný postup při hnojení, který stojí za jejími skvělými výsledky.

Velká část domácností z cílových komunit, zvláště pak chudých farmářů, bohužel zůstává mimo dosah vládních rozvojových kampaní nebo aplikují postupy, které pro krajinu nejsou dlouhodobě vhodné. „Projekty ZRS ČR v oblasti přístupu k vodě, zemědělství a udržitelného nakládání s přírodními zdroji přispívají k budování dlouhodobé odolnosti komunit vůči změně klimatu, která na Africký roh znatelně dopadá. Společně s místními úřady zaměřujeme zejména na ochranu půdy před erozí způsobenou nevhodným obhospodařováním a plošným odlesněním, podporu biodiverzity a udržitelnou správu vodních zdrojů. Efektivní krajinný management, vhodná kombinace plodin a správná orba dokáží v krajině zadržet násobně více vody, snížit odnos půdy a zkvalitnit produkci. Důležitá je v projektu role modelových farmářů, kteří jsou otevření novým postupům, obdělávají svá pole a zodpovědně se připravují na období sucha i povodní. Výsledky se dostavují různou formou – snižuje se odnos půdy, zvyšují se zemědělské výnosy a dochází k rehabilitaci dříve degradovaných území,“ dodává Barbora Ludvíková.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist