Arnika - program Ochrana přírody: Sedm let plýtvání veřejnými prostředky na neobhajitelný projekt jezu na Labi

PRAHA/DĚČÍN - Ani přes další vynaložené milióny se Ředitelství vodních cest nepodařilo prokázat, že stavba Plavebního stupně Děčín nepoškodí koryto Labe a jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí totiž už podruhé rozhodlo (1), že investor musí znovu přepracovat dokumentaci EIA (2). Otevřelo tím cestu dalšímu zbytečnému utrácení. Betonářská lobby o projekt usiluje už od roku 2005 a za tu dobu byly za přípravu kontroverzního jezu utraceny stovky miliónů ze státní pokladny.

Důvodem opětovného vrácení byly natolik závažné nedostatky v jejím zpracování, bez kterých nelze dopad stavby na životní prostředí objektivně vyhodnotit (3). „Podporovat snahy o prosazení ekologického i ekonomického nesmyslu na Labi představuje těžko uvěřitelné plýtvání státními prostředky. Již předchozí, také nepřijatelná verze dokumentace stála daňové poplatníky jeden a čtvrt milionu korun. Celkem bylo z  rozpočtu Ředitelství vodních cest loni utraceno na přípravu Plavebního stupně Děčín 50 milionů korun. Investor navíc postupně navyšuje cenu samotné stavby,“ upozorňuje na paradoxní situaci vedoucí kampaně Člověk a voda Ing. Jana Vitnerová ze sdružení Arnika.

Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnit dokumentaci o celkem třináct okruhů chybějících informací. Kromě žádného nebo špatného vypořádání předchozích nedostatků požaduje skutečné prokázání účinnosti kompenzačních opatření nebo bezbariérovost stavby pro migraci živočichů. Hlavně ale chybí dostatečné posouzení jiných variant stavby. „Stát i Ředitelství vodních cest mají v současnosti dostatek informací k přehodnocení situace. Je nutné zvolit levnější a pro společnost přínosnější variantu, tedy nestavět jez,“ zdůrazňuje Jana Vitnerová.

Na rozpory v dokumentaci upozornili zástupci několika státních orgánů ochrany přírody včetně dvou odborů Ministerstva životního prostředí. Svého práva připomínkovat dokumentaci EIA využily také některé společnosti, 10 občanských sdružení a desítky jednotlivců. Ve valné většině se jednalo o podrobně zpracované připomínky, které nelze snadno odbýt.

Protože dlouhodobě dochází k útlumu nákladní lodní dopravy, bylo by podle sdružení Arnika rozumnější vynakládat finance raději na revitalizace vodních toků a skutečně účinnou protipovodňovou ochranu. Obdobně jako v sousedních státech by v plánu povodí Labe měly figurovat obnovy přirozených břehů řek a slepých ramen, kde se může voda neškodně rozlévat. Stavby, které mohou k dalším škodám spíše přispívat, nemají v moderních vodohospodářských plánech místo.



Poznámky:

(1) Podrobnosti v tiskové zprávě:
http://arnika.org/odbytou-a-predrazenou-dokumentaci-k-jezu-vratilo-ministerstvo-k-prepracovani

(2) Oficiální dokument z Ministerstva životního prostředí, kterým vrátilo dokumentaci k doplnění, najdete na http://arnika.org/soubory/dokumenty/voda/Labe/EIA2012/InfoDokumentace/Vraceni_doplnene_dokumentace.pdf

(3) Konkrétních třináct bodů, které musí Ředitelství vodních cest vyřešit či dodat najdete zde:

Dokumentaci je třeba doplnit na základě veškerých relevantních připomínek a požadavků obsažených ve vyjádřeních k doplňku dokumentace k tomuto záměru, a to zejména o následující aspekty:

1. Pro přehlednost, srozumitelnost a kontrolovatelnost materiálu je doporučováno předložit jediný souborný dokument doplněné/dopracované dokumentace včetně všech příloh se zapracováním všech kapitol (aktuálních údajů) dle přílohy č. 4 k zákonu, a to včetně všech rozhodujících studií, které jsou v dokumentaci zohledněny a ze kterých jsou vyvozeny závěry předložené dokumentace (zejména PÖYRY ENVIRONMENT /2010, 2011a/, WELL CONSULTING, 2011 a až d, Chvojková a Volf 2007, Chvojková, Marková 2008, 2009, Ptáček 2007). Z kapacitních důvodů lze připustit vložení digitální plné verze použitých (citovaných) studií a podkladů na CD či DVD do každého výtisku doplněné dokumentace.
Pozn.: Předložení prvního doplňku dokumentace ke stávající dokumentaci se ukázalo jako velmi problematické pro svou nepřehlednost a nejednotnost závěrů, kdy dokumentace vyhodnotila aktivní variantu jako šetrnější k životnímu prostředí než variantu nulovou.

2. Reagovat v plném rozsahu na požadavky z dopisu MŽP č. j. 23017/ENV/11 ze dne 23. 5. 2011, které v předloženém doplňku dokumentace jednoznačně nebyly vypořádány.

3. Popis variant a hodnocení variant doplnit o variantu řešení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, pokud je její provedení prokazatelně účelné a technických hledisek možné (viz jeden z požadavků MŽP v závěru zjišťovacího řízení, č. j. 8337a/ENV/710/05 ze dne 13. 12. 2005) ve smyslu jiné technické varianty na zlepšení splavnosti Labe mimo výstavby plavebního stupně Děčín (tzv. varianta veřejnosti technicko-organizační 2005, resp. varianta vyplývající z vyhodnocení/studie firmy PÖYRY ENVIRONMENT, a. s. Experimentální balvanité výhony – Děčín /2010/).

4. Podrobně odůvodnit vyhodnocení vlivu všech variant (včetně podrobného posouzení jiné technické varianty na zlepšení splavnosti Labe, než je výstavba plavebního stupně ve smyslu předchozího bodu) na jednotlivé složky životního prostředí, zejména přírodu, krajinu a ekosystémy, včetně ovlivnění ekologicko-stabilizačních funkcí VKP a prvků ÚSES. V tomto smyslu především podrobně rozpracovat a vyhodnotit vlivy nulové varianty v porovnání s aktivními variantami zejména vzhledem k názoru zpracovatelů dokumentace ve smyslu deklarace, že za některých předpokladů může být nulová varianta, vzhledem k navrženým opatřením, horší, než aktivní varianta s navrženými opatřeními. Do hodnocení začlenit variantu zlepšení splavnosti Labe na uvedeném úseku bez výstavby plavebního stupně. Podrobně a transparentně zdůvodnit výsledné pořadí variant.

5. Důsledně vyhodnotit vztah navrhovaného vodního díla z hlediska rozporu s požadavky směrnice 2000/60/ES, resp. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (kontext § 15) z hlediska migrační prostupnosti toku, podle kterého je možné realizovat výstavbu vodních děl pouze tehdy, nebudou-li vytvářet bariéru v pohybu ryb a vodních živočichů.

6. Zcela přepracovat kapitolu D.IV tak, že bude předložen komplexní návrh především reálných preventivních a zmírňujících opatření. Teprve po podání průkazu, že je nutno rovněž řešit opatření kompenzační, podrobně popsat a strukturovat případná vhodná kompenzační opatření. V tomto smyslu upřesnit a konkretizovat veškerá, zpracovatelským týmem dokumentace, navrhovaná opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci či kompenzaci identifikovaných vlivů na všechny určující aspekty problematiky hodnocení vlivů (veřejné zdraví a obyvatelstvo, ovzduší, vody, půdu, biotu, ekosystémy, krajinu), a to formou jednoznačných podmínek, zásad, požadavků na technické, technologické, časové, organizační apod. pojetí posuzovaného záměru. Zároveň stanovit rovněž konkrétní zásady a požadavky na manipulační řád vodního díla s cílem minimalizovat negativní vlivy především ve vzdutí.

7. Konkretizovat a propracovat vliv jednotlivých aktivních variant zlepšení splavnosti Labe na krajinný ráz dotčeného krajinného prostoru kaňonu Labe na základě podrobného vyhodnocení klasifikace znaků a hodnot jednotlivých charakteristik dotčených krajinných prostorů dle jejich objektivního projevu, významu a cennosti.

8. Vyhodnotit vlivy navrhovaných technických a kompenzačních opatření pro variantu 1B na populace ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů.

9. Předložit ve formě samostatné přílohy ucelený souborný materiál biologického průzkumu (hodnocení, posouzení) s aktualizací průzkumu ve vegetačním období 2012 s uvedením zdrojových dat (studií), s důrazem na příbřežní biotopy (přechodná příbřežní stanoviště) přímo či nepřímo dotčená posuzovaným záměrem a podrobně rozpracovat vlivy na tyto biotopy včetně populací ochranářsky významných druhů fauny (zejména bezobratlých živočichů) a flory na tyto biotopy vázaných (zvláště chráněné druhy, druhy z Červených seznamů ohrožených druhů ČR). Konkretizovat přímé i nepřímé vlivy na všechny ochranářsky významné druhy rostlin a živočichů (druhy zvláště chráněné, druhy z Červených seznamů ohrožených druhů ČR), včetně podrobného dopracování hodnocení vlivu záměru zejména na zvláště chráněný druh – drobnokvět pobřežní a zároveň dopracovat (konkretizovat) hodnocení vlivu záměru na ostatní zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (včetně populací modrásků). Konkretizovat vlivy dané změnami hydrodynamiky toku v souvislosti s výstavbou plavebního stupně na společenstva ryb a bentických organismů.

10. Detailně vyhodnotit veškeré vlivy navrhovaného vzdutí (cca 9 km délka vzdutí + cca 2,8 km hydrostatické vzdutí) ve vztahu ke změnám přirozené dynamiky průtoků a kolísání hladiny na biotu a ekosystémy toku a přilehlých částí nivy (zvláště chráněné a ochranářsky významné druhy rostlin a živočichů, přírodní biotopy). V tomto smyslu důsledně a podrobně vyhodnotit zejména vliv na populace drobnokvětu pobřežního v souvislosti se zaplavením klíčové lokality při ústí toku Ploučnice do Labe jako klíčové lokality tohoto kriticky ohroženého druhu v ČR.

11. Naturové hodnocení (verzi listopad 2011) dopracovat především v následujících aspektech:
a. Konkretizovat velikost a významnost vlivů na předměty ochrany EVL Labské údolí, s propracovanější argumentací týkající se výsledné prezentace velikosti a významnosti vlivů (včetně ovlivnění migrační propustnosti zejména pro druhy, které jsou předmětem ochrany EVL Labské údolí a vlivy přírodní stanoviště 3260 a 3270 zejména ve smyslu vyjádření MŽP – odboru druhové ochrany a implementace evropských předpisů, AOPK ČR, AOPK ČR - Správy CHKO Labské pískovce, AOPK ČR – Správy CHKO České středohoří a písemných vyjádření občanských sdružení a odborných subjektů). V tomto smyslu konkrétně vyhodnotit velikost a významnost vlivů jednotlivých aktivních variant (včetně aktivní varianty jiného technického řešení mimo výstavbu plavebního stupně), včetně varianty nulové na předměty ochrany EVL Labské údolí a dalších EVL, uváděných v rámci naturového hodnocení, verze listopad 2011.

b. Aktualizované naturové hodnocení dopracovat o podrobné vyhodnocení vlivů na celistvost (integritu) EVL, především EVL Labské údolí pro všechny hodnocené varianty ve smyslu dynamického pojetí integrity.

c. V případě, že doplněné naturové hodnocení dospěje v rámci hodnocení jednotlivých variant k závěru mírně nepříznivého vlivu (dle platných metodických pravidel vyjádřenému hodnotou -1), doplnit konkrétní a strukturovaná zmírňující opatření pro takovou variantu.

d. Pokud je součástí některé z variant předkládaného záměru i soubor kompenzačních a zmírňujících (dle dokumentace proaktivních) opatření technického či revitalizačního charakteru, vyhodnotit i jejich přímý a nepřímý vliv na předměty ochrany EVL včetně vlivů na celistvost/integritu EVL ve vazbě na změny hydrodynamiky toku a bionomických (ekologických) nároků jednotlivých předmětů ochrany (zejména navrhované změny při ústí Ploučnice včetně navrhovaného rekreačního využití a Jílovského potoka).

12. Dokumentaci doplnit o souhrn všech skutečností, které umožní v průběhu následných správních řízení deklarovat veřejný zájem předkládaného záměru.

13. Vypořádat připomínky a doplnit veškeré další relevantní informace požadované ve vyjádřeních k doplňku dokumentace; zejména výslovně a podrobně: ČIŽP č. j. ČIŽP/44/IPP/1014192.002/12/ULL ze dne 19. 3. 2012, AOPK ČR, č. j. 01155/SOPK/2012 ze dne 20. 3. 2012, AOPK ČR – Správa CHKO Labské pískovce, č. j. 00334/LP/2012/AOPK ze dne 20. 3. 2012, AOPK ČR – Správa CHKO České středohoří, č. j. 00777/CS/12 ze dne 19. 3. 2012, MŽP, odbor péče o krajinu, č. j. 809/610/12 ze dne 22. 3. 2012, MŽP, odbor druhové ochrany a implementace evropských předpisů, č. j. 553/630/12 ze dne 21. 3. 2012, MŽP, odbor ochrany vod, č. j. 537/740/12 ze dne 14. 3. 2012, kde včetně dalších vyjádření (zejména vyjádření Občanského sdružení Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu ze dne 21. 3. 2012 a Přátelé přírody o.p.s. ze dne 20. 3. 2012) výše uvedené dotčené orgány zcela zásadně s předloženými závěry doplňku dokumentace nesouhlasí.