Tiskové zprávy
Energy Centre České Budějovice: Seminář o vodíku představil aktuální trendy a plány rozvoje vodíkové energetiky v ČR a Rakousku
Dne 1. prosince 2025 se na Krajském úřadě v Českých Budějovicích uskutečnil odborný seminář zaměřený na současné možnosti využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu, který organizoval spolek Energy Centre České Budějovice ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou. Setkání představilo především technologické novinky, evropské záměry v oblasti zeleného vodíku a aktuální projekty v České republice a v Rakousku.
Dne 1. prosince 2025 se na Krajském úřadě v Českých Budějovicích uskutečnil odborný seminář zaměřený na současné možnosti využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu, který organizoval spolek Energy Centre České Budějovice ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou. Setkání představilo především technologické novinky, evropské záměry v oblasti zeleného vodíku a aktuální projekty v České republice a v Rakousku.
V úvodním bloku Regionální rozvojová agentura seznámila účastníky základními typy vodíku s důrazem na podporu „zeleného“ vodíku vyráběného elektrolýzou. V České republice se dnes ročně vyrobí přibližně 100 000 tun vodíku, avšak na vodík zelený připadá pouze 12 tun.
Vodík by měl hrát důležitou roli při transformaci především v těžkém průmyslu, ale uplatnění může najít i v mobilitě (především dálkové). Současný trh vozů s palivovými články je omezen na několik modelů, například Toyota Mirai či Hyundai Nexo. Spotřeba osobního vozidla se podle prezentovaných údajů pohybuje kolem 0,8 kg vodíku na 100 km.
V České republice již v roce 2023 vyjel do provozu první vodíkový autobus pražské MHD. Do roku 2028 plánuje zavedení vodíkových autobusů také Ostrava, kde je v současnosti vyráběno 40 kg vodíku denně a funguje plnicí stanice s tlakem 700 barů. Inspirativním příkladem je také Mníšek pod Brdy, kde na vodík získávaný z místní vodní elektrárny jezdí 10 autobusů. První tuzemský elektrolyzér na zelený vodík o výkonu 230 kW byl spuštěn v Napajedlech a s využitím energie z fotovoltaiky vyrobí zhruba 8 tun vodíku ročně. V plánu je také otevření veřejné vodíkové čerpací stanice.
Evropská unie směřuje k výrobě 10 milionů tun zeleného vodíku do roku 2030, což odpovídá instalaci přibližně 40 GW elektrolyzérů. Z tohoto množství by se mělo v dopravě využívat přibližně 1 % a to pro pohon především autobusů a nákladních automobilů. Součástí budoucích plánů je i využití stávajících plynovodů pro přepravu vodíku a realizace programu Green Gas, podporovaného z evropských a národních zdrojů, jehož cílem je výstavba elektrolyzérů v transformujících se uhelných regionech.
Současná cena vodíku se pohybuje okolo 560 Kč/kg, do budoucna by podle prezentovaných odhadů mohla klesnout na 120 – 170 Kč/kg.
V dalším vstupu byla představena společnost Energie AG, která dlouhodobě spolupracuje s Jihočeským krajem a v regionu zaměstnává přibližně 2 000 pracovníků. Rakousko plánuje přechod na čistou energii již v roce 2035, přičemž významnou roli mají sehrát vodní elektrárny s plánovanou výrobou 174 GWh a fotovoltaické elektrárny s produkcí 460 GWh. Současná spotřeba země činí 70 TWh ročně a do roku 2040 se předpokládá pokrytí 30 % domácí výrobou. Zbývající část bude tvořit dovoz ze zahraničí, zejména ze Západní Ukrajiny, Severní Afriky a dalších zemí. Součástí rozvoje mají být také podzemní zásobníky a nové elektrolyzéry s výkonem nad 20 MW. Ambicí je snížit cenu tzv. šedého vodíku (ze zemního plynu) na 70 - 120 Kč/kg. Normy aktuálně umožňují přimíchávat do zemního plynu až 10 % vodíku.
Seminář uzavřela společnost RAG Austria AG svou přednáškou o projektech podzemního ukládání vodíku. Rakousko zahájilo tyto aktivity již v roce 2013 a postupně přešlo od skladování 10 % vodíku k uložení 100 % vodíku ve větších, cca jednokilometrových hloubkách. V současné době se vodík v první řadě vyrábí elektrolýzou, na místě druhém štěpením zemního plynu na metan, vodík a uhlík.
Prezentován byl také 500 kW plazmolyzér, který dokáže vyrobit 50 kg vodíku a 150 kg uhlíku za hodinu. Pevnou uhlíkovou složku lze dále využít v zemědělství, stavebnictví nebo při čištění vody a plynu.
Společnost se podílí také na projektu H2EU+STORE, který do roku 2050 počítá s výrobou vodíku na Západní Ukrajině a jeho následnou přepravou přes Slovensko, Českou republiku a Rakousko do Bavorska. Do roku 2031 má být přepravováno 60 000 tun vodíku ročně, v období 2040–2050 až 1 milion tun ročně.
Seminář ukázal, že vodík se postupně stává součástí evropské energetické transformace i regionálních strategií. Diskuse jednotlivých panelů potvrdily rostoucí potřebu investic do infrastruktury, výroby a skladování vodíku a také význam mezinárodní spolupráce pro budoucí rozvoj vodíkového hospodářství.
Dne 1. prosince 2025 se na Krajském úřadě v Českých Budějovicích uskutečnil odborný seminář zaměřený na současné možnosti využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu, který organizoval spolek Energy Centre České Budějovice ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou. Setkání představilo především technologické novinky, evropské záměry v oblasti zeleného vodíku a aktuální projekty v České republice a v Rakousku.
V úvodním bloku Regionální rozvojová agentura seznámila účastníky základními typy vodíku s důrazem na podporu „zeleného“ vodíku vyráběného elektrolýzou. V České republice se dnes ročně vyrobí přibližně 100 000 tun vodíku, avšak na vodík zelený připadá pouze 12 tun.
Vodík by měl hrát důležitou roli při transformaci především v těžkém průmyslu, ale uplatnění může najít i v mobilitě (především dálkové). Současný trh vozů s palivovými články je omezen na několik modelů, například Toyota Mirai či Hyundai Nexo. Spotřeba osobního vozidla se podle prezentovaných údajů pohybuje kolem 0,8 kg vodíku na 100 km.
V České republice již v roce 2023 vyjel do provozu první vodíkový autobus pražské MHD. Do roku 2028 plánuje zavedení vodíkových autobusů také Ostrava, kde je v současnosti vyráběno 40 kg vodíku denně a funguje plnicí stanice s tlakem 700 barů. Inspirativním příkladem je také Mníšek pod Brdy, kde na vodík získávaný z místní vodní elektrárny jezdí 10 autobusů. První tuzemský elektrolyzér na zelený vodík o výkonu 230 kW byl spuštěn v Napajedlech a s využitím energie z fotovoltaiky vyrobí zhruba 8 tun vodíku ročně. V plánu je také otevření veřejné vodíkové čerpací stanice.
Evropská unie směřuje k výrobě 10 milionů tun zeleného vodíku do roku 2030, což odpovídá instalaci přibližně 40 GW elektrolyzérů. Z tohoto množství by se mělo v dopravě využívat přibližně 1 % a to pro pohon především autobusů a nákladních automobilů. Součástí budoucích plánů je i využití stávajících plynovodů pro přepravu vodíku a realizace programu Green Gas, podporovaného z evropských a národních zdrojů, jehož cílem je výstavba elektrolyzérů v transformujících se uhelných regionech.
Současná cena vodíku se pohybuje okolo 560 Kč/kg, do budoucna by podle prezentovaných odhadů mohla klesnout na 120 – 170 Kč/kg.
V dalším vstupu byla představena společnost Energie AG, která dlouhodobě spolupracuje s Jihočeským krajem a v regionu zaměstnává přibližně 2 000 pracovníků. Rakousko plánuje přechod na čistou energii již v roce 2035, přičemž významnou roli mají sehrát vodní elektrárny s plánovanou výrobou 174 GWh a fotovoltaické elektrárny s produkcí 460 GWh. Současná spotřeba země činí 70 TWh ročně a do roku 2040 se předpokládá pokrytí 30 % domácí výrobou. Zbývající část bude tvořit dovoz ze zahraničí, zejména ze Západní Ukrajiny, Severní Afriky a dalších zemí. Součástí rozvoje mají být také podzemní zásobníky a nové elektrolyzéry s výkonem nad 20 MW. Ambicí je snížit cenu tzv. šedého vodíku (ze zemního plynu) na 70 - 120 Kč/kg. Normy aktuálně umožňují přimíchávat do zemního plynu až 10 % vodíku.
Seminář uzavřela společnost RAG Austria AG svou přednáškou o projektech podzemního ukládání vodíku. Rakousko zahájilo tyto aktivity již v roce 2013 a postupně přešlo od skladování 10 % vodíku k uložení 100 % vodíku ve větších, cca jednokilometrových hloubkách. V současné době se vodík v první řadě vyrábí elektrolýzou, na místě druhém štěpením zemního plynu na metan, vodík a uhlík.
Prezentován byl také 500 kW plazmolyzér, který dokáže vyrobit 50 kg vodíku a 150 kg uhlíku za hodinu. Pevnou uhlíkovou složku lze dále využít v zemědělství, stavebnictví nebo při čištění vody a plynu.
Společnost se podílí také na projektu H2EU+STORE, který do roku 2050 počítá s výrobou vodíku na Západní Ukrajině a jeho následnou přepravou přes Slovensko, Českou republiku a Rakousko do Bavorska. Do roku 2031 má být přepravováno 60 000 tun vodíku ročně, v období 2040–2050 až 1 milion tun ročně.
Seminář ukázal, že vodík se postupně stává součástí evropské energetické transformace i regionálních strategií. Diskuse jednotlivých panelů potvrdily rostoucí potřebu investic do infrastruktury, výroby a skladování vodíku a také význam mezinárodní spolupráce pro budoucí rozvoj vodíkového hospodářství.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
