Greenpeace: Skrytá hrozba – skutečná cena za toxické znečištění vod

Jaká hrozba se skrývá za průmyslovým znečištěním vod? Jaká je skutečná cena, kterou za kontaminované řeky zaplatí nejen naše zdraví, životní prostředí ale i ekonomika? Z jakých chyb vyspělých států by se měly rychle rostoucí ekonomiky poučit a jaká opatření musí udělat, aby své ikonické řeky neproměnily v jedovaté stoky? Na tyto otázky se odpovídá nová studie Greenpeace s názvem Skrytá hrozba (Hidden Consequences). (1)

Před deseti lety brali rybáři z čínské vesničky Yanglingang vodu přímo z řeky, kde kotvili své lodě. Po vybudování průmyslové zóny se hladina vody pokryla mastnou černou pěnou s odérem připomínajícím Savo. Na hladině plave více mrtvých ryb, než uvázne v rybářských sítích. Pro vodu musí vesničané jezdit půlhodinu do středu řeky Jang-c‘-ťiang, kde je znečištění již naředěné. K tomu všemu došlo mezi rybáři k extrémnímu nárůstu nádorových onemocnění. Přestože nejsou k dispozici 100% vědecké důkazy, rybáři mají jasno: příčinou je znečištění z průmyslové zóny, která tu v posledních deseti letech vyrostla. (2) 

Podobných případů je bohužel v rozvojových zemích nepočítaně. První kapitola studie „Hidden Conseuences“ popisuje situaci čtyř ikonických řek z Číny, Thajska, Filipín a Ruska (3), které jsou intenzivně devastovány průmyslovou výrobou a úniky nebezpečných chemikálií. Případy devastace řek jsou ve studii dány do kontrastu s historickou zkušeností z vyspělých zemí. Greenpeace prostřednictvím čtyř případových studií odhaluje, jaké skryté dopady na lidské zdraví, životní prostředí, ale také naše peněženky i peněženky samotných znečišťovatelů, průmyslové znečištění má.

„Případové studie slovenské řeky Laborec, řeky Hudson v USA, delty Rýnu v Nizozemsku a toxických skládek ve Švýcarsku jsou pro vlády všech zemí jasným varováním, že ti, kteří znečišťují nebo dovolí znečišťovat, následně čelí enormním technickým, ekonomickým, politickým a zdravotním důsledkům, jež jsou dlouho skryté,“ podotkl Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR.

„Vlády a podnikatelé ve všech zemích, kde je znečištění považováno za daň, kterou platí za ekonomický růst, mohou stále předejít nesčetným chybám, které v minulosti udělaly vyspělé země. K tomu je však potřeba podporovat šetrné technologie a neodkladně přijmout opatření, která povedou k eliminaci jedovatých látek vždy, když k nim existují bezpečnější alternativy,“ doplnil Martin Hojsík koordinátor mezinárodní toxické kampaně Greenpeace International.
Greenpeace se problematice odstranění toxických látek věnuje již tři desetiletí. Cílem současné globální kampaně má je odstranění průmyslové znečištění povrchových vod, a to především v rozvojových zemích.

Poznámky:

Interaktivní prezentaci obsahující video a fotodokumentaci ze studie naleznete zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Toxicke-znecisteni/voda/skryta-hrozba
Celou studii v AJ lze stáhnout v pdf verzi zde: http://www.greenpeace.org/international/Global/international/publications/toxics/Water%202011/Hidden%20Consequences.pdf

Celý příběh čínských rybářů, které sužuje znečištěná řeka a rostoucí případy rakoviny naleznete zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Toxicke-znecisteni/voda/skryta-hrozba/cinska-rybarska-vesnice

Rusko, Něva. Měřeno průměrným průtokem je to třetí největší evropská řeka. Zásobuje Petrohrad a jeho 5 miliónů obyvatel pitnou vodou. Přestože plní tak důležitou funkci, nejsou její vody z velké části chráněny před kontaminací rizikovými chemickými látkami pocházejícími z oficiálních i neoficiálních průmyslových aktivit v regionu.
Thajsko, Chao Phraya. Je uctívána jako kulturní srdce Thajska, trpí stále se zvětšujícím znečištěním a industrializací. Průmysl zde soupeří s tradičním využíváním řeky jako zdroje ryb a zemědělské závlahy, znečištění však vážně ohrožuje i dosavadní využití řeky jako bezpečné zásobárny pitné vody pro thajskou metropoli Bangkok.
Filipíny, Marialo. Rozsáhlému říčnímu systému Marilao v provincii Bulacan poblíž Manily se dostalo neradostného ocenění, když byl mezinárodní organizací Blacksmith Institut zařazen mezi nejšpinavější řeky na světě.
Čína, Jang-c‘-ťiang. Povodí řeky Jang-c‘ bylo po celou dobu dlouhé čínské historie kulturním i průmyslovým centrem země. I dnes představuje produkce v této oblasti přibližně 40 % národního HDP, tedy něco kolem 1,5 biliónu amerických dolarů. Průmyslové závody se koncentrují především v deltě řeky Jang-c‘. V samotném tomto regionu je soustředěna asi pětina celého čínského hospodářství. Nalezneme zde 16 velkých měst včetně dvacetimilionové Šanghaje, jejíž obyvatelstvo zásobuje Jang-c‘ pitnou vodou.