European Commission: Snižování emisí je nezbytnou součástí ochrany klimatu, shodují se čeští ambasadoři Evropského klimatického paktu

Snižování emisí skleníkových plynů je klíčovou součástí strategie na ochranu udržitelných klimatických podmínek na Zemi. Pro zastavení klimatických změn je však nebytné kombinovat více přístupů, a to jak na osobní, tak celospolečenské úrovni, dodávají čeští ambasadoři Evropského klimatického paktu, kteří ochraně klimatu zasvětili svůj osobní i pracovní život. Snadné zapojení laiků do péče o klima umožňuje platforma Count Us In, jedna z aktivit Evropského klimatického paktu. Díky změnám na úrovni jednotlivců i organizací doposud společně snížili produkci emisí o 12 400 000 kg ekvivalentu CO2.

Emise skleníkových plynů, mezi které se řadí oxid uhličitý nebo metan, jsou hlavním hybatelem klimatických změn. Jejich vypouštění vede ke zvyšování množství uhlíku v atmosféře, které se projevuje globálním oteplováním s průvodními jevy, jako jsou lokální sucha, záplavy a další. Největší podíl na emisích mají získávání energie z fosilních paliv, ale také odlesňování nebo nešetrné zemědělské postupy.
Zapojení jednotlivců, firem i organizací do procesu snižování emisí je hlavním posláním unijního hnutí Evropský klimatický pakt. O konkrétních krocích, kterými mohou lidé a firmy přispět k vytváření udržitelnějšího světa, informuje platforma Count Us In. Zájemci se mohou do zlepšování uhlíkové bilance zapojit prostřednictvím konkrétních závazků a informovat se o tom, jak změnou chování přispějí k poklesu objemu vypouštěného oxidu uhličitého.
„Může se zdát, že rozhodnutí jezdit do práce na kole, nakupovat oblečení z druhé ruky nebo zařadit do jídelníčku bezmasé dny má na snižování emisí minimální dopad. Jen v České republice ale bylo od spuštění projektu přijato už 13 000 individuálních závazků, což odpovídá přibližně 48 567 kg ušetřených emisí v podobě CO2,“ vyzdvihuje ambasadorka Evropského klimatického paktu Martina Chopart důležitost osobního zapojení, ke kterému platforma Count Us In vybízí. Do výzvy se kromě jednotlivců v České republice zapojilo rovněž 33 firem a organizací.
O ochranu klimatu se Martina Chopart začala hlouběji zajímat během svého studijního pobytu ve Španělsku. „Vlny veder, se kterými se v létě země potýkala, pro mě byly prvním větším setkáním s probíhajícími klimatickými změnami,“ vzpomíná a dodává, že tato zkušenost ji nasměrovala k dalšímu studiu a následně i profesní dráze v oblasti ochrany klimatu. Společně s manželem nyní pracuje na webové a mobilní aplikaci SABI, která formou her a výzev uživatelům nabídne ekologičtější alternativy k běžnému spotřebitelskému chování, založené právě na metodice Count Us In a konkrétní doporučení, jak je realizovat přímo v Praze.
V poradenské společnosti AMIRES, která se věnuje přípravě návrhů mezinárodních projektů v rámcových programech Evropské komise zaměřených na výzkum a inovace, se zabývá převážně projekty spojenými s energetikou. Mezi ně patří například vývoj nové generace solárních článků pro použití v hodinkách a další drobné elektronice či tištěné nanofólie pro regulaci teplot v budovách. Udržitelný životní styl podporuje také prostřednictvím workshopů pořádaných pro žáky základní školy či používáním ekologických dopravních prostředků.
Ochrana životního prostředí a boj proti klimatickým změnám jsou samozřejmou součástí osobního života také u druhého z celkem devíti ambasadorů Evropského klimatického paktu, Ladislava Tabaka. Také on se ochraně klimatu věnuje profesně. Společnost Carboneg, ve které působí jako business developer, podporuje zemědělce v přechodu na takzvané regenerativní zemědělství. V rámci procesu obnovy půdy dochází k sekvestraci, tedy ukládání uhlíku v ní. „Obohacení půdy o uhlík ji ozdraví, což se následně projeví vyššími výnosy. Regenerativní zemědělství zároveň umožní nejen vyrovnávat generování emisí, které jsou nutně spojené s činností každé firmy, ale dokonce i dosáhnout uhlíkové neutrality.“ V oblasti svého podnikání si společnost Carboneg klade ambiciózní cíle: do roku 2030 má v plánu do země uskladnit jednu miliardu tun uhlíku. Této mety dosáhnou mimo jiné vyškolením a podporou zemědělců obhospodařujících velké pozemky v Kazachstánu, Kyrgyzstánu či Brazílii.
Součástí boje proti probíhající klimatické změně musí být vedle snižování emisí také příprava krajiny na nezvratné změny, které s sebou proměna podnebí nese. Ta je ústředním tématem aktivit Jiřího Malíka, dalšího z českých ambasadorů Evropského klimatického paktu. V rámci projektu Živá krajina koordinuje mapování terénu na území České republiky. Podklady budou sloužit k navrhování zásahů, které podpoří zadržování vody v půdě a zabrání její erozi. Vytvořenou adaptační strategii bude následně možné využít na úrovni celé Evropské unie.
Ochrana klimatu závisí nejen na velkých projektech, ale i na chování každého z nás, shodují se ambasadoři Evropského klimatického paktu. „Jestliže chceme v EU do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, každá změna směrem k udržitelnému životnímu stylu se počítá. Svým chováním navíc můžete inspirovat ostatní,“ uzavírá ambasador Jiří Malík.

O Evropském klimatickém paktu
Evropský klimatický pakt je největší iniciativou v oblasti ochrany klimatu v Evropské unii. Aktivita je součástí Zelené dohody pro Evropu a jejím cílem je podpořit EU v cíli stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Projekt, který vznikl z podnětu Evropské komise, zahájil svou činnost 29. června 2021.