Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Stanovisko Správy NP Šumava k aktuální situaci v lokalitě Smrčina
14. června 2011 | Správa NP Šumava
Autor: Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP Šumava, tel: 388 450 203
Autor: Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP Šumava, tel: 388 450 203
Vedení Národního parku Šumava (NP Šumava) chce uvést na pravou míru dohady ohledně kácení smrků v některých lokalitách NP Šumava, zejména v oblasti Smrčiny.
Správa NP Šumava je povinna zasahovat na hranicích s Rakouskem proti lýkožroutovi smrkovému (kůrovci). K tomu ji podpisem mezinárodní dohody o ochraně lesů na společné hranici zavázalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Spolkové ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky, jmenovitě exministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský protějšek Nikolaus Berlakovich. Dohodu podepsali 13. října 2009 ve Vídni.
Cílem dohody je maximálně omezit riziko šíření kůrovce a zároveň zajistit účinnou ochranu přirozených procesů v lesích národního parku. Dohoda stanovuje přesně způsob a rozsah zásahů proti lýkožroutovi tak, aby byl chráněn NP Šumava i rakouské lesy v soukromém vlastnictví.
Základním prvkem dohody byl závazek k asanaci kůrovcem napadených stromů v pásmu 200 metrů od státní hranice. Toto plnění v minulých letech v NP Šumava probíhalo tak, jak dohoda ukládala. Protože rakouská strana opakovaně přicházela s podněty na rozšíření ochraného pásma byl letos na mezistátní úrovni podepsán dodatek dohody, který požadavky rakouské strany zohlednil.
Dodatek k dohodě z 9. května 2011 upravuje, které plochy a jakým způsobem mají být ošetřeny od letošního roku. Zásahové pásmo bylo místy rozšířeno na 500 metrů od státní hranice.
Dohoda tak v současnosti počítá s asanací stromů tak, že i po té zůstane zachována většina Smrčiny v bezzásahovém režimu, kde nebudou prováděna žádná opatření proti lýkožroutu smrkovému, pouze monitoring a výzkum. Preferovanou metodou zůstane loupání kůry ze stojících smrků, asanace ležících vývratů a umisťování lapačů. V pátek 10. června proběhla na vymezených územích kontrola expertů z Česka (s účastí ředitele odboru MŽP - Péče o národní parky) i Rakouska. Na území Smrčiny bylo vyznačeno 450 stromů, které jsou napadeny kůrovcem a podle platné mezinárodní dohody je třeba zasáhnout. Správa NP bude v tomto případě pouze vykonavatelem. Za plnění mezinárodní dohody nese odpovědnost stát Česká republika.
Neplnění dohody ze strany České republiky by znamenalo vystavit stát mnohamilionovým sankcím. Již v minulosti hrozili vlastníci lesů opakovaně vysokými pokutami za šíření lýkožrouta z Česka. Zároveň důvěryhodnost České republiky ve věci plnění mezinárodních dohod by byla významně poškozena.
Ve středu 15. června zasedne společný česko-rakouský výbor, složený ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Správy NP Šumava a CHKO Šumava, jihočeského kraje a rakouského rezortu životního prostředí, zemědělství, lesnictví a soukromého sektoru rakouských vlastníků lesů. Teprve tehdy se rozhodne o zásahu proti kůrovci. Cílem je postupovat tak, aby nebyly porušeny základní ochranné podmínky ochrany národního parku tak, jak to určuje §16 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dokud skupiny nedospějí ke konsenzu, nebudou v NP Šumava žádné zásahy probíhat. V současné době se žádné stromy v rozšířené části při státní hranici s Rakouskem nekácejí.
Vedení NP Šumava si uvědomuje, že v lokalitě Smrčiny se vyskytuje tetřev hlušec a právě hnízdí. Zamýšlený zásah do porostu by však probíhal ve stejné lokalitě a ve stejné vzdálenosti od hnízdišť jako v loňském roce, kdy tetřeví populace kvůli zásahům žádným způsobem neutrpěla. Při volbě používané technologie bude Správa NP a CHKO Šumava přednostně používat nejméně rušivou metodu loupání nastojato, k čemuž již vypsala výběrové řízení.
Vedení NP Šumava je připraveno podle pokynů Ministerstva životního prostředí ČR plnit dohodu tak, jak je stanoveno.
V roce 2010 odumřelo v bezzásahových oblastech 500 000 kusů smrků.
Minulé vedení parku ponechalo vinou strategií bezzásahovosti lýkožrouta přemnožit. Jen za roky 2008 - 2010 bylo vytvořeno v NP Šumava 1 100 ha nových holin. Celková těžba, jako přímý důsledek bezzásahovosti, byla v roce 2010 rekordních 350 000 kubíků dřeva. Ve stejném roce Správa NP Šumava vydala 115 výjimek s povolením kácení v zónách, kde byla asanace stromů napadených lýkožroutem vyloučena. Vstup do I. zón parku byl těžařům umožněn v 56 případech.
Správa NP Šumava je povinna zasahovat na hranicích s Rakouskem proti lýkožroutovi smrkovému (kůrovci). K tomu ji podpisem mezinárodní dohody o ochraně lesů na společné hranici zavázalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Spolkové ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky, jmenovitě exministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský protějšek Nikolaus Berlakovich. Dohodu podepsali 13. října 2009 ve Vídni.
Cílem dohody je maximálně omezit riziko šíření kůrovce a zároveň zajistit účinnou ochranu přirozených procesů v lesích národního parku. Dohoda stanovuje přesně způsob a rozsah zásahů proti lýkožroutovi tak, aby byl chráněn NP Šumava i rakouské lesy v soukromém vlastnictví.
Základním prvkem dohody byl závazek k asanaci kůrovcem napadených stromů v pásmu 200 metrů od státní hranice. Toto plnění v minulých letech v NP Šumava probíhalo tak, jak dohoda ukládala. Protože rakouská strana opakovaně přicházela s podněty na rozšíření ochraného pásma byl letos na mezistátní úrovni podepsán dodatek dohody, který požadavky rakouské strany zohlednil.
Dodatek k dohodě z 9. května 2011 upravuje, které plochy a jakým způsobem mají být ošetřeny od letošního roku. Zásahové pásmo bylo místy rozšířeno na 500 metrů od státní hranice.
Dohoda tak v současnosti počítá s asanací stromů tak, že i po té zůstane zachována většina Smrčiny v bezzásahovém režimu, kde nebudou prováděna žádná opatření proti lýkožroutu smrkovému, pouze monitoring a výzkum. Preferovanou metodou zůstane loupání kůry ze stojících smrků, asanace ležících vývratů a umisťování lapačů. V pátek 10. června proběhla na vymezených územích kontrola expertů z Česka (s účastí ředitele odboru MŽP - Péče o národní parky) i Rakouska. Na území Smrčiny bylo vyznačeno 450 stromů, které jsou napadeny kůrovcem a podle platné mezinárodní dohody je třeba zasáhnout. Správa NP bude v tomto případě pouze vykonavatelem. Za plnění mezinárodní dohody nese odpovědnost stát Česká republika.
Neplnění dohody ze strany České republiky by znamenalo vystavit stát mnohamilionovým sankcím. Již v minulosti hrozili vlastníci lesů opakovaně vysokými pokutami za šíření lýkožrouta z Česka. Zároveň důvěryhodnost České republiky ve věci plnění mezinárodních dohod by byla významně poškozena.
Ve středu 15. června zasedne společný česko-rakouský výbor, složený ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Správy NP Šumava a CHKO Šumava, jihočeského kraje a rakouského rezortu životního prostředí, zemědělství, lesnictví a soukromého sektoru rakouských vlastníků lesů. Teprve tehdy se rozhodne o zásahu proti kůrovci. Cílem je postupovat tak, aby nebyly porušeny základní ochranné podmínky ochrany národního parku tak, jak to určuje §16 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dokud skupiny nedospějí ke konsenzu, nebudou v NP Šumava žádné zásahy probíhat. V současné době se žádné stromy v rozšířené části při státní hranici s Rakouskem nekácejí.
Vedení NP Šumava si uvědomuje, že v lokalitě Smrčiny se vyskytuje tetřev hlušec a právě hnízdí. Zamýšlený zásah do porostu by však probíhal ve stejné lokalitě a ve stejné vzdálenosti od hnízdišť jako v loňském roce, kdy tetřeví populace kvůli zásahům žádným způsobem neutrpěla. Při volbě používané technologie bude Správa NP a CHKO Šumava přednostně používat nejméně rušivou metodu loupání nastojato, k čemuž již vypsala výběrové řízení.
Vedení NP Šumava je připraveno podle pokynů Ministerstva životního prostředí ČR plnit dohodu tak, jak je stanoveno.
V roce 2010 odumřelo v bezzásahových oblastech 500 000 kusů smrků.
Minulé vedení parku ponechalo vinou strategií bezzásahovosti lýkožrouta přemnožit. Jen za roky 2008 - 2010 bylo vytvořeno v NP Šumava 1 100 ha nových holin. Celková těžba, jako přímý důsledek bezzásahovosti, byla v roce 2010 rekordních 350 000 kubíků dřeva. Ve stejném roce Správa NP Šumava vydala 115 výjimek s povolením kácení v zónách, kde byla asanace stromů napadených lýkožroutem vyloučena. Vstup do I. zón parku byl těžařům umožněn v 56 případech.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk