Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Šumava není uprostřed chemické války, používáme šetrnější metody, než v minulosti
Fakta hovoří jasně - v roce 2011 bylo použito nejméně biocidů za poslední 4 roky.
Biocidy ošetřené lapáky a trojnožky patří mezi velice účinné zbraně v boji proti likvidačním nájezdům kůrovce. Stejně jako v předchozích letech, tak i letos Národní park Šumava (NP Šumava) zvolil osvědčenou cestu, která již v minulosti zachránila statisíce vzrostlých smrků. Podle evidence spotřeby NP Šumava bylo v letošním roce na Šumavě použito nejméně biocidů za poslední roky. Faktem je, že ve srovnání s objemy biocidů v roce 2010 (298 litrů), v roce 2009 (178 litrů), v roce 2008 (rekordních 5 115 litrů) a v roce 2007 (2 596 litrů) je množství 115 litrů (na cca 69 000 ha) v roce 2011 prokazatelně nejnižší.
I letos jsou obranná opatření v ochraně šumavského lesa efektivní a účinná, a to i tehdy, kdy se používá méně chemie. V porovnání s rokem 2010 využil NP Šumava celkem 1255 otrávených trojnožek, což je o 169 trojnožek méně, než tomu bylo loni. V případě speciálně upravených lapáků se jednalo celkem o 7 401 kusů. Oproti loňskému počtu 9 149 chemicky ošetřených lapáků, je to letos o 1 748 méně než loni.
Na druhé straně použil NP Šumava dvakrát více chemií neošetřených lapáků (25 118 ks oproti 11 337 ks), než v loňském roce. Je tedy zřejmé, že NP Šumava zaujal v porovnání s minulými roky k problematice kůrovce mnohem šetrnější postoj, který se jistě kladně promítne do šumavské přírody a zmírní následky kalamity.
„I přes mnohaleté zkušenosti jsme se rozhodli omezit podíl chemicky ošetřených obranných opatření proti kůrovci,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele NP Šumava. „Přestože jsme letos využili méně biocidů než loni, přijatá opatření se ukazují být účinná a v rámci možností se nám daří zachránit mnoho hektarů lesa,“ dodal. Nicméně vzhledem k faktu, že loni zůstalo v bezzásahových zónách na 500 000 kůrovcem napadených stromů bez zpracování, což je zdroj kůrovce pro letošní rok, nedělá si NP Šumava iluze, že bude kalamita v tomto roce zažehnána.
„V případě, že bychom biocid neaplikovali včas, hrozilo by zbytečné pokácení desítek tisíc zdravých stromů, které by musely být dle zákona využity jako série neotrávených lapáků. Zejména z toho důvodu využití chemicky ošetřených lapáků šetří ve velké míře množství pokácených stromů v NP Šumava, a tím i lesy na velkých plochách,“ uzavírá k tématu ředitel Jan Stráský.
Biocidy ošetřené lapáky a trojnožky patří mezi velice účinné zbraně v boji proti likvidačním nájezdům kůrovce. Stejně jako v předchozích letech, tak i letos Národní park Šumava (NP Šumava) zvolil osvědčenou cestu, která již v minulosti zachránila statisíce vzrostlých smrků. Podle evidence spotřeby NP Šumava bylo v letošním roce na Šumavě použito nejméně biocidů za poslední roky. Faktem je, že ve srovnání s objemy biocidů v roce 2010 (298 litrů), v roce 2009 (178 litrů), v roce 2008 (rekordních 5 115 litrů) a v roce 2007 (2 596 litrů) je množství 115 litrů (na cca 69 000 ha) v roce 2011 prokazatelně nejnižší.
I letos jsou obranná opatření v ochraně šumavského lesa efektivní a účinná, a to i tehdy, kdy se používá méně chemie. V porovnání s rokem 2010 využil NP Šumava celkem 1255 otrávených trojnožek, což je o 169 trojnožek méně, než tomu bylo loni. V případě speciálně upravených lapáků se jednalo celkem o 7 401 kusů. Oproti loňskému počtu 9 149 chemicky ošetřených lapáků, je to letos o 1 748 méně než loni.
Na druhé straně použil NP Šumava dvakrát více chemií neošetřených lapáků (25 118 ks oproti 11 337 ks), než v loňském roce. Je tedy zřejmé, že NP Šumava zaujal v porovnání s minulými roky k problematice kůrovce mnohem šetrnější postoj, který se jistě kladně promítne do šumavské přírody a zmírní následky kalamity.
„I přes mnohaleté zkušenosti jsme se rozhodli omezit podíl chemicky ošetřených obranných opatření proti kůrovci,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele NP Šumava. „Přestože jsme letos využili méně biocidů než loni, přijatá opatření se ukazují být účinná a v rámci možností se nám daří zachránit mnoho hektarů lesa,“ dodal. Nicméně vzhledem k faktu, že loni zůstalo v bezzásahových zónách na 500 000 kůrovcem napadených stromů bez zpracování, což je zdroj kůrovce pro letošní rok, nedělá si NP Šumava iluze, že bude kalamita v tomto roce zažehnána.
„V případě, že bychom biocid neaplikovali včas, hrozilo by zbytečné pokácení desítek tisíc zdravých stromů, které by musely být dle zákona využity jako série neotrávených lapáků. Zejména z toho důvodu využití chemicky ošetřených lapáků šetří ve velké míře množství pokácených stromů v NP Šumava, a tím i lesy na velkých plochách,“ uzavírá k tématu ředitel Jan Stráský.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
