Správa KRNAP: Světový den vody slavíme i v Krkonoších

Voda je nesmírně důležitá pro krkonošskou přírodu a naopak voda, která v horách pramení, je zdrojnicí řady vodních toků. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků na území Krkonoš. Z pohledu ochrany krkonošské přírody jsou také velice důležitá managementová opatření, jejichž účelem je zadržet vodu v horách co nejdéle. Výsledkem bude vyrovnanější vodní režim krajiny.

Správa KRNAP pečuje o potoky, potůčky a říčky. „Jedná se zejména o různé opravy po přívalových deštích, o budování hrazenářských děl a také o vysazování břehových porostů,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Hrazenářská díla [1] již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. „I přesto Správa KRNAP musí každý rok investovat nemalé finanční prostředky do oprav škod po povodních. V loňském roce se jednalo o částku 1,5 milionu korun,“ doplnil Hřebačka.

S pomocí projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů [2] likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být vysazen les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva a specifických společenstev rostlin). Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Není náhodou, že právě krkonošská rašeliniště (na české i polské straně) jsou chráněna Ramsarskou úmluvou, která chrání významná světová rašeliniště.

Důležitou aktivitou Správy KRNAP je environmentální vzdělávání. Pro školy realizujeme projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině.


Poznámky:
[1] Nejznámějším je hrazenářské dílo Čertova strouha v Čertově dole poblíž Boudy u Bílého Labe. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce v povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. Dnes Čertovým dolem vede naučná stezka.
[2] Hlavním projektovým záměrem je řešení stavu porostů, vzniklých po imisní kalamitě. Projet zároveň bezprostředně navazuje na projekty Nadace FACE, realizované v Krkonoších v 90. Letech minulého století.