Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Světový den vody slavíme i v Krkonoších
Voda je nesmírně důležitá pro krkonošskou přírodu a naopak voda, která v horách pramení, je zdrojnicí řady vodních toků. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a množství studánek a pramenů na území Krkonoš. Z pohledu ochrany krkonošské přírody jsou také velice důležitá managementová opatření, jejichž účelem je zadržet vodu v horách co nejdéle. Výsledkem bude vyrovnanější vodní režim krajiny. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k dnešním oslavám Světového dne vody.
Správa KRNAP pečuje o potoky, potůčky a říčky. "Jedná se zejména o různé opravy po přívalových deštích, o budování hrazenářských děl a také o vysazování břehových porostů," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Hrazenářská díla[1] již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. "I přesto Správa KRNAP musí každý rok investovat nemalé finanční prostředky do oprav škod po povodních. Její výše se pochopitelně mění, ale každoročně to jsou stovky tisíc až miliony korun," doplnil Hřebačka.
Jedním z projektů, který se mimo jiné týká vodního režimu v krajině, je Stabilizace významných lesních ekosystémů[2]. Díky němu likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Napravit to mají v rámci tohoto projektu budované přehrážky, které mají za cíl udržet vodu v krajině déle. "Projekt je ve své polovině a dosud bylo vybudováno 270 z celkového počtu 600 přehrážek. Nová přehrážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přehrážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.
Důležitou aktivitou Správy KRNAP je environmentální vzdělávání. Pro školy realizujeme projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Poznámky:
[1] Nejznámějším je hrazenářské dílo Čertova strouha v Čertově dole poblíž Boudy u Bílého Labe. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce v povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. Dnes Čertovým dolem vede naučná stezka.
[2] Hlavním projektovým záměrem je řešení stavu porostů, vzniklých po imisní kalamitě. Projet zároveň bezprostředně navazuje na projekty Nadace FACE, realizované v Krkonoších v 90. Letech minulého století.
Správa KRNAP pečuje o potoky, potůčky a říčky. "Jedná se zejména o různé opravy po přívalových deštích, o budování hrazenářských děl a také o vysazování břehových porostů," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Hrazenářská díla[1] již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. "I přesto Správa KRNAP musí každý rok investovat nemalé finanční prostředky do oprav škod po povodních. Její výše se pochopitelně mění, ale každoročně to jsou stovky tisíc až miliony korun," doplnil Hřebačka.
Jedním z projektů, který se mimo jiné týká vodního režimu v krajině, je Stabilizace významných lesních ekosystémů[2]. Díky němu likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Napravit to mají v rámci tohoto projektu budované přehrážky, které mají za cíl udržet vodu v krajině déle. "Projekt je ve své polovině a dosud bylo vybudováno 270 z celkového počtu 600 přehrážek. Nová přehrážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přehrážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.
Důležitou aktivitou Správy KRNAP je environmentální vzdělávání. Pro školy realizujeme projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Poznámky:
[1] Nejznámějším je hrazenářské dílo Čertova strouha v Čertově dole poblíž Boudy u Bílého Labe. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce v povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. Dnes Čertovým dolem vede naučná stezka.
[2] Hlavním projektovým záměrem je řešení stavu porostů, vzniklých po imisní kalamitě. Projet zároveň bezprostředně navazuje na projekty Nadace FACE, realizované v Krkonoších v 90. Letech minulého století.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk