Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Termokamera odhalila slabá místa na Rýchorské boudě
Správa KRNAP nechala nasnímat termokamerou Krkonošské středisko ekologické výchovy (KSEV) Rýchorská bouda. Účelem měření bylo zjištění nedostatků a důkladnosti provedené práce při stavbě. Z výsledků je zřejmé, že některá místa vykazují špatné tepelně-technické parametry, které ovlivňují velikost tepelných ztrát. Tyto netěsnosti v letošním roce opravíme, aby na další zimní sezonu byla Rýchorská bouda dobře připravena.
Význam zkoušky spočívá v nedestruktivním zjišťování zvýšených tepelných ztrát v konstrukcích obvodového pláště budov a oken při topném období. Důležitou podmínkou pro termovizní měření je rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím alespoň 10 °C po dva dny. V době měření Rýchorské boudy byla venkovní teplota –11 °C, relativní vlhkost 90 % a průměrná vnitřní teplota v objektu byla 22 °C.
Rozdíly v povrchové teplotě objektu od venkovní teploty signalizují možnou závadu v tepelné izolaci. „Z výsledku termografické kontroly tepelné izolace obvodového pláště je zřejmé, že nejsou závažné úniky tepla z budovy. To ale neznamená, že není co vylepšovat a snížit tak energetickou náročnost na vytápění objektu,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Byly nám doporučeny menší opravy na obvodu pláště. Dalším krokem vedoucím ke snížení spotřeby tepla pro vytápění budovy je výměna oken ve staré části Rýchorské boudy,“ dodal. Při větrném počasí dochází skrz okna k příliš velké infiltraci. Uvedenými opravami na budově může dojít ke snížení spotřeby tepla na otop o cca 8 %. V nepříznivých povětrnostních podmínkách, které na Rýchorách vládnou, se výměnou oken výrazně zvýší teplená pohoda.
Rýchorská bouda leží v 1. zóně KRNAP v nadmořské výšce přes tisíc metrů. Objekt se skládá ze tří částí – původní horské boudy, ubytovny a učebny. Původní bouda byla postavena na počátku 20. století. Správa KRNAP ji převzala v roce 1976 od Interhotelů Krkonoše se záměrem vybudovat zde první školicí středisko ochrany přírody internátního typu se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1980–85, kdy byly přistavěny obě zbývající části objektu, zahájilo v roce 1986 činnost Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody. V současnosti KSEV nabízí výukové ekologické programy, pobyty pro školy v přírodě, pobyty pro rodiče s dětmi, přednášky a další aktivity.
Termokamera patří k nejprogresivnějším metodám zjišťování teploty na povrchu materiálů pomocí měření intenzity infračerveného (tepelného) záření. Termovizní systém zaznamená tuto energii bezkontaktním měřicím systémem a převede ji na elektrické signály pomocí citlivého infračerveného detektoru. Termovizní systémy mají široké uplatnění ve stavebnictví, elektrotechnice, průmyslu, zemědělství, lékařství atd. Rýchorská bouda byla nasnímána kamerou Thermacam-P640.
Význam zkoušky spočívá v nedestruktivním zjišťování zvýšených tepelných ztrát v konstrukcích obvodového pláště budov a oken při topném období. Důležitou podmínkou pro termovizní měření je rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím alespoň 10 °C po dva dny. V době měření Rýchorské boudy byla venkovní teplota –11 °C, relativní vlhkost 90 % a průměrná vnitřní teplota v objektu byla 22 °C.
Rozdíly v povrchové teplotě objektu od venkovní teploty signalizují možnou závadu v tepelné izolaci. „Z výsledku termografické kontroly tepelné izolace obvodového pláště je zřejmé, že nejsou závažné úniky tepla z budovy. To ale neznamená, že není co vylepšovat a snížit tak energetickou náročnost na vytápění objektu,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Byly nám doporučeny menší opravy na obvodu pláště. Dalším krokem vedoucím ke snížení spotřeby tepla pro vytápění budovy je výměna oken ve staré části Rýchorské boudy,“ dodal. Při větrném počasí dochází skrz okna k příliš velké infiltraci. Uvedenými opravami na budově může dojít ke snížení spotřeby tepla na otop o cca 8 %. V nepříznivých povětrnostních podmínkách, které na Rýchorách vládnou, se výměnou oken výrazně zvýší teplená pohoda.
Rýchorská bouda leží v 1. zóně KRNAP v nadmořské výšce přes tisíc metrů. Objekt se skládá ze tří částí – původní horské boudy, ubytovny a učebny. Původní bouda byla postavena na počátku 20. století. Správa KRNAP ji převzala v roce 1976 od Interhotelů Krkonoše se záměrem vybudovat zde první školicí středisko ochrany přírody internátního typu se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1980–85, kdy byly přistavěny obě zbývající části objektu, zahájilo v roce 1986 činnost Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody. V současnosti KSEV nabízí výukové ekologické programy, pobyty pro školy v přírodě, pobyty pro rodiče s dětmi, přednášky a další aktivity.
Termokamera patří k nejprogresivnějším metodám zjišťování teploty na povrchu materiálů pomocí měření intenzity infračerveného (tepelného) záření. Termovizní systém zaznamená tuto energii bezkontaktním měřicím systémem a převede ji na elektrické signály pomocí citlivého infračerveného detektoru. Termovizní systémy mají široké uplatnění ve stavebnictví, elektrotechnice, průmyslu, zemědělství, lékařství atd. Rýchorská bouda byla nasnímána kamerou Thermacam-P640.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
