Města Litvínov a Horní Jiřetín: Tisková zpráva měst Litvínov a Horní Jiřetín: Prašnost ve městech překračuje hygienické limity.

Města Litvínov a Horní Jiřetín dnes na společné tiskové konferenci upozornila na skutečnost, že na území těchto měst pravidelně dochází k překračování imisních limitů polétavého prachu . Vyplývá to z měření Českého hydrometeorologického ústavu, Zdravotního ústavu a rozptylového modelu zpracovaného společností Ascend. Mostecko je z tohoto důvodu zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Z Programu snižování emisí a imisí pro město Litvínov, který vycházel z výše uvedených několikaletých měření vyplývá, že 76,3 až 94,5 % znečištění prachovými částicemi v Litvínově pochází z povrchových velkolomů ČSA a Bílina.

Výsledky uvedených měření na dnešní tiskové konferenci interpretovali experti MUDr. Eva Rychlíková (Zdravotní ústav Středočeského kraje se sídlem v Kolíně), která se po řadu let svého působení na Krajské hygienické stanici v Ústí nad Labem problematikou znečištění polétavým prachem zabývala, a MUDr. Miroslav Šuta (člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost), který se zabývá zdravotními riziky spojenými se znečištěním ovzduší.

Města Litvínov a Horní Jiřetín jsou překračováním imisních limitů polétavého prachu na svém území vážně znepokojena a hodlají se řešením této situace ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy na úseku ochrany ovzduší a ochrany veřejného zdraví dále zabývat.


Kontakty:
Ing. Vladimír Buřt, místostarosta města Horní Jiřetín, tel.: 724 081 095, vladimir.burt@seznam.cz
Ing. Miroslav Otcovský, zastupitel města Litvínov, tel.: 777 205 704, otco@seznam.cz


Příloha

Ze závěrů Programu snižování emisí a imisí pro město Litvínov (Ascend, 2006):
Území města Litvínov a jeho okolí jsou značně zatíženy prašností. Překračování imisního limitu PM10 bylo zaznamenáno v širším okolí města Litvínov a i jinde v Podkrušnohoří. V Litvínově je nejzatíženější oblastí znečištěním PM10 území ve směru od Horního Jiřetína po centrum města Litvínov. Na stanici ZÚ Litvínov došlo k překročení denního imisního limitu PM10 včetně mezí tolerance v roce 2000 a 2003 přičemž v roce 2001 a 2002 nebyly k dispozici platné naměřené hodnoty. Na stanici Horní Jiřetín došlo k překročení denního imisního limitu PM10 po celé sledované období přičemž v roce 2003 a 2004 došlo k překročení včetně mezí tolerance, na stanici Most ČHMÚ došlo k překročení v roce 2003 a 2004 a to včetně mezí tolerance. Podle imisních map pak bylo překročení denního imisního limitu PM10 na území města Litvínov následující:
• v roce 2001 na 70% území města překročení limitu,
• v roce 2002 na 90% území města překročení limitu,
• v roce 2003 na 70% území města překročení limitu včetně mezí tolerance a na 100% území města překročení limitu,
• v roce 2004 na 10% území města překročení limitu včetně mezí tolerance, na 18% území města překročení limitu.

Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5, a která se v plicích dostává nejhlouběji.

Zdravotní vlivy polétavého prachu (WHO, 2005):

Účinky krátkodobého působení:
• zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
• nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
• zvýšení spotřeby léčiv
• zvýšení počtu hospitalizací
• zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobé působení:
• snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
• růst onemocnění dolních cest dýchacích
• zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
• snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)