Tiskové zprávy
Mikulovská rozvojová: Třídění odpadu: na lidi zabírá krátká donášková vzdálenost
Komunální odpad tvoří z 80 procent papír, plasty, sklo a bioodpad. Tedy všechno, co by lidé mohli vytřídit, a tím pádem ušetřit za zbytečné a drahé ukládání tohoto odpadu na skládku. Většina občanů na to však zapomíná. Když ale nemusí se separovaným odpadem chodit daleko, třídění jim nedělá problém. Ukázal to pokus v Mikulově.
Pro mnohé je prostě pohodlnější vyhodit všechno do popelnice u domu než odpad třídit a zacházet si kvůli němu ke vzdálenějším kontejnerům. Říká to Tomáš Hlavenka, ředitel společnosti STKO, která se zabývá svozem odpadů na Mikulovsku, a jeho tvrzení podporuje i výsledek experimentu, za kterým stojí STKO společně s Michalem Solaříkem.
Právě on bydlí v mikulovském bytovém domě, kde se před více než rokem objevily dva stojany s pytli na papír a plasty. A čekalo se, jakou reakci vyvolají. „Nikdo nemusel lidem z domu říkat o zahájení třídění. Když viděli stojany s pytli, začali odpad třídit sami od sebe,“ poznamenal Michal Solařík.
Obyvatelé domu původně nashromáždili až pět popelnic nevytříděného odpadu týdně. Po roce odtamtud sváží STKO jen dvě popelnice komunálu za týden. Na skládku tak putuje pouze 40 procent původního množství odpadu. Jeho tříděním ušetřilo třináct lidí městské pokladně čtyři tisíce korun za rok. A po umístění nádoby na bioodpad se tato úspora pravděpodobně ještě zvýší.
Barevné pytle si mohou občané zdarma vyzvednout v sídle STKO nebo na Městském úřadě v Mikulově a využít měsíčního sběru pytlového separovaného odpadu. Ne každý však může pytle plné papíru či plastu skladovat doma čtyři týdny. „Ideálním řešením by proto bylo umístit do všech domů čtyři popelnice. Dvě bude mít od nového roku každá domácnost, a to na komunální a bioodpad. Na další dvě, tedy na papír a plasty zatím nejsou prostředky,“ říká Hlavenka.
Dovybavit každou domácnost v Mikulově tak, aby byl systém pro nakládání s vyprodukovanými odpady ideální, by vyšlo zhruba na dva milióny. „Náklady na svoz a odstranění odpadu pro rok 2011 lze bez nástrojů snižujících produkci komunálního odpadu kalkulovat na tři milióny. Investice ve výši dvou miliónů s desetiletou životností tedy není nijak dramatická,“ dodává Hlavenka.
Podle něj první propočty ukazují, že by obce nakonec na svozu a odstranění komunálního odpadu mohly ušetřit téměř polovinu nákladů. V důsledku by tak mohly snížit místní poplatek za odvoz a skládkování, který třeba v Mikulově činí pět set korun na osobu. Další variantou je investice do moderního sběrného dvoru pro odkládání nebezpečných a objemných odpadů.
(DS)
Pro mnohé je prostě pohodlnější vyhodit všechno do popelnice u domu než odpad třídit a zacházet si kvůli němu ke vzdálenějším kontejnerům. Říká to Tomáš Hlavenka, ředitel společnosti STKO, která se zabývá svozem odpadů na Mikulovsku, a jeho tvrzení podporuje i výsledek experimentu, za kterým stojí STKO společně s Michalem Solaříkem.
Právě on bydlí v mikulovském bytovém domě, kde se před více než rokem objevily dva stojany s pytli na papír a plasty. A čekalo se, jakou reakci vyvolají. „Nikdo nemusel lidem z domu říkat o zahájení třídění. Když viděli stojany s pytli, začali odpad třídit sami od sebe,“ poznamenal Michal Solařík.
Obyvatelé domu původně nashromáždili až pět popelnic nevytříděného odpadu týdně. Po roce odtamtud sváží STKO jen dvě popelnice komunálu za týden. Na skládku tak putuje pouze 40 procent původního množství odpadu. Jeho tříděním ušetřilo třináct lidí městské pokladně čtyři tisíce korun za rok. A po umístění nádoby na bioodpad se tato úspora pravděpodobně ještě zvýší.
Barevné pytle si mohou občané zdarma vyzvednout v sídle STKO nebo na Městském úřadě v Mikulově a využít měsíčního sběru pytlového separovaného odpadu. Ne každý však může pytle plné papíru či plastu skladovat doma čtyři týdny. „Ideálním řešením by proto bylo umístit do všech domů čtyři popelnice. Dvě bude mít od nového roku každá domácnost, a to na komunální a bioodpad. Na další dvě, tedy na papír a plasty zatím nejsou prostředky,“ říká Hlavenka.
Dovybavit každou domácnost v Mikulově tak, aby byl systém pro nakládání s vyprodukovanými odpady ideální, by vyšlo zhruba na dva milióny. „Náklady na svoz a odstranění odpadu pro rok 2011 lze bez nástrojů snižujících produkci komunálního odpadu kalkulovat na tři milióny. Investice ve výši dvou miliónů s desetiletou životností tedy není nijak dramatická,“ dodává Hlavenka.
Podle něj první propočty ukazují, že by obce nakonec na svozu a odstranění komunálního odpadu mohly ušetřit téměř polovinu nákladů. V důsledku by tak mohly snížit místní poplatek za odvoz a skládkování, který třeba v Mikulově činí pět set korun na osobu. Další variantou je investice do moderního sběrného dvoru pro odkládání nebezpečných a objemných odpadů.
(DS)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
