Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Typická architektura je na internetu
Jedním z výstupů společného česko-polského projektu Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor je i internetová stránka, obsahující podrobné informace o různých typech, ale i detailech zdejšího tradičního stavitelství. Zájemci tak nyní mohou najít potřebné informace o krkonošské architektuře na adrese http://architektura.krnap.cz/.
Nemůže být pochyb o tom, že architektura určitých oblastí má, či v minulosti měla, jisté jednoticí rysy, které jí propůjčují určitou míru charakterističnosti a originality. Jsou dokonce oblasti, jimž teprve právě typická architektura dává jejich samozřejmě přejímanou identitu. Nejinak je tomu i v Krkonoších a sousedních Jizerských horách. Přestože tyto oblasti nejsou charakterizovány především architekturou, tak i ta se podílí na tvorbě jejich nezaměnitelné tváře, což si leckdy uvědomíme až tehdy, začnou-li do typické zástavby pronikat cizorodé prvky. Jizerské hory i Krkonoše jsou lidskou činností několika staletí natolik ovlivněny, že člověk patří k jednomu z nejpodstatnějších krajinotvorných činitelů. Chráníme-li tedy obě dotčená pohoří pro jejich vysokou přírodovědnou a krajinnou hodnotu, chráníme je také díky tomu, co vytvořili naši předkové. Tyto hodnoty se však na rozdíl od přírodních dovedou jen velmi omezeně při životě udržovat vlastní silou, či přesněji setrvačností, naopak vyžadují aktivní přístup současného člověka. Zatímco ochranou životního prostředí a zachováním přírodních podmínek můžeme chránit a uchovávat i druhy dosud dobře nepoznané, u lidských výtvorů bychom toho dosáhli jen přísným zákazem jakékoli další tvůrčí činnosti a přísné konzervace stávajícího, což ovšem není možné.
Chceme-li tedy uchovat ráz krajiny takový, jaký se nám líbí a pro který jsme se rozhodli to které území nejen chránit, ale také vyhledávat k rekreaci, musíme uchovat i jeho architekturu. To ovšem předpokládá, že ji dobře známe a charakteristické prvky umíme rozpoznat a pojmenovat.
Právě projekt Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor si kladl za cíl přispět k zachování tohoto kulturního dědictví.
Projekt byl spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
Nemůže být pochyb o tom, že architektura určitých oblastí má, či v minulosti měla, jisté jednoticí rysy, které jí propůjčují určitou míru charakterističnosti a originality. Jsou dokonce oblasti, jimž teprve právě typická architektura dává jejich samozřejmě přejímanou identitu. Nejinak je tomu i v Krkonoších a sousedních Jizerských horách. Přestože tyto oblasti nejsou charakterizovány především architekturou, tak i ta se podílí na tvorbě jejich nezaměnitelné tváře, což si leckdy uvědomíme až tehdy, začnou-li do typické zástavby pronikat cizorodé prvky. Jizerské hory i Krkonoše jsou lidskou činností několika staletí natolik ovlivněny, že člověk patří k jednomu z nejpodstatnějších krajinotvorných činitelů. Chráníme-li tedy obě dotčená pohoří pro jejich vysokou přírodovědnou a krajinnou hodnotu, chráníme je také díky tomu, co vytvořili naši předkové. Tyto hodnoty se však na rozdíl od přírodních dovedou jen velmi omezeně při životě udržovat vlastní silou, či přesněji setrvačností, naopak vyžadují aktivní přístup současného člověka. Zatímco ochranou životního prostředí a zachováním přírodních podmínek můžeme chránit a uchovávat i druhy dosud dobře nepoznané, u lidských výtvorů bychom toho dosáhli jen přísným zákazem jakékoli další tvůrčí činnosti a přísné konzervace stávajícího, což ovšem není možné.
Chceme-li tedy uchovat ráz krajiny takový, jaký se nám líbí a pro který jsme se rozhodli to které území nejen chránit, ale také vyhledávat k rekreaci, musíme uchovat i jeho architekturu. To ovšem předpokládá, že ji dobře známe a charakteristické prvky umíme rozpoznat a pojmenovat.
Právě projekt Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor si kladl za cíl přispět k zachování tohoto kulturního dědictví.
Projekt byl spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
