Tiskové zprávy
Přátelé přírody, o.p.s.: Uz ani rejdari nechteji jezy na Labi!
Přátel přírody vítají nový postoj rejdařů vzdát plán na labské jezy
Přátelé přírody se obracejí na nové vedení svazu lodní dopravy s návrhem na společný postup ve věci Labe.
„Vítáme, že nové vedení rejdařů přichází s prakticky stejným návrhem řešení jako před několika lety Přátelé přírody,“ uvádí ředitel této obecně prospěšné společnosti Marian Páleník. „Již delší dobu zdůrazňujeme, že postoje provozovatelů lodní dopravy a ochránců labské přírody jsou velmi blízké. Tím, kdo neustále prosazuje kontroverzní jezy, jsou „jezaři" – tedy zájmová lobby, jež bohulibým záměrem na zlepšení plavebních podmínek jen maskuje svou skutečnou a pravou motivaci - získat státní zakázky v objemu několika miliard korun.“
Sekce lodní dopravy Svazu dopravy v čele s Ing. Rabou přišla letos v srpnu s „revolučním“ návrhem, který se paradoxně takřka shoduje s projektem Přátel přírody z roku 2002 „Labe 2020 – řeka lidem a přírodě“. Zatímco Přátelé přírody akcentovali opětovnou proměnu Labe do podoby „volné“ řeky – tedy zastavení, respektive omezení zásahů do jejího toku, rejdaři k víceméně témuž závěru došli na základě celoevropského trendu přesouvání kapacit z nedostatečně splavných vodních cest na moderní síť. Přátelé přírody navrhovali, aby stát místo utrácení miliard na stavbu jezů přispěl rejdařům na pořízení nových lodí a na kompenzaci ztrát ze zrušení „vodní cesty“ Labe. Rejdaři nyní navrhují, aby stát zrušil vodní cestu „Labe“ a rejdařům jako kompenzaci za vzniklé ztráty přispěl dotací 600 miliónů korun.
„Vzhledem k tomu, že bychom ušetřili 7 miliard, které by jinak stály jezy na Labi, je dotace ve výši necelých 10% této částky podle nás akceptovatelná“ pokračuje Páleník. „Navíc musíme vzít v úvahu, že zrušíme-li Labe jako vodní cestu, budeme nejen každoročně šetřit milióny korun nutné na udržování tzv. vodní cesty, ale především dosáhneme zvýšení našeho přírodní bohatství. Na volné řece je biodiverzita řádově vyšší proti řece regulované, o kanalizovaných úsecích nemluvě.“
Realizace tohoto návrhu by nejen, že neznamenala úplné zrušení lodní dopravy na českém Labi, ta je možná i na volné řece, ale ani rezignaci na lodní dopravu jako takovou.
„Lodní doprava kralovala v době předautomobilové. V r. 1903 se po českém Labi v Hřensku přepravily 4 milióny tun zboží, což tehdy činilo 40% exportu českých zemí. Letos se tamtéž přepravilo pouhopouhých 200 tisíc tun, což nepředstavuje ani 0,2% exportu ČR. Srovnejme to s německo-holandskou hranicí, kde se v r. 2007 na Rýně přepravilo 170 miliónů tun zboží! Lodní doprava je, jak vidno, zcela konkurenceschopná, ovšem tam, kde jsou celoročně možné ponory 2,5 až 3,5 metru. Jez pod Děčínem v hodnotě 3,5 miliardy korun má zlepšit ponory ze současných cca 115 na 130 cm, což nákladní lodní dopravu na Labi nemůže zachránit,“ dodává Páleník, který doufá, že s rejdaři společně prosadí „vítězství rozumu“.
Přátelé přírody se obracejí na nové vedení svazu lodní dopravy s návrhem na společný postup ve věci Labe.
„Vítáme, že nové vedení rejdařů přichází s prakticky stejným návrhem řešení jako před několika lety Přátelé přírody,“ uvádí ředitel této obecně prospěšné společnosti Marian Páleník. „Již delší dobu zdůrazňujeme, že postoje provozovatelů lodní dopravy a ochránců labské přírody jsou velmi blízké. Tím, kdo neustále prosazuje kontroverzní jezy, jsou „jezaři" – tedy zájmová lobby, jež bohulibým záměrem na zlepšení plavebních podmínek jen maskuje svou skutečnou a pravou motivaci - získat státní zakázky v objemu několika miliard korun.“
Sekce lodní dopravy Svazu dopravy v čele s Ing. Rabou přišla letos v srpnu s „revolučním“ návrhem, který se paradoxně takřka shoduje s projektem Přátel přírody z roku 2002 „Labe 2020 – řeka lidem a přírodě“. Zatímco Přátelé přírody akcentovali opětovnou proměnu Labe do podoby „volné“ řeky – tedy zastavení, respektive omezení zásahů do jejího toku, rejdaři k víceméně témuž závěru došli na základě celoevropského trendu přesouvání kapacit z nedostatečně splavných vodních cest na moderní síť. Přátelé přírody navrhovali, aby stát místo utrácení miliard na stavbu jezů přispěl rejdařům na pořízení nových lodí a na kompenzaci ztrát ze zrušení „vodní cesty“ Labe. Rejdaři nyní navrhují, aby stát zrušil vodní cestu „Labe“ a rejdařům jako kompenzaci za vzniklé ztráty přispěl dotací 600 miliónů korun.
„Vzhledem k tomu, že bychom ušetřili 7 miliard, které by jinak stály jezy na Labi, je dotace ve výši necelých 10% této částky podle nás akceptovatelná“ pokračuje Páleník. „Navíc musíme vzít v úvahu, že zrušíme-li Labe jako vodní cestu, budeme nejen každoročně šetřit milióny korun nutné na udržování tzv. vodní cesty, ale především dosáhneme zvýšení našeho přírodní bohatství. Na volné řece je biodiverzita řádově vyšší proti řece regulované, o kanalizovaných úsecích nemluvě.“
Realizace tohoto návrhu by nejen, že neznamenala úplné zrušení lodní dopravy na českém Labi, ta je možná i na volné řece, ale ani rezignaci na lodní dopravu jako takovou.
„Lodní doprava kralovala v době předautomobilové. V r. 1903 se po českém Labi v Hřensku přepravily 4 milióny tun zboží, což tehdy činilo 40% exportu českých zemí. Letos se tamtéž přepravilo pouhopouhých 200 tisíc tun, což nepředstavuje ani 0,2% exportu ČR. Srovnejme to s německo-holandskou hranicí, kde se v r. 2007 na Rýně přepravilo 170 miliónů tun zboží! Lodní doprava je, jak vidno, zcela konkurenceschopná, ovšem tam, kde jsou celoročně možné ponory 2,5 až 3,5 metru. Jez pod Děčínem v hodnotě 3,5 miliardy korun má zlepšit ponory ze současných cca 115 na 130 cm, což nákladní lodní dopravu na Labi nemůže zachránit,“ dodává Páleník, který doufá, že s rejdaři společně prosadí „vítězství rozumu“.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
