Tiskové zprávy
V ČR bylo loni zpětně odebráno 25 % přenosných baterií, byla tak splněna kvóta Evropské unie pro rok 2012
11. října 2012 |
V České republice byl v loňském roce zajištěn zpětný odběr 25 % přenosných baterií a akumulátorů uvedených v daném roce na trh. Vyplývá to z nově uveřejněných statistik Ministerstva životního prostředí ČR mapujících zpětný odběr za rok 2011. Česká republika tak s předstihem již loni splnila závaznou směrnici Evropské unie o bateriích a akumulátorech platnou pro rok 2012.
V roce 2011 bylo v České republice uvedeno na trh celkem 3 392,87 tun přenosných baterií a akumulátorů. Díky kolektivním systémům zpětného odběru byl zajištěn odběr čtvrtiny těchto baterií, tedy 854,96 tun. Oproti předchozímu roku tak došlo ke zvýšení podílu zpětného odběru o 9 %. Ke sběru dochází přímo v místě prodeje baterií a akumulátorů nebo v servisních místech, ve sběrných dvorech či ve veřejných budovách.
„Pětadvacet procent vybraných baterií je dobrý začátek, ale znamená to, že tři čtvrtiny jich stále končí v popelnicích. Obsah popelnic na směsný odpad končí bez jakéhokoli následného třídění na skládkách, případně ve spalovnách,“ uvedl Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady v ekologické organizaci Hnutí DUHA. „Toxické výluhy ze skládek mohou kontaminovat půdu a spodní vody. Při spalování tyto nebezpečné kovy přechází do spalin. Pouze třídění baterií umožní jejich případnou recyklaci,“ dodal Kropáček.
Význam zpětného odběru spočívá v zabránění úniku škodlivých látek do okolního prostředí při vyhazování baterií a akumulátorů do běžného odpadu. „U baterií, které nejsou vykupovány, hrozí, že skončí ve směsném odpadu. Lidé si neuvědomují hrozbu baterií pro životní prostředí a nejsou tak dostatečně motivováni k jejich sběru. V bateriích jsou přitom obsaženy těžké kovy, jako je olovo, nikl či mangan, které tvoří zhruba 10 % hmotnosti běžné baterie,“ sdělil Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz.
Směrnice Evropské unie 2006/66/ES, která reguluje míru zpětného odběru baterií a akumulátorů a obsah toxických kovů v bateriích, má za cíl snížení negativního působení baterií na životní prostředí. Směrnice členským státům ukládá naplnit do roku 2012 stanovenou kvótu a dosáhnout zpětného odběru na úrovni 25 %. Aktuální statistiky ministerstva životního prostředí ukázaly, že Česká republika danou kvótu splnila již v roce 2011. Do roku 2016 by se pak zpětný odběr měl navýšit až na 45% podíl zpětného odběru.
„Splnění kvóty Evropské unie s ročním předstihem považujeme za úspěch. Množství zpětně odebraných a zrecyklovaných baterií se každoročně zvyšuje a také přibývá sběrných míst. Zpětný odběr by navíc měla usnadnit i nová legislativa, na které se již nyní pracuje,“ uvedl David Beneš ze společnosti REMA Battery, která zajišťuje kolektivní systém zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. „Přestože se míra zpětného odběru zvyšuje, stále končí poměrně velké množství baterií ve směsném komunálním odpadu. Proto je nutné do budoucna na zkvalitnění odběru baterií a akumulátorů intenzivně pracovat,“ dodal Beneš.
V roce 2011 bylo v České republice uvedeno na trh celkem 3 392,87 tun přenosných baterií a akumulátorů. Díky kolektivním systémům zpětného odběru byl zajištěn odběr čtvrtiny těchto baterií, tedy 854,96 tun. Oproti předchozímu roku tak došlo ke zvýšení podílu zpětného odběru o 9 %. Ke sběru dochází přímo v místě prodeje baterií a akumulátorů nebo v servisních místech, ve sběrných dvorech či ve veřejných budovách.
„Pětadvacet procent vybraných baterií je dobrý začátek, ale znamená to, že tři čtvrtiny jich stále končí v popelnicích. Obsah popelnic na směsný odpad končí bez jakéhokoli následného třídění na skládkách, případně ve spalovnách,“ uvedl Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady v ekologické organizaci Hnutí DUHA. „Toxické výluhy ze skládek mohou kontaminovat půdu a spodní vody. Při spalování tyto nebezpečné kovy přechází do spalin. Pouze třídění baterií umožní jejich případnou recyklaci,“ dodal Kropáček.
Význam zpětného odběru spočívá v zabránění úniku škodlivých látek do okolního prostředí při vyhazování baterií a akumulátorů do běžného odpadu. „U baterií, které nejsou vykupovány, hrozí, že skončí ve směsném odpadu. Lidé si neuvědomují hrozbu baterií pro životní prostředí a nejsou tak dostatečně motivováni k jejich sběru. V bateriích jsou přitom obsaženy těžké kovy, jako je olovo, nikl či mangan, které tvoří zhruba 10 % hmotnosti běžné baterie,“ sdělil Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz.
Směrnice Evropské unie 2006/66/ES, která reguluje míru zpětného odběru baterií a akumulátorů a obsah toxických kovů v bateriích, má za cíl snížení negativního působení baterií na životní prostředí. Směrnice členským státům ukládá naplnit do roku 2012 stanovenou kvótu a dosáhnout zpětného odběru na úrovni 25 %. Aktuální statistiky ministerstva životního prostředí ukázaly, že Česká republika danou kvótu splnila již v roce 2011. Do roku 2016 by se pak zpětný odběr měl navýšit až na 45% podíl zpětného odběru.
„Splnění kvóty Evropské unie s ročním předstihem považujeme za úspěch. Množství zpětně odebraných a zrecyklovaných baterií se každoročně zvyšuje a také přibývá sběrných míst. Zpětný odběr by navíc měla usnadnit i nová legislativa, na které se již nyní pracuje,“ uvedl David Beneš ze společnosti REMA Battery, která zajišťuje kolektivní systém zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. „Přestože se míra zpětného odběru zvyšuje, stále končí poměrně velké množství baterií ve směsném komunálním odpadu. Proto je nutné do budoucna na zkvalitnění odběru baterií a akumulátorů intenzivně pracovat,“ dodal Beneš.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk