MZe ČR: V letech 2021 až 2023 poskytlo Ministerstvo zemědělství na ochranu životů a majetku před povodněmi 2,9 miliardy korun

Zejména zvyšování retence vodních děl, zvyšování kapacity koryt vodních toků a budování ochranných protipovodňových hrází v letech 2021 až 2023 poslouží jako prevence před povodněmi. Informuje o tom aktuální zpráva Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Jde v pořadí o osmou hodnotící zprávu od roku 2000, kdy vláda schválila Strategii ochrany před povodněmi na území ČR.

Na protipovodňová opatření vznikající v letech 2021 až 2023 na území České republiky vynaložilo MZe 2,9 miliardy korun a MŽP 1,9 miliardy korun. Dohromady tedy oba resorty přispěly na prevenci před povodněmi téměř 5 miliardami korun. Na systému prevence před povodněmi se finančně podílí též ochráněné subjekty (zejména města a obce), samotní investoři (státní podniky Povodí a Lesy ČR) a soukromí investoři podnikající v rybnikářství.

„Téměř třímiliardovou dotací pomohlo v uplynulých třech letech Ministerstvo zemědělství například s výstavbou protipovodňových hrází, rekonstrukcemi a odbahněními rybníků, odstraňováním povodňových škod, zvýšením retence nebo odstraňováním havarijních situací na rybnících a malých vodních nádržích,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Mezi lety 2021 a 2023 skončil program Podpora prevence před povodněmi III a na něj navázal program Podpora prevence před povodněmi IV. Cílem dotačního titulu je především zvýšení retence, tedy budování opatření k řízeným rozlivům povodní, poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory, a to zejména v oblastech, kde hrozí povodně nejvíce.

Za dobu trvání programu III (2014-2022) se podařilo například postavit 17 a rekonstruovat 11 kilometrů ochranných hrází, zpevnit více než 20 kilometrů vodních toků a zvýšit celkový retenční objem o 27 milionů m3. Díky všem vybudovaným opatřením se zlepšila ochrana před povodněmi pro téměř 201 tisíc obyvatel. Mezi nejvýznamnější stavby z poslední doby patřilo dokončení protipovodňové ochrany Olomouce a Žamberka. Státní rozpočet se na programu podílel částkou téměř 2,8 miliardy korun.

V navazujícím programu IV (2018-2028) je alokována celková státní podpora 4,8 miliardy korun. V plánu je pokračovat s výstavbou ochranných hrází, zvyšováním retenčních prostor nebo stabilizací řek a potoků. K významným stavbám zahájeným v posledních třech letech patří rekonstrukce vodních děl Harcov, Morávka a Orlík nebo zkapacitnění jezu a stavba rybího přechodu na Bečvě u města Hranice.

„Úspěšně pokračujeme i v obnovování, odbahňování a rekonstrukcích rybníků. Na to po celou dobu trvání programu mezi lety 2016 a 2024 poskytneme souhrnný příspěvek ve výši jedné miliardy korun. Zaměřujeme se na zlepšení schopnosti krajiny zadržovat vodu, protože rybníky dokážou zmírňovat zejména lokální povodně způsobené přívalovými srážkami. Což je v posledních letech stále častější jev,“ uvedl ministr Výborný.

S podporou programu je záměrem vybudovat 163 hektarů vodních nádrží s retenčním prostorem 904 tis. m3 a odstranit 1 373 634 m3 sedimentu. Dokončena už je například rekonstrukce výpusti, hráze a odbahnění rybníka Dobevský u Písku a obnova rybníka Blatec u Stráže nad Nežárkou.

„Obnova vodního režimu je kvůli postupující změně klimatu jedním ze základních úkolů Ministerstva životního prostředí. A to jak z důvodů prevence proti povodním, tak kvůli suchu a obecně adaptačním opatřením. V praxi to znamená nekončící práce při navracení vodních toků do jejich přirozeného stavu, dále pak revitalizaci říček, potoků nebo mokřadů, stejně jako realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření a správné hospodaření se srážkovými vodami ve městech a obcích. Další investice poskytujeme z Operačního programu Životní prostředí 2021 až 2027. Jen na opatření ve volné přírodě máme pro obce, podnikatele, nevládní organizace, ale i občany celkem k dispozici téměř 5,4 miliardy korun,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).