https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-moldavsku-pokracuje-projekt-podporujici-transformacni-proces-v-oblasti-pece-o-osoby-s-dusevnim-onemocnenim-a-mentalnim-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká rozvojová agentura: V Moldavsku pokračuje projekt podporující transformační proces v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením

Už v roce 2015 zahájila Česká rozvojová agentura v Moldavsku projekt, jehož cílem je zkvalitnění péče o osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením. V současné době probíhá již třetí část tohoto projektu, kterou realizuje Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Vzhledem ke komplikacím ovlivněným koronavirovou pandemií a vládními opatřeními jak na české, tak na moldavské straně, bylo nutné některé aktivity převést do online režimu. V tomto režimu začali pracovat také moldavští odborníci a díky tomu se podařilo realizovat většinu naplánovaných činností.

V Moldavsku v současnosti funguje šest ústavů sociální péče pro zhruba 2000 klientů. Čtyři z ústavů jsou formálně pro osoby dospělého věku (Balti, Brinzeni, Badiceni a Cocieri) a dva ústavy pro děti (Hincesti a Orhei), kde je však značná část klientů dospělého věku. „Díky předchozím projektům bylo zjištěno, že zaměstnanci ústavů nerozlišují klienty dle jejich onemocnění či postižení. Nevědí, že osoby s duševním onemocněním a lidé s mentálním postižením mají specifické potřeby a není možné k nim přistupovat stejně. Spíše převažuje biologický a mnohými předsudky zatížený přístup. Přestože by pobyt v ústavech měl být založen na dobrovolnosti a omezování osobní svobody klientů by nemělo být běžnou praxí, v řadě ústavů jsou klienti nuceni pobývat na uzavřených odděleních. Mezi klienty, kteří jsou nyní zařazování do skupiny určené k integraci do komunity, klienti s duševním onemocněním prakticky nejsou. V rámci akčních plánů deinstitucionalizace je připravováno hodnocení všech klientů s psychiatrickou diagnózou zaměřené na jejich „nebezpečnost“. Dle zkušeností z komunikace s psychiatry, kteří jsou na ústavy napojeni, se můžeme oprávněně obávat, že jejich pohled a hodnocení může být konzervativní a restriktivní,“ říká Martina Kratochvílová, manažerka projektu z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Běžící projekt se proto zaměřuje na čtyři oblasti. První se týká zvýšení kvality péče v chráněných bydleních skrze konzultace k metodice služeb a supervizní setkání. Projekt pokračuje dál v podpoře tohoto typu, se zvyšující se kvalifikací moldavských partnerů ale klade větší důraz na samostatnou práci přímo v Moldavsku. Fungování a kvalita péče chráněných bydlení budou podpořeny i navržením a realizací auditů kvality.

„V první letech realizace projekt navázal na pilotní projekty organizací Keystone a Trimbos Moldova, byly vytvořeny transformační plány pro čtyři ústavy, vyškoleno 32 pracovníků ústavů v individuálním přístupu ke klientovi, komunitním bydlení, legislativě a zajištěny stáže pro 17 odborníků týkající se transformace služeb. V dalším roce pak vzniklo 7 chráněných bydlení pro 42 lidí, klienti byli vyškoleni ve finanční gramotnosti a zaměstnávání a byla jim poskytnuta materiální pomoc do chráněných bydlení, např. skleníky pro pěstování zeleniny, obuvnické, holičské a kadeřnické vybavení,“ dodává Martina Kratochvílová.

Dalším krokem je nyní profesionalizace Národní agentury pro sociální asistenci (ANAS), která je v Moldavsku zodpovědná za deinstitucionalizaci a transformaci. Agentura získala podporu formou workshopů, stáží v ČR a vytvořením metodiky. Nedílnou součástí projektu je také zlepšení situace duševně nemocných v rámci transformačního procesu a identifikace překážek bránících duševně nemocným začlenit se do transformačního procesu. Čtvrtá oblast projektu se týká zvýšení povědomí veřejnosti v regionech, protože neznalost a předsudky místních obyvatel především vůči duševně nemocným mohou komplikovat proces deinstitucionalizace. V projektu jsou proto školeni tzv. peer ambasadoři (lidé se zkušeností s duševním onemocněním), kteří se věnují destigmatizační práci skrze workshopy realizované na školách i pro veřejnost. Pro tyto účely bude vytvořen i „destigmatizační leták“ a videospot.

V loňském roce byla realizace projektu výrazně ovlivněna koronavirovou pandemií a vládními opatřeními jak na české, tak na moldavské straně. „Český realizátor tak měl možnost realizovat pouze dvě zahraniční cesty do Moldavska, a to v únoru 2020. Jan Pfeiffer společně s moldavskými partnery navštívil a zmapoval situaci v ústavu sociální péče ve městě Balti. Myroslava Bubela poskytla metodickou podporu v chráněném bydlení v Cocieri, setkala se s místními metodičkami a zástupkyní Keystone ohledně metodiky chráněného bydlení, realizovala workshop s ANAS a setkala se s potencionálními peer ambasadory. Další plánované cesty bylo nutné zrušit. Většinu aktivit se ale podařilo plnohodnotně převést do online režimu,“ říká Kateřina Kutková z České rozvojové agentury, která má projekty v Moldavsku na starosti.

Od března probíhala veškerá komunikace online. Realizovaly se tak i supervize, byla navázána online spolupráce se zástupci ANAS a nyní se organizují pravidelná setkání a workshopy k tvorbě nové metodiky ANAS. Částečně bylo realizováno školení peer ambasadorů českými peer lektory. Toto online školení probíhalo od dubna do prosince a moldavští peer ambasadoři jsou nyní díky němu schopní o svém osobním příběhu otevřeně mluvit a vystoupit na veřejnosti či před studenty. Některé aktivity nebylo možné realizovat „na dálku“ a tudíž byly přesunuty na letošní rok. Nicméně ani tyto změny neovlivní zásadně dlouhodobé cíle a výstupy projektu.

Realizátorem projektu je Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Partnery jsou kromě moldavské pobočky společnosti Člověk v tísni (PIN Moldova), která má na starosti realizaci projektu v Moldavsku, také Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociální ochrany, Národní agentura pro sociální asistenci, organizace Trimbos Moldova a Keystone Moldova.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist