Česká rozvojová agentura: V Moldavsku pokračuje projekt podporující transformační proces v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením

Už v roce 2015 zahájila Česká rozvojová agentura v Moldavsku projekt, jehož cílem je zkvalitnění péče o osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením. V současné době probíhá již třetí část tohoto projektu, kterou realizuje Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Vzhledem ke komplikacím ovlivněným koronavirovou pandemií a vládními opatřeními jak na české, tak na moldavské straně, bylo nutné některé aktivity převést do online režimu. V tomto režimu začali pracovat také moldavští odborníci a díky tomu se podařilo realizovat většinu naplánovaných činností.

V Moldavsku v současnosti funguje šest ústavů sociální péče pro zhruba 2000 klientů. Čtyři z ústavů jsou formálně pro osoby dospělého věku (Balti, Brinzeni, Badiceni a Cocieri) a dva ústavy pro děti (Hincesti a Orhei), kde je však značná část klientů dospělého věku. „Díky předchozím projektům bylo zjištěno, že zaměstnanci ústavů nerozlišují klienty dle jejich onemocnění či postižení. Nevědí, že osoby s duševním onemocněním a lidé s mentálním postižením mají specifické potřeby a není možné k nim přistupovat stejně. Spíše převažuje biologický a mnohými předsudky zatížený přístup. Přestože by pobyt v ústavech měl být založen na dobrovolnosti a omezování osobní svobody klientů by nemělo být běžnou praxí, v řadě ústavů jsou klienti nuceni pobývat na uzavřených odděleních. Mezi klienty, kteří jsou nyní zařazování do skupiny určené k integraci do komunity, klienti s duševním onemocněním prakticky nejsou. V rámci akčních plánů deinstitucionalizace je připravováno hodnocení všech klientů s psychiatrickou diagnózou zaměřené na jejich „nebezpečnost“. Dle zkušeností z komunikace s psychiatry, kteří jsou na ústavy napojeni, se můžeme oprávněně obávat, že jejich pohled a hodnocení může být konzervativní a restriktivní,“ říká Martina Kratochvílová, manažerka projektu z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Běžící projekt se proto zaměřuje na čtyři oblasti. První se týká zvýšení kvality péče v chráněných bydleních skrze konzultace k metodice služeb a supervizní setkání. Projekt pokračuje dál v podpoře tohoto typu, se zvyšující se kvalifikací moldavských partnerů ale klade větší důraz na samostatnou práci přímo v Moldavsku. Fungování a kvalita péče chráněných bydlení budou podpořeny i navržením a realizací auditů kvality.

„V první letech realizace projekt navázal na pilotní projekty organizací Keystone a Trimbos Moldova, byly vytvořeny transformační plány pro čtyři ústavy, vyškoleno 32 pracovníků ústavů v individuálním přístupu ke klientovi, komunitním bydlení, legislativě a zajištěny stáže pro 17 odborníků týkající se transformace služeb. V dalším roce pak vzniklo 7 chráněných bydlení pro 42 lidí, klienti byli vyškoleni ve finanční gramotnosti a zaměstnávání a byla jim poskytnuta materiální pomoc do chráněných bydlení, např. skleníky pro pěstování zeleniny, obuvnické, holičské a kadeřnické vybavení,“ dodává Martina Kratochvílová.

Dalším krokem je nyní profesionalizace Národní agentury pro sociální asistenci (ANAS), která je v Moldavsku zodpovědná za deinstitucionalizaci a transformaci. Agentura získala podporu formou workshopů, stáží v ČR a vytvořením metodiky. Nedílnou součástí projektu je také zlepšení situace duševně nemocných v rámci transformačního procesu a identifikace překážek bránících duševně nemocným začlenit se do transformačního procesu. Čtvrtá oblast projektu se týká zvýšení povědomí veřejnosti v regionech, protože neznalost a předsudky místních obyvatel především vůči duševně nemocným mohou komplikovat proces deinstitucionalizace. V projektu jsou proto školeni tzv. peer ambasadoři (lidé se zkušeností s duševním onemocněním), kteří se věnují destigmatizační práci skrze workshopy realizované na školách i pro veřejnost. Pro tyto účely bude vytvořen i „destigmatizační leták“ a videospot.

V loňském roce byla realizace projektu výrazně ovlivněna koronavirovou pandemií a vládními opatřeními jak na české, tak na moldavské straně. „Český realizátor tak měl možnost realizovat pouze dvě zahraniční cesty do Moldavska, a to v únoru 2020. Jan Pfeiffer společně s moldavskými partnery navštívil a zmapoval situaci v ústavu sociální péče ve městě Balti. Myroslava Bubela poskytla metodickou podporu v chráněném bydlení v Cocieri, setkala se s místními metodičkami a zástupkyní Keystone ohledně metodiky chráněného bydlení, realizovala workshop s ANAS a setkala se s potencionálními peer ambasadory. Další plánované cesty bylo nutné zrušit. Většinu aktivit se ale podařilo plnohodnotně převést do online režimu,“ říká Kateřina Kutková z České rozvojové agentury, která má projekty v Moldavsku na starosti.

Od března probíhala veškerá komunikace online. Realizovaly se tak i supervize, byla navázána online spolupráce se zástupci ANAS a nyní se organizují pravidelná setkání a workshopy k tvorbě nové metodiky ANAS. Částečně bylo realizováno školení peer ambasadorů českými peer lektory. Toto online školení probíhalo od dubna do prosince a moldavští peer ambasadoři jsou nyní díky němu schopní o svém osobním příběhu otevřeně mluvit a vystoupit na veřejnosti či před studenty. Některé aktivity nebylo možné realizovat „na dálku“ a tudíž byly přesunuty na letošní rok. Nicméně ani tyto změny neovlivní zásadně dlouhodobé cíle a výstupy projektu.

Realizátorem projektu je Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Partnery jsou kromě moldavské pobočky společnosti Člověk v tísni (PIN Moldova), která má na starosti realizaci projektu v Moldavsku, také Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociální ochrany, Národní agentura pro sociální asistenci, organizace Trimbos Moldova a Keystone Moldova.