Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: V pondělí bude Mezinárodní den čistého ovzduší. Jak je na tom Česko?
OSN vyhlásila na 7. září Mezinárodní den čistého ovzduší: https://www.un.org/en/observances/clean-air-day
Jak je na tom s ovzduším Česká republika?
Přes 60 % obyvatel [1] žije v oblastech, kde jsou (alespoň u jedné škodliviny) překračovány zákonné limity pro obsah znečištění v ovzduší. Ovšem přísnější mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech .
Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí [2]. Znečištění mikroskopickým prachem, škodlivými plyny či těžkými kovy a organickými sloučeninami způsobují onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, či zhoršují potíže astmatiků [3]. Rtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Benzo(a)pyren Má schopnost přetrvávat v prostředí, kumuluje se ve složkách životního prostředí včetně živých organismů a má toxické, mutagenní i karcinogenní vlastnosti.
Česká republika patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr v Evropě. 55 % tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky [4] (hlavním zdrojem jsou uhelné elektrárny [5]). ČR patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře [6].
Srovnání s EU. Česká republika vykazuje jedny z nejvyšších koncentrací PM10 i PM2,5 v EU. V ČR jsou překračovány denní i roční koncentrace PM10 dokonce i na pozaďových měřicích stanicích, což je v rámci EU unikum. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v míře vystavení znečištění PM2,5, což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. ČR má rovněž čtvrté nejvyšší koncentrace přízemního ozonu [7].
Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména na uhlí), která produkují 98 % BaP a jsou jedním z hlavních zdrojů prachu, uhelné elektrárny a teplárny (hlavní zdroj látek, z nichž vzniká prach až v ovzduší, a látek, z nichž vzniká přízemní ozon, a také hlavní zdroj rtuti a oxidu uhličitého). Doprava je dominantním zdrojem znečištění ve velkých městech (zejména v Praze a Brně). Průmyslové podniky mají v konkrétních lokalitách dominantní vliv a plošně jsou hlavním zdrojem těkavých organických látek. Zemědělství (chov hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv) je hlavní příčinou znečištění čpavkem. Nezanedbatelným zdrojem znečištění ovzduší je přenos ze zahraničí (zejména z Polska), ale také do zahraničí (zejména do Německa).
Drahé znečištění. Omezování znečištění ovzduší bývá spojováno s finančními náklady (na moderní technologie a čistší paliva) či omezeními s ekonomickým dopadem, často se však opomíjí, že znečištění ovzduší způsobuje velké ekonomické škody - zejména tím, že poškozuje zdraví a zvyšuje tak náklady na zdravotnictví. Zvyšuje náklady a snižuje příjmy domácností a státu i zisky firem vyšší nemocností a pracovní neschopností. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně [8]. Mezitím elektrárny znečištění snížily, ale je nutné předpokládat, že se škody stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou samozřejmě spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.
Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů [9]. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics. Model zkoumal fungování sítě v 15-minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA k tomu říká:
"Mezinárodní den čistého ovzduší nám tady v Česku připomíná, že jsme na tom s čistotou ovzduší v EU hned po Polsku nejhůře. Důvodem je, že na rozdíl od většiny států EU masivně pálíme uhlí - ve velkých elektrárnách i v malých kotlích a kamnech. Přitom s uhlím lze skoncovat rychle. Je ověřeno, že do roku 2030 mohou skončit uhelné elektrárny a přesto může být dost elektřiny. Také lze vyměnit všechny zbývající domácí kotle a kamna na uhlí - je ovšem třeba dál pomáhat lidem kotlíkovými dotacemi a půjčkami."
Více informací:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA. 723 449 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] V roce 2018 (nejnovější zveřejněná data) to bylo 75 % obyvatel. V roce 2017 to bylo přes 60 %. Zpráva o životním prostředí ČR 2018 (nejnovější zveřejněná) - str. 53 zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf
[2] Air Quality in Europe 2019 - str. 68 zde: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019
[3] https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/air-pollution-linked-with-higher-covid-19-death-rates/#:~:text=People%20with%20COVID%2D19%20who,Chan%20School%20of%20Public%20Health.&text=5%20leads%20to%20a%20large,the%20COVID%2D19%20death%20rate.
[4] http://www.msceast.org/reports/2_2012.pdf, str. 40, graf 3.23
[5] https://www.hnutiduha.cz/aktualne/mnozstvi-rtuti-z-uhelnych-elektraren-se-zvysilo-ekologicke-organizace-zadaji-ministra
[6] http://emep.int/publ/helcom/2017/Chapter5_mercury_1.pdf, část 5.4, graf 5.26.
[7] Air Quality in Europe 2018: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018
[8] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (2012): Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice.
[9] https://pdfs.semanticscholar.org/9053/93bb895885289083c848f716410541903e84.pdf?_ga=2.146325492.179339424.1597673017-2020585689.1597673017
Jak je na tom s ovzduším Česká republika?
Přes 60 % obyvatel [1] žije v oblastech, kde jsou (alespoň u jedné škodliviny) překračovány zákonné limity pro obsah znečištění v ovzduší. Ovšem přísnější mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech .
Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí [2]. Znečištění mikroskopickým prachem, škodlivými plyny či těžkými kovy a organickými sloučeninami způsobují onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, či zhoršují potíže astmatiků [3]. Rtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Benzo(a)pyren Má schopnost přetrvávat v prostředí, kumuluje se ve složkách životního prostředí včetně živých organismů a má toxické, mutagenní i karcinogenní vlastnosti.
Česká republika patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr v Evropě. 55 % tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky [4] (hlavním zdrojem jsou uhelné elektrárny [5]). ČR patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře [6].
Srovnání s EU. Česká republika vykazuje jedny z nejvyšších koncentrací PM10 i PM2,5 v EU. V ČR jsou překračovány denní i roční koncentrace PM10 dokonce i na pozaďových měřicích stanicích, což je v rámci EU unikum. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v míře vystavení znečištění PM2,5, což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. ČR má rovněž čtvrté nejvyšší koncentrace přízemního ozonu [7].
Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména na uhlí), která produkují 98 % BaP a jsou jedním z hlavních zdrojů prachu, uhelné elektrárny a teplárny (hlavní zdroj látek, z nichž vzniká prach až v ovzduší, a látek, z nichž vzniká přízemní ozon, a také hlavní zdroj rtuti a oxidu uhličitého). Doprava je dominantním zdrojem znečištění ve velkých městech (zejména v Praze a Brně). Průmyslové podniky mají v konkrétních lokalitách dominantní vliv a plošně jsou hlavním zdrojem těkavých organických látek. Zemědělství (chov hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv) je hlavní příčinou znečištění čpavkem. Nezanedbatelným zdrojem znečištění ovzduší je přenos ze zahraničí (zejména z Polska), ale také do zahraničí (zejména do Německa).
Drahé znečištění. Omezování znečištění ovzduší bývá spojováno s finančními náklady (na moderní technologie a čistší paliva) či omezeními s ekonomickým dopadem, často se však opomíjí, že znečištění ovzduší způsobuje velké ekonomické škody - zejména tím, že poškozuje zdraví a zvyšuje tak náklady na zdravotnictví. Zvyšuje náklady a snižuje příjmy domácností a státu i zisky firem vyšší nemocností a pracovní neschopností. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně [8]. Mezitím elektrárny znečištění snížily, ale je nutné předpokládat, že se škody stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou samozřejmě spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.
Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů [9]. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics. Model zkoumal fungování sítě v 15-minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA k tomu říká:
"Mezinárodní den čistého ovzduší nám tady v Česku připomíná, že jsme na tom s čistotou ovzduší v EU hned po Polsku nejhůře. Důvodem je, že na rozdíl od většiny států EU masivně pálíme uhlí - ve velkých elektrárnách i v malých kotlích a kamnech. Přitom s uhlím lze skoncovat rychle. Je ověřeno, že do roku 2030 mohou skončit uhelné elektrárny a přesto může být dost elektřiny. Také lze vyměnit všechny zbývající domácí kotle a kamna na uhlí - je ovšem třeba dál pomáhat lidem kotlíkovými dotacemi a půjčkami."
Více informací:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA. 723 449 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] V roce 2018 (nejnovější zveřejněná data) to bylo 75 % obyvatel. V roce 2017 to bylo přes 60 %. Zpráva o životním prostředí ČR 2018 (nejnovější zveřejněná) - str. 53 zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf
[2] Air Quality in Europe 2019 - str. 68 zde: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019
[3] https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/air-pollution-linked-with-higher-covid-19-death-rates/#:~:text=People%20with%20COVID%2D19%20who,Chan%20School%20of%20Public%20Health.&text=5%20leads%20to%20a%20large,the%20COVID%2D19%20death%20rate.
[4] http://www.msceast.org/reports/2_2012.pdf, str. 40, graf 3.23
[5] https://www.hnutiduha.cz/aktualne/mnozstvi-rtuti-z-uhelnych-elektraren-se-zvysilo-ekologicke-organizace-zadaji-ministra
[6] http://emep.int/publ/helcom/2017/Chapter5_mercury_1.pdf, část 5.4, graf 5.26.
[7] Air Quality in Europe 2018: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018
[8] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (2012): Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice.
[9] https://pdfs.semanticscholar.org/9053/93bb895885289083c848f716410541903e84.pdf?_ga=2.146325492.179339424.1597673017-2020585689.1597673017
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
