Arnika Ostrava: V prachu a dešti se také v Ostravě našly nebezpečné látky

Člověk nemusí být zaměstnancem chemičky či hutí, aby byl vystaven toxickým látkám. Stačí sedět v kanceláři! Nyní to prokázaly výsledky měření přítomnosti chemických látek ve vzorcích prachu z kanceláří a pracovišť na čtyřech místech České republiky. Arnika nechala analyzovat vzorky prachu a dešťové vody z Churáňova, Ostravy, Prahy a Ústí nad Labem na přítomnost látek náležejících do tří skupin: bromované zpomalovače hoření (1), ftaláty (2) a alkylfenoly (3).Vzorek prachu odebraný v prostorách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě obsahoval poměrně hodně ftalátů a alkylfenolů. Vzorek srážek z Ostravy pro změnu obsahoval nejvíc ftalátů ze čtyř sledovaných lokalit v ČR.

"Nedostatečná kontrola, kterou máme nad chemickými látkami používanými v různých výrobcích způsobila, že prach v kancelářích a bytech obsahuje látky, které ohrožují reprodukci, imunitní systém anebo se kumulují v našich tkáních a negativně působí na hormonální systém. I doma či na pracovišti tak můžeme být vystaveni mimo jiné vysokým koncentracím ftalátu DEHP uvolňujícího se z PVC a který je toxický pro reprodukci. Musíme se nyní ptát, zda to změní nová chemická politika Evropské unie REACH, (4) komentoval výsledky rozborů prachu předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Z celkem 31 měřených látek jich ve vzorku prachu z Ostravy zjistila Národní referenční laboratoř pro persistentní organické sloučeniny (POPs) sídlící ve Frýdku - Místku 20 nad mezí detekce a ve vzorku s dešťovou vodou odebranou také v Ostravě pak laboratoř prokázala přítomnost 12 látek. "Zvláštní pozornost si ve vzorcích prachu z Krajského úřadu v Ostravě zaslouží zejména hodnoty ftalátů a alkylfenolů. Koncentrace ftalátu DEHP ve dvou vzorcích z České republiky náležejí k nejvyšším zjištěným hodnotám této látky, jež byla nalezena v prachu z vnitřních prostor budov. Varovná je také hodnota dibutylftalátu ve vzorku deště z Ostravy. Ftaláty relativně dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní. DEHP je v EU klasifikován jako látka toxická pro reprodukční soustavu člověka.

„Zkouškou ohněm pro REACH bude to, zda nás pomůže zbavit těchto nevítaných hostů našich pracovišť a domovů,“ řekl Dr. Alan Watson autor interpretace výsledků měření, kterou dnes Arnika publikovala pod názvem "Pozor! Nebezpečný prach".

. Pro obsah sledovaných látek v prachu na pracovišti a ve srážkové vodě nejsou zavedeny žádné limity. Nebylo proto možné je s nějakými limity porovnávat. "Považujeme však za problém už jejich samotnou přítomnost v prachu a dešťových srážkách," řekl Petrlík.

I na základě výsledků analýzy prachu a vzorků deště bude Arnika společně s dalšími evropskými ekologickými a spotřebitelskými organizacemi prosazovat, aby poslanci Evropského parlamentu ve druhém čtení do nařízení o REACHi zapracovali:

1) Povinnost náhrady nebezpečných chemických látek tam, kde je to možné. 2) Právo na informace o obsahu nebezpečných chemických látek ve výrobcích včetně dostupnosti informací o jejich působení na zdraví lidí a životní prostředí. 3) Garantování chemické bezpečnosti výrobků ze strany průmyslu. 4) Průhlednost a dostupnost informací neomezovanou pod záminkou "obchodního tajemství".

"Všechny naše požadavky jsou v souladu s peticí Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo přes 14 tisíc lidí včetně RNDr. Martina Bursíka (předsedy Strany zelených a kandidáta na post ministra životního prostředí) a senátorky RNDr. Jitky Seitlové. Doufáme, že tentokrát jejich přání bude ignorovat i méně českých poslanců Evropského parlamentu," řekl Petrlík.

• (1) Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v polystyrénu). Ze studií o účincích některých zpomalovačů na zvířata víme, že chronická expozice těmito látkami (zejména během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry a následně k poruše nervového systému.

• (2) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek. Jsou častým kontaminantem ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnost. Jsou používány jako změkčovadlo v PVC - podlahové krytiny, stavební materiály, zařízení pro bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími aplikacemi jsou např. složky nátěrů a těsnících materiálů. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. K nejvíce nebezpečným náleží i DEHP (di-2-ethylhexyl ftalát).

• (3) Alkylfenoly (AP) jsou organické sloučeniny ze kterých se vyrábějí především neiontové detergenty. Ty mohou mít dle své chemické povahy různá využití. Často se používají jako průmyslová čistidla, nebo jako emulgátory při povrchové úpravě kůže a textilu. Mohou také sloužit jako součást některých barviv, šampónů a dalších výrobků osobní hygieny. Některé odvozené sloučeniny mohou být součástí plastů. Nejvýznamnější rizika spojená s alkylfenoly souvisí s jejich schopností napodobovat účinky přirozených estrogenních hormonů, což může vést ke změnám v sexuálním vývoji některých organismů. Alkylfenoly jsou také látky, které se těžko odbourávají z prostředí a mají tendenci se akumulovat v rámci potravního řetězce. Nejohroženou skupinou jsou vodní organismy, pro které jsou alkylfenoly toxické.

• (4) REACH: Zkratka slov Registrace, Evaluace, Autorizace Chemikálií.

Tento návrh nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu si klade za cíl zavést nový systém regulace pohybu chemikálií. Jeho podstatou je: A. Registrace zhruba 30 000 chemických látek, které se v současnosti objevují na evropském trhu v množství větším než 1 tuna. B. Evaluace (zhodnocení) použití těchto chemikálií a dalších látek, u kterých existuje vážné podezření, že mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví. C. Autorizace (osvědčení) látek, označených za vysoce rizikové. V praxi by to znamenalo, že u těchto rizikových chemikálií by podniky musely žádat o autorizaci k povolení jejich užití při výrobě produktů.

Návrh legislativní úpravy REACH vychází z principu předběžné opatrnosti. V souvislosti s chemickými látkami to znamená, že předtím, než bude možné chemickou látku bez omezení vyrábět a používat, je nezbytné mít dostatečné informace o její bezpečnosti. REACH má nahradit současný systém, kdy dochází k používání desítek tisíc látek, o kterých existuje jen minimum informací.

Současná podoba návrhu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu a projednáváním v Radě ministrů. Na podzim 2006 je naplánované druhé čtení v EP, kde se budou poslanci vyjadřovat ke změnám navrženým Radou. Největší diskuse se pravděpodobně bude týkat principu substituce, tedy náhrady látek vzbuzujících mimořádné obavy, pokud existuje dostupná alternativa. Zatímco EP tento požadavek v prvním čtení prosadil, Rada ho při svém projednávání značně oslabila. Pokud parlament ve druhém čtení přijme všechny změny provedené Radou, zákon bude schválen. V opačném případě bude REACH projednáván ve výboru složeném ze zástupců EP a Rady (tzv. smírčí soud). Návrh vzešlý z tohoto jednání je pak v EP projednáván ve třetím čtení, kdy buď dojde k jeho potvrzení, nebo konečnému zamítnutí. 12. července bude REACH projednávat Výbor EP pro životní prostředí. Českou republiku v něm reprezentují Miroslav Ouzký (ODS) a Jiří Maštálka (KSČM) jako náhradník.