Tiskové zprávy
Česká krajina: V rezervaci velkých kopytníků se natáčel nový díl hobby magazínu Polopatě o praturech, motýlech a lučních květinách
Další díl hobby magazínu Polopatě se včera natáčel v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jeho průvodce Filip Čapka v pořadu s odborníky a známými osobnostmi pravidelně nabízí nejnovější trendy i alternativní postupy s cílem inspirovat diváky.
V Rezervaci velkých kopytníků se zajímal o pratury, luční květiny i motýly. „Kolik druhů ohrožených rostlin se vyskytuje v lokalitě v Milovicích a kolik z nich ‚zachraňujete‘ v rámci spolupráce s botanickou zahradou,“ zajímal se Filip Čapka.
„V Milovicích se samozřejmě vyskytuje více druhů ohrožených rostlin, než kolika můžeme a chceme pomáhat množením v botanické zahradě. Zatím pracujeme s několika bylinami a jednou dřevinou. Až budeme mít první hmatatelné úspěchy, teprve pak budeme přemýšlet o zákonem chráněných druzích,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Na některé otázky moderátora se ve výsledném sestřihu nedostane. Jednou z nich je dotaz, jak mohou lidé pomáhat motýlům například na své zahrádce. „Motýlům může pomoci každý, pokud nenechá celou zahrádku jen jako nízký, golfově střižený trávník. Ale vyseje na část třeba kvetoucí louku. Je dobré kupovat lokální, tuzemské směsi, ne semena přivezená ze sousedních zemí. Také je dobré vytvořit motýlům bezvětří výsadbou keřů. Opět je vhodné sáhnout po místních, kvetoucích druzích. Ty ocení nejen motýli, ale v době zrání plodů i ptáci,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
„Další pomoc pro motýli je ponechání alespoň malého ostrůvku vysoké, nesečené trávy, klidně s kopřivou, kde najdou útočiště některé housenky. A před zimou nespálit všechno listí, ale nechat někde hromádku jako úkryt,“ doplnil Dalibor Dostál.
Díl pořadu Polopatě se třemi reportážemi natáčenými v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích by měli diváci vidět 21. června.
Ochranářská společnost Česká krajina v současnosti pořádá veřejnou sbírku, jejíž výtěžek by měl financovat dokončení světově unikátní rezervace. Veřejnost může posílat finanční podporu na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo dárcovskou zprávu ve tvaru DMS KRAJINA 90, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 30 na číslo 87 777. Případně přes dárcovský portál Darujspravne.cz/krajina nebo nákupy přes portál givt.cz/ceska-krajina . Nově také na e-shopu www.zelenadomacnost.com .
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Repatriace trávníčky obecné byla podpořena AV ČR v rámci programu Strategie AV 21.
Na péči o přírodu může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, Delta Light Czech, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
V Rezervaci velkých kopytníků se zajímal o pratury, luční květiny i motýly. „Kolik druhů ohrožených rostlin se vyskytuje v lokalitě v Milovicích a kolik z nich ‚zachraňujete‘ v rámci spolupráce s botanickou zahradou,“ zajímal se Filip Čapka.
„V Milovicích se samozřejmě vyskytuje více druhů ohrožených rostlin, než kolika můžeme a chceme pomáhat množením v botanické zahradě. Zatím pracujeme s několika bylinami a jednou dřevinou. Až budeme mít první hmatatelné úspěchy, teprve pak budeme přemýšlet o zákonem chráněných druzích,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Na některé otázky moderátora se ve výsledném sestřihu nedostane. Jednou z nich je dotaz, jak mohou lidé pomáhat motýlům například na své zahrádce. „Motýlům může pomoci každý, pokud nenechá celou zahrádku jen jako nízký, golfově střižený trávník. Ale vyseje na část třeba kvetoucí louku. Je dobré kupovat lokální, tuzemské směsi, ne semena přivezená ze sousedních zemí. Také je dobré vytvořit motýlům bezvětří výsadbou keřů. Opět je vhodné sáhnout po místních, kvetoucích druzích. Ty ocení nejen motýli, ale v době zrání plodů i ptáci,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
„Další pomoc pro motýli je ponechání alespoň malého ostrůvku vysoké, nesečené trávy, klidně s kopřivou, kde najdou útočiště některé housenky. A před zimou nespálit všechno listí, ale nechat někde hromádku jako úkryt,“ doplnil Dalibor Dostál.
Díl pořadu Polopatě se třemi reportážemi natáčenými v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích by měli diváci vidět 21. června.
Ochranářská společnost Česká krajina v současnosti pořádá veřejnou sbírku, jejíž výtěžek by měl financovat dokončení světově unikátní rezervace. Veřejnost může posílat finanční podporu na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo dárcovskou zprávu ve tvaru DMS KRAJINA 90, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 30 na číslo 87 777. Případně přes dárcovský portál Darujspravne.cz/krajina nebo nákupy přes portál givt.cz/ceska-krajina . Nově také na e-shopu www.zelenadomacnost.com .
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. Repatriace trávníčky obecné byla podpořena AV ČR v rámci programu Strategie AV 21.
Na péči o přírodu může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, Delta Light Czech, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
RP
Radim Polášek
8.6.2020 23:45Při dovážení semen z větší vzdálenosti je problém s genetickou diverzitou. Zavádíme do prostředí, kde byly a jsou nějaké rostliny, které se v daném mikroregionu vyvíjely řekněme desetitisíce let a mají tak určitým způsobem nakombinované své geny, rostliny stejného druhu, ale z jiného mikroregionu s místními odlišnostmi, díky kterým se tam prosadila jiná ombinace genů.
Může se stát, že původní rostliny v tom mikroregionu zaniknou a místo nich se rozšíří dovezené. Pokud se toto bude provádět plošně, množství původních genetických kombinací zanikne a budou nahrazeny genovými kombinacemi z jednoho nebo několika málo mikroregionů vybraných původně jako zdroj těchto rostlin.
Genetická diverzita toho konkrétního druhu se tak výrazně sníží, což vždycky znamená zvýšení citlivosti toho druhu na nepříznivé vlivy, výkyvy počasí i choroby a škůdce a v přírodě předznamenává zánik toho druhu.
Odpovědět
Může se stát, že původní rostliny v tom mikroregionu zaniknou a místo nich se rozšíří dovezené. Pokud se toto bude provádět plošně, množství původních genetických kombinací zanikne a budou nahrazeny genovými kombinacemi z jednoho nebo několika málo mikroregionů vybraných původně jako zdroj těchto rostlin.
Genetická diverzita toho konkrétního druhu se tak výrazně sníží, což vždycky znamená zvýšení citlivosti toho druhu na nepříznivé vlivy, výkyvy počasí i choroby a škůdce a v přírodě předznamenává zánik toho druhu.
