Správa NP Podyjí: Vědci v Podyjí objevili přes dva tisíce motýlích druhů. Zájemci je naleznou v nově vydané knize

S více než 2200 druhy se Podyjí zařazuje mezi nejvýznamnější motýlí lokality v Česku. Žijí zde dvě třetiny všech druhů, které entomologové v zemi nalezli. Jejich podrobný přehled nyní vydala Správa parku. V práci lze nalézt i popisy dvou zcela nových druhů pro vědu, které byly popsány i na základě jedinců pocházejících z Podyjí. Tyto unikátní nálezy jsou jedním z výsledků důkladného výzkumného projektu, na kterém odborníci pracovali v posledních letech na obou stranách státní hranice. V elektronické podobě je více než čtyř set stránková publikace k dispozici ke stažení i z internetových stránek instituce.

Louky, mokřady, lesy i prosluněné skály. Za velkou různorodostí motýlích druhů v Podyjí stojí velká pestrost prostředí, které tu mají k dispozici. „Celkem bylo na území národních parků Podyjí a Thayatal shromážděno více než 50 000 faunistických údajů. Na jejich základě lze z obou národních parků doložit výskyt 2226 druhů motýlů. Celkem 2205 druhů jsme nalezli v Národním parku Podyjí, 1007 pak v Thayatalu," řekl vedoucí výzkumu a autor knihy Jan Šumpich. Nejpestřejší motýlí stanoviště v Podyjí se nachází na Šobesu nebo v okolí Hnanic a Popic, v Rakousku pak na lokalitě Einsiedler.

Národní park Podyjí se díky výzkumu zařadil mezi nejvýznamnější motýlí lokality v Česku. „Podobně velký počet druhů odborníci nalezli už jen v Českém a Moravském krasu, kde se ovšem bádalo podstatně delší dobu," řekl entomolog ze Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Důležitým pramenem informací je kniha pro odborníky v Thayatalu. „Výzkum motýlů je zde na úplném počátku a do vydání přehledu chyběly i základní informace. Rakouští odborníci se zaměřují na pro ně atraktivnější lokality, jako jsou například Alpy," dodal Stejskal.

Odborníci v rámci výzkumu zkoumali i historická data. Odhalili tak, že 17 druhů motýlů v Podyjí po roce 1950 vymřelo, dalších 27 je sice nezvěstných, ale existuje šance na jejich znovunalezení. Vědci je zde neviděli v posledních třiceti letech. „Pravděpodobně za to může zásadní změna hospodaření v Podyjí v posledním století. Ubylo aktivně využívaných pařezinových lesů a zejména pastvin. Údolí Dyje je také více zalesněné," soudí Stejskal. Utrpěli tak především světlomilní motýli a druhy žijící na pastvinách. V Podyjí například už vědci pravděpodobně nikdy neuvidí jasoně červenookého.

Vydání knihy Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal a výzkum bude z převážné části podpořeno Evropskou unií v rámci projektu Příroda bez hranic. Lidé si mohou celou dvojjazyčnou publikaci, která obsahuje i obsáhlou fotografickou přílohu, stáhnout na webu Správy národního parku Podyjí http://www.nppodyji.cz/knihy-a-brozury. Knihu do němčiny přeložil známý operní pěvec Martino Hammerle - BortolottiSpráva parku zároveň připravuje k vydání podobnou knihu o ptácích Podyjí.