Tiskové zprávy
AOPK ČR: Vyšlo druhé číslo časopisu Ochrana přírody
Vyšlo druhé číslo časopisu Ochrana přírody. Tentokrát na téma fenoménu řeky Labe a labského údolí, unikátu hodného ochrany.
Úvodní článek Hadrije Härtela v rubrice Z naší přírody pojednává o fenoménu řeky Labe a labském údolí. Čtenáře nabádá nahlížet na řeku jako na jeden přírodní systém bez ohledu na státní hranice. To, že se na našem území nachází v porovnání se sousedním Německem jen menší úsek přírodě blízké řeky, nesnižuje nijak jeho hodnotu. Naopak nás zavazuje k jeho ochraně.
Rubrika Výzkum a dokumentace nabízí ve sledu tři články. První, zaměřený na bahnité náplavy v ČR a na Labi od autorů Vladimíra Bejčka a Evy Volfové. Druhý, navazující článek Jana Hradeckého a kol. o bilanci sedimentů a jejich dynamice v korytech řek. A třetí o klimatických změnách a jejich vlivu na bilanci povodí Labe po Drážďany.
Negativní dopad na teritoria bobra evropského na řece Labi v případě realizace stavby plavebního stupně Děčín shrnuje ve svém článku Jitka Uhlíková. Iris Brunar z Německa pak článkem Mýty plavebního stupně Děčín na téma navazuje a oponuje zažitá „klišé“ této stavby.
O studii proveditelnosti kanálu D-O-L v článku z rubriky Ochrana přírody polemizuje Petr Havel.
Milan Růžička popisuje vývoj návrhu na vyhlášení evropsky významné lokality Louky u Přelouče a o aktualizaci Koncepce zprůchodnění říční sítě České republiky se dozvíme z článku Zdeňka Vogla.
O tom, zda krkonošští tetřívci přežijí rok 2040, se ve svém článku zamýšlí Jiří Flousek. Za posledních 40 let se totiž počet tetřívků, který původně obýval celé území České republiky, snížil o 80 %.
Rubrika věnovaná historii ochrany přírody nás článkem Tomáše Hrdinky zavede do Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, který byl založen přesně před 100 lety. V článku Pavla Pešouta se seznámíme s profesorem Jaromírem Klikou (1888 – 1957), vůdčí osobností poválečné ochrany přírody.
Skutečnost, že krajina labského údolí přitahovala romantické malíře již v 19. století, a že kaňon Labe byl kolébkou evropské turistiky, se dozvíme od Zdeňka Patzelta.
Rozhovor přinášíme tentokrát s náměstkem ministra životního prostředí ČR pro řízení sekce ochrany přírody Vladimírem Dolejským.
Přejeme příjemné čtení.
Toto i starší čísla najdete na http://www.casopis.ochranaprirody.cz/
Další číslo vyjde 27.6.2019 a bude věnováno 40 letům Českého svazu ochrany přírody.
Úvodní článek Hadrije Härtela v rubrice Z naší přírody pojednává o fenoménu řeky Labe a labském údolí. Čtenáře nabádá nahlížet na řeku jako na jeden přírodní systém bez ohledu na státní hranice. To, že se na našem území nachází v porovnání se sousedním Německem jen menší úsek přírodě blízké řeky, nesnižuje nijak jeho hodnotu. Naopak nás zavazuje k jeho ochraně.
Rubrika Výzkum a dokumentace nabízí ve sledu tři články. První, zaměřený na bahnité náplavy v ČR a na Labi od autorů Vladimíra Bejčka a Evy Volfové. Druhý, navazující článek Jana Hradeckého a kol. o bilanci sedimentů a jejich dynamice v korytech řek. A třetí o klimatických změnách a jejich vlivu na bilanci povodí Labe po Drážďany.
Negativní dopad na teritoria bobra evropského na řece Labi v případě realizace stavby plavebního stupně Děčín shrnuje ve svém článku Jitka Uhlíková. Iris Brunar z Německa pak článkem Mýty plavebního stupně Děčín na téma navazuje a oponuje zažitá „klišé“ této stavby.
O studii proveditelnosti kanálu D-O-L v článku z rubriky Ochrana přírody polemizuje Petr Havel.
Milan Růžička popisuje vývoj návrhu na vyhlášení evropsky významné lokality Louky u Přelouče a o aktualizaci Koncepce zprůchodnění říční sítě České republiky se dozvíme z článku Zdeňka Vogla.
O tom, zda krkonošští tetřívci přežijí rok 2040, se ve svém článku zamýšlí Jiří Flousek. Za posledních 40 let se totiž počet tetřívků, který původně obýval celé území České republiky, snížil o 80 %.
Rubrika věnovaná historii ochrany přírody nás článkem Tomáše Hrdinky zavede do Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, který byl založen přesně před 100 lety. V článku Pavla Pešouta se seznámíme s profesorem Jaromírem Klikou (1888 – 1957), vůdčí osobností poválečné ochrany přírody.
Skutečnost, že krajina labského údolí přitahovala romantické malíře již v 19. století, a že kaňon Labe byl kolébkou evropské turistiky, se dozvíme od Zdeňka Patzelta.
Rozhovor přinášíme tentokrát s náměstkem ministra životního prostředí ČR pro řízení sekce ochrany přírody Vladimírem Dolejským.
Přejeme příjemné čtení.
Toto i starší čísla najdete na http://www.casopis.ochranaprirody.cz/
Další číslo vyjde 27.6.2019 a bude věnováno 40 letům Českého svazu ochrany přírody.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
