Tiskové zprávy
MŽP ČR: Vznikl plán, jak vyloučit některé toxické látky ze životního prostředí
Plán, jak postupně odstranit z prostředí některé toxické látky, zítra projedná vláda. Na základě Stockholmské úmluvy jej připravilo Ministerstvo životního prostředí. Byl konzultován s ministerstvy zdravotnictví, zemědělství a průmyslu, na přípravě se podílely i nestátní ekologické organizace. Signatářské státy Úmluvy se zavázaly, že eliminují používání řady nebezpečných látek, které patří mezi takzvané perzistentní organické polutanty (POPs), a navrhnou způsob, jak je vyloučit ze životního prostředí [1].
Plán vznikal na základě veškerých dostupných informací o výrobě, použití, skladových zásobách, dovozu a vývozu všech dvanácti chemických látek, na které se Stockholmská úmluva vztahuje. Analýza potvrdila, že kontaminace prostředí zejména starými zátěžemi z minulosti je velmi vysoká [2]. Ministerstvo životního prostředí proto vládě navrhuje, aby do konce roku 2007 vznikl program pro odstraňování těch zátěží, které nelze financovat z jiných dostupných zdrojů. Řádový odhad na eliminaci POPs je deset miliard korun, které však budou rozloženy do dvaceti let.
Plán počítá s dokončením inventarizace rizikových míst, problémem je zejména nedostatek údajů o kontaminaci pesticidy v zemědělských a armádních objektech. Hlavním strategickým cílem je zajistit, aby do prostředí nebezpečné chemické látky neunikaly – mají například vzniknout sběrná místa, kde se budou skladovat do doby, než bude možné zajistit jejich bezpečnou likvidaci. Do budoucna by měly také být součástí takzvaných integrovaných povolení (IPPC) plány na snižování těchto látek emisí a prevence jejich vzniku. Plnění plánu se po třech letech vyhodnotí.
Poznámky:
[1] Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech je globální smlouvou, jejímž cílem je ochrana zdraví a životního prostředí. Vztahuje se na 12 látek: 9 pesticidů (aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxaphen), technické chemikálie a jejich směsi (polychlorované bifenyly - PCB), nezamyšlené vedlejší produkty chemických a spalovacích procesů (polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany). V platnost vstoupila 17. května 2004, v současné době má 113 smluvních stran včetně ES. Signatářské státy musí přestat vyrábět, dovážet, používat a vyvážet aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxaphen a PCB, omezit výrobu výrobu a použití DDT. Musí omezit a odstranit úniky ze skladových zásob a odpadů, bránit výrobě nebo používání nových POPs, omezovat únik těch, které vznikají mimovolně při výrobě (polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen, PCB).
[2] Plán vznikl za podpory Globálního fondu pro životní prostředí. Odborný pracovní tým vedl prof. Holoubek z Masarykovy univerzity v Brně. Podrobné informace o národní emisní inventuře POPs na jsou na :
http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.
Plán vznikal na základě veškerých dostupných informací o výrobě, použití, skladových zásobách, dovozu a vývozu všech dvanácti chemických látek, na které se Stockholmská úmluva vztahuje. Analýza potvrdila, že kontaminace prostředí zejména starými zátěžemi z minulosti je velmi vysoká [2]. Ministerstvo životního prostředí proto vládě navrhuje, aby do konce roku 2007 vznikl program pro odstraňování těch zátěží, které nelze financovat z jiných dostupných zdrojů. Řádový odhad na eliminaci POPs je deset miliard korun, které však budou rozloženy do dvaceti let.
Plán počítá s dokončením inventarizace rizikových míst, problémem je zejména nedostatek údajů o kontaminaci pesticidy v zemědělských a armádních objektech. Hlavním strategickým cílem je zajistit, aby do prostředí nebezpečné chemické látky neunikaly – mají například vzniknout sběrná místa, kde se budou skladovat do doby, než bude možné zajistit jejich bezpečnou likvidaci. Do budoucna by měly také být součástí takzvaných integrovaných povolení (IPPC) plány na snižování těchto látek emisí a prevence jejich vzniku. Plnění plánu se po třech letech vyhodnotí.
Poznámky:
[1] Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech je globální smlouvou, jejímž cílem je ochrana zdraví a životního prostředí. Vztahuje se na 12 látek: 9 pesticidů (aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxaphen), technické chemikálie a jejich směsi (polychlorované bifenyly - PCB), nezamyšlené vedlejší produkty chemických a spalovacích procesů (polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany). V platnost vstoupila 17. května 2004, v současné době má 113 smluvních stran včetně ES. Signatářské státy musí přestat vyrábět, dovážet, používat a vyvážet aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxaphen a PCB, omezit výrobu výrobu a použití DDT. Musí omezit a odstranit úniky ze skladových zásob a odpadů, bránit výrobě nebo používání nových POPs, omezovat únik těch, které vznikají mimovolně při výrobě (polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen, PCB).
[2] Plán vznikl za podpory Globálního fondu pro životní prostředí. Odborný pracovní tým vedl prof. Holoubek z Masarykovy univerzity v Brně. Podrobné informace o národní emisní inventuře POPs na jsou na :
http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk