Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: WHO ke znečištění ovzduší: Nově zjištěné dopady na zdraví vyžadují přísnější ochranu ovzduší
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila závěrečnou zprávu projektu, který přezkoumal současné vědecké poznání o vlivech znečištění ovzduší na zdraví lidí (REVIHAAP) (1). Desítky předních odborníků ve zprávě shrnují aktuální výsledky vědeckého výzkumu a doporučují zpřísnit některé stávající limity znečištění, případně stanovit limity nové. Hodnocení WHO bylo provedeno s finanční podporou Evropské komise a mělo by posloužit k revizi politiky EU v oblasti ochrany ovzduší, která právě probíhá. To může mít značný význam také pro Českou republiku, neboť vdechování vzduchu znečištěného prachem má u nás na svědomí ročně asi 6400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří musejí být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (2)
„Dokument WHO může být velmi důležitý pro to, jaký vzduch budeme dýchat v nejbližších letech. Ředitelka evropské kanceláře WHO vyjádřila přesvědčení, že tyto nové poznatky povedou k přísnější politice omezování znečištění ovzduší ve prospěch ochrany zdraví evropských občanů (3). Evropský komisař pro životní prostředí Potočnik nedávno uvedl, že poznatky WHO budou prý klíčovými podklady pro revizi evropské politiky kvality ovzduší a že prokázané negativní vlivy znečištěním ovzduší na lidské zdraví posílí argumenty pro novou ambiciózní politiku EU (3). Podporu přísnější politice ochrany ovzduší také vyjádřili občané EU, a to jak v průzkumu veřejného mínění Eurobarometr (4), tak v nedávné veřejné konzultaci pořádané Evropskou komisí (5),“ uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví (6) a dodal: „Přísnější politika EU by měla velký význam i pro nás, protože v ČR znečištění vzduchu zabíjí několik tisíc lidí ročně, což je mnohonásobně více než umírá např. při dopravních nehodách. Za alarmující považuji to, že hodnoty doporučené WHO pro znečištění prachem jsou v Česku plněny jen výjimečně“.
Zpráva WHO uvádí, že dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím (PM2,5) může vyvolat aterosklerózu, respirační onemocnění nebo nepříznivě ovlivňovat výsledy těhotenství. Dále naznačuje možnou souvislost s cukrovkou a s poruchami vývoje nervového systému a poruchami poznávacích funkcí mozku (paměť, koncentrace atd.). Posiluje také příčinnou souvislost mezi znečištění PM2.5 a úmrtím z respiračních a kardiovaskulárních příčin. „Nedávné studie ukazují souvislost mezi úmrtností a vystavením jemnému prachu v koncentracích nižších než činí aktuální hodnota doporučená WHO (10 μg/m3 v ročním průměru), proto zpráva WHO navrhuje přehodnocení této hodnoty,“ upozornil MUDr. Šuta a dodal: „Zpráva rovněž doporučuje úpravy legislativy EU, neboť dnešní limit pro jemný prach v evropské směrnice (7) o kvalitě ovzduší je 2,5x vyšší než platné doporučení WHO.“
Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou z hlediska lidského zdraví nebezpečnější než hrubý prach.
Nová doporučená limitní hodnota by měla být stanovena také pro oxid dusičitý (NO2) Nové studie totiž ukazují spojitost mezi úmrtností, nemocničními příjmy či respiračními symptomy a krátkodobým nebo dlouhodobým vystavením NO2 v koncentracích na nebo pod úrovní aktuální limitní hodnoty platné v EU. „Toto zjištění je v České republice důležité hlavně pro velká města s intenzivní automobilovou dopravou (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem), která stávající limit překračují “, doplnil MUDr. Šuta.
Zpráva WHO uvádí nové důkazy o vlivech dlouhodobého vystavení ozonu (O3) na respirační úmrtnost a úmrtnost lidí s predisponujícími chronickými chorobami. Naznačeny byly také vlivy ozonu na vývoj kognitivních funkcí a na reprodukčního zdraví, včetně vyvolání předčasných porodů. Odborníci proto doporučují stanovit nově limitní hodnotu i pro dlouhodobé průměrné koncentrace ozonu.
Poznámky pro editory:
(1) WHO Europe: Review of evidence on health aspects of air pollution – REVIHAAP Project, Technical Report, World Health Organization 2013
(2) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011, Státní zdravotní ústav, Praha 2012
(3) European Commission/WHO Europe: Newly found health effects of air pollution call for stronger European Union air policies
(4) ATTITUDES OF EUROPEANS TOWARDS AIR QUALITY, REPORT, Flash Eurobarometer 360, January 2013
(5) Ecorys: Report on the Consultation on options for revision of the EU Thematic Strategy on Air Pollution and related policies, Rotterdam, June 2013
(6) Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší
„Dokument WHO může být velmi důležitý pro to, jaký vzduch budeme dýchat v nejbližších letech. Ředitelka evropské kanceláře WHO vyjádřila přesvědčení, že tyto nové poznatky povedou k přísnější politice omezování znečištění ovzduší ve prospěch ochrany zdraví evropských občanů (3). Evropský komisař pro životní prostředí Potočnik nedávno uvedl, že poznatky WHO budou prý klíčovými podklady pro revizi evropské politiky kvality ovzduší a že prokázané negativní vlivy znečištěním ovzduší na lidské zdraví posílí argumenty pro novou ambiciózní politiku EU (3). Podporu přísnější politice ochrany ovzduší také vyjádřili občané EU, a to jak v průzkumu veřejného mínění Eurobarometr (4), tak v nedávné veřejné konzultaci pořádané Evropskou komisí (5),“ uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví (6) a dodal: „Přísnější politika EU by měla velký význam i pro nás, protože v ČR znečištění vzduchu zabíjí několik tisíc lidí ročně, což je mnohonásobně více než umírá např. při dopravních nehodách. Za alarmující považuji to, že hodnoty doporučené WHO pro znečištění prachem jsou v Česku plněny jen výjimečně“.
Zpráva WHO uvádí, že dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím (PM2,5) může vyvolat aterosklerózu, respirační onemocnění nebo nepříznivě ovlivňovat výsledy těhotenství. Dále naznačuje možnou souvislost s cukrovkou a s poruchami vývoje nervového systému a poruchami poznávacích funkcí mozku (paměť, koncentrace atd.). Posiluje také příčinnou souvislost mezi znečištění PM2.5 a úmrtím z respiračních a kardiovaskulárních příčin. „Nedávné studie ukazují souvislost mezi úmrtností a vystavením jemnému prachu v koncentracích nižších než činí aktuální hodnota doporučená WHO (10 μg/m3 v ročním průměru), proto zpráva WHO navrhuje přehodnocení této hodnoty,“ upozornil MUDr. Šuta a dodal: „Zpráva rovněž doporučuje úpravy legislativy EU, neboť dnešní limit pro jemný prach v evropské směrnice (7) o kvalitě ovzduší je 2,5x vyšší než platné doporučení WHO.“
Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou z hlediska lidského zdraví nebezpečnější než hrubý prach.
Nová doporučená limitní hodnota by měla být stanovena také pro oxid dusičitý (NO2) Nové studie totiž ukazují spojitost mezi úmrtností, nemocničními příjmy či respiračními symptomy a krátkodobým nebo dlouhodobým vystavením NO2 v koncentracích na nebo pod úrovní aktuální limitní hodnoty platné v EU. „Toto zjištění je v České republice důležité hlavně pro velká města s intenzivní automobilovou dopravou (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem), která stávající limit překračují “, doplnil MUDr. Šuta.
Zpráva WHO uvádí nové důkazy o vlivech dlouhodobého vystavení ozonu (O3) na respirační úmrtnost a úmrtnost lidí s predisponujícími chronickými chorobami. Naznačeny byly také vlivy ozonu na vývoj kognitivních funkcí a na reprodukčního zdraví, včetně vyvolání předčasných porodů. Odborníci proto doporučují stanovit nově limitní hodnotu i pro dlouhodobé průměrné koncentrace ozonu.
Poznámky pro editory:
(1) WHO Europe: Review of evidence on health aspects of air pollution – REVIHAAP Project, Technical Report, World Health Organization 2013
(2) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011, Státní zdravotní ústav, Praha 2012
(3) European Commission/WHO Europe: Newly found health effects of air pollution call for stronger European Union air policies
(4) ATTITUDES OF EUROPEANS TOWARDS AIR QUALITY, REPORT, Flash Eurobarometer 360, January 2013
(5) Ecorys: Report on the Consultation on options for revision of the EU Thematic Strategy on Air Pollution and related policies, Rotterdam, June 2013
(6) Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
