Strana zelených: Zákaz topení uhlím získal podporu poloviny diváků Nedělní partie

Bursík: Chceme za poloviční mýtné nechat jezdit všechny kamiony přes Českou republiku? Šéf Senátu Sobotka se obává diskriminace kamiónů.

Martin Bursík přesvědčil rovnou polovinu diváků Nedělní partie o zákazu topení uhlím do roku 2010

Hosty Nedělní partie byli předseda Strany zelených Martin Bursík a předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Hlavními tématy pořadu byly chyby v nepovedených nedávně schválených zákonech, kamionová doprava, zákaz topením uhlím od roku 2010 a škody způsobené povodněmi. Na otázku „Mělo by být českým domácnostem zakázáno topit uhlím?“ kladně odpovědělo rovných 50 % diváků.

Za „krvelačné tresty“ označil moderátor pořadu a šéfredaktor Hospodářských novin Petr Šimůnek pokutu ve výši až půl milionu korun za chybějící či neodstraněnou silniční známku za předním sklem automobilu. Jízda bez známky tak bude tím nejhorším zločinem na silnici. Martin Bursík chybu v zákoně vysvětlil tím, že poslanci se o odstraňování a vylepování známek nemusí starat, neboť každý poslanec a senátor vyfasuje auto o které je kompletně postaráno. „Normální“ občan pak bude muset každý rok v zimě seškrabovat známku, když to navíc ani nejde, aby nedostal pokutu, kdežto v okolních zemích mít tři či čtyři silniční známky není žádným přestupkem. Martin Bursík by nedával zákonodárcům pokuty za špatné zákony, pokuty politikům by měli vystavovat občané ve volbách.

Šéf Senátu Sobotka přiznal, že tato chyba v zákoně senátorům utekla, pokut si senátoři nevšimli, zákon sice vrátili, ale byl přijat poslaneckou sněmovnou. Dále Sobotka vysvětlil, že za zákon odpovídá ministerstvo a vláda, kteří zákon navrhují. Nebyla to ovšem jediná chyba v zákoně, o které se v Nedělní partii diskutovalo.

Novelizovat by se měla i část silničního zákona, která upravuje kamionovou přepravu. Od července podle nové normy by mohly kamiony jezdit i v neděli a během prázdnin také v sobotu. Zákaz jízdy kamióny by platil pouze v pátek odpoledne a večer. Kritici této úpravy namítají, že novely zákony, které byly navrhovány pro bezpečnější provoz na silnicích, svého cíle nedosáhly.

Staneme se kamionlandem?

V současné době platí, že kamiony na silnici nepatří od sobotní půlnoci do 22 hodiny
v neděli, o prázdninách k tomu by kamióny nesměli ještě jezdit v sobotu od sedmé do dvacáté hodiny. Podle nového zákona, který zase schválil Senát, od letošního prvního července, kdy se tato novela začne platit, můžeme kamiony potkávat i v neděli do jedné hodiny, v sobotu bude provoz kamionu omezen až od jedné hodiny.

Tuto změnu pravidel považuje Martin Bursík za absolutně nepřijatelnou. Argumentuje i výpočty, které ukazují, že novela obnáší 16 hodin jízdy navíc během prázdninových víkendů, kdy kamiony budou na silnici místo nynějších 19 hodin už 35 hodin během víkendu, tedy o třicet dnů čisté jízdy kamiónů ročně navíc. Jenom od vstupu do Evropské unie stoupla intenzita kamionové dopravy o 50 %, očekává se, že do konce příštího volebního období to bude zvýšení o dalších třicet procent.

Šéf Senátu Sobotka se sice přiznal, že sám nemá kamiony v oblibě, ale považuje je za „nutné zlo“. Tento krok zákonodárců ospravedlňuje tím, že se jedná o systém dopravy, který existuje. Omezení jízdy kamiónů například o víkendech by dle Sobotky znamenalo diskriminaci. Takže změny pravidel jízdy kamiónů jsou dle Sobotky tou správnou cestou. Poloha České republiky je prý tak významná, že by se mělo počítat s tím, že se nám navýší kamionová doprava. Zároveň Sobotka přiznal, že systém mýtného je tématem které sice mělo být dávno připravené, bohužel máme skluz asi 2 roky. „Diskriminace“ kamionů je dle Sobotky nepřípustná také proto, že kamiony přece nemohou jezdit jenom v noci, neboť dnešní systém výroby je „last minute“, kamion musí včas dojet a přivézt zboží, i my zákazníci si rádi chodíme nakupovat v neděli v určitou dobu. "Pak jestli my přestaneme v neděli obchody navštěvovat, automaticky přestanou jezdit i kamiony," dodal Sobotka.

Martin Bursík označil za „last minute“ tuto zákonodární práci a na důkaz svých slov uvedl příklady z jiných evropských zemí. V Rakousku a Švýcarsku nesmí kamiony na silnici v neděli plných 24 hodin, ve Francii, Maďarsku, Slovensku, SPN a u nás do přijetí novely – 22 hodiny, a teď po legislativní změně se dostáváme na pouhých 9 hodin. „Stáváme se tak výjimečnou zemí, kde i v neděli v pohodě jezdí kamiony,“ podotkl Bursík.

Bursík informoval, že v poslanecké sněmovně se dokonce hlasovalo i o jiném návrhu rozšíření jízdy kamionů o víkendech - nikoliv o stávajících 16 hodin, ale o 24 hodin. Návrh podpořilo 92 % poslanců ODS.

Téma kamionové dopravy o víkendech bylo uzavřeno několika čísly, které uvedl Martin Bursík: polovina dopravních nehod se stává o víkendů; v důsledku srážky s kamiony přijde o život 136 lidí ročně.

Jak dostat kamiony na železnici?

Martin Bursik prezentoval recept zelených na to, jak dostat kamiony na železnici, který funguje i v celé Evropě. ČR zdědila 19 terminálů - logistických překladišť pro překládání kamionů a kontejnerů na železnici, bohužel postupně byly privatizovány a likvidovány, takže těch překladišť zbylo pouze devět. To je výsledek dopravní politiky v posledních deseti letech. „Prioritně chceme investovat finanční prostředky do těchto logistických terminálů, aby se vytvořila alternativa pro dopravce,“ podotkl Bursík.

Zároveň záleží na sazbě mýtného. Ministerstvo dopravy navrhuje mýtné, které je na úrovni 4,20 Kč na kilometr, kdežto v Rakousku je toto mýtné kolem 8,50 Kč. Rakousko je rovněž zemí v centru Evropy, má s tím bohaté zkušenosti, protože přes Alpy probíhá intenzivní doprava, tlak kamionové dopravy je enormní, ale Rakousko se tomu brání. Proto chceme vyšší mýtné.

Další chybu vidí Bursík v tom, že se rozlišuje mýtné na dálnicích a silnicích první třídy; na silnicích první třídy je mýtné nikoliv 4,20 Kč na kilometr, ale 2,60 Kč. Můžeme tedy očekávat, že kamiony budou jezdit po silnicích první třídy, což zatíží obyvatele obcí.

Sobotka argumentoval proti zvýšení mýtného tím, že ceny másla v Rakousku nemohou být stejné jako u nás, stejně tak i mýtné by se mělo lišit, neboť Rakousko je zemí jiné ekonomické síly. Bursík Sobotku vyzval, aby nestrašil lidi s cenou másla, a upřesnil, že doprava v ceně výrobku činí 2 až 3 %. Jsme v Evropské unii a evropská směrnice ukládá členským státům odvozovat výši mýtného od oprávněných nákladů – investičních nákladů na dálnice a opravu silnic, což nemá nic společného s cenou másla. Ta směrnice určuje způsob kalkulace. Sobotka znovu argumentoval odlišnou kupní silou rakouských a domácích dopravců. Bursík opět upozornil že kalkulované náklady nezahrnují kupní sílu, neboť mýtné se vybírá na to, aby pokrylo investice a náklady na opravy silnic.
Bursík charakterizoval současnou dopravní politiku rétorickou otázkou: Chceme nechat platit poloviční mýtné a nechat všechny kamiony jezdit přes Českou republiku?

Dalším tématem nedělní debaty byla ekologická daňová reforma a topení uhlím.

Za volební hit označil Petr Šimůnek zákaz topení uhlím v českým domácnostech od roku 2010. Tento postup má širší vazby i na ekologickou daňovou reformu, která počítá se
zdražením elektřiny, uhlí, plynu a v budoucnu i provozu automobilu.

Bursík zdůraznil, že na základě směrnice Evropské komise musíme od 1.ledna 2008 zavést ekologickou daňovou reformu. Zelení a i ostatní političtí partneři o tomto tématu začali mluvit již před volbami, což je pozitivní jev.
Výnos ze spotřebních daní na uhlí, zemní plyn a elektřinu navrhují zelení použít na snížení povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění, tím pádem se zlevní cena práce. Jedná se o dvojí výhru: ochráníme životní prostředí a zároveň budeme mít levnější práci, což je součást aktivní politiky zaměstnanosti zelených.. Zaměstnanec dostane větší výplatu a pak záleží na chování jednotlivce, zda ty peníze utratí na produkty zatěžující životní prostředí či ušetří. Sobotka připustil, že o ekologické daňové reformě a o poplatcích za znečištění životního prostředí je třeba začít diskutovat.


Speciální daně na auta je druhým krokem ekologické daňové reformy, takto ho projektovalo i Ministerstvo životního prostředí. Daně na auta se nebudou odvíjet od výkonnosti motoru, ale od emisí. Sobotka zdanění automobilů nepovažuje za rozumné, spíše považuje za dostatečné technické kontroly k odhalení automobilů, které už na silnice nepatří.

Co se týče spotřební daně u benzínu a nafty, tu již máme, přičemž sazby odpovídají minimální sazbě podle evropské směrnice. Od roku 2010 půjdou tyto minimální sazby nahoru, proto se dá očekávat, že stoupnou ceny nafty a benzínu v celé Evropě.

Volební hit – zákaz topení uhlím

Toto téma označil Bursík za zelené, neboť kdo jiný než zelení by měl navrhovat ústup od topení uhlím? Stačí že několik lidí v obci zatopí a ostatní se dusí; je to analogie pasivního kouření. Zelení identifikovali problém lokálních inverzních situací v obcích a negativních důsledků topení uhlím a navrhují řešení. U tohoto problému by se účinek ekologických daní, který nabíhá pomalu, projevil až po roce 2015-2018, a dalších deset let bychom se dusili. Proto zelení navrhli kombinaci ekologické daňové reformy ve vazbě na zákaz topení uhlím. Tento zákaz by měl vytvořit silnou politickou vůli a poptávku po tom, abychom rozvinuli všechny alternativy, které máme k dispozici. V současné době, pokud by se intenzivněji rozjel trh s účelově pěstovanými rostlinami pro výrobu biomasy, provozní náklady na topení pro rodinný domek či byt biomasou by byly nižší než provozní náklady na topení uhlím.
Máme i řešení, jakým způsobem umožnit občanům pořízení nového kotle na biomasu.
9% lidí v ČR topí uhlím, 12 % lidí topí dřevem, což je více než dvakrát levnější než topení uhlím; zbytek topí zemním plynem či je napojen na centrální zásobování.
Investiční past, kterou lidé musí překlenout při pořízení nového kotle na spalování biomasy, lze překlenout ve dvou složkách: první bude činit 50 % nároková dotace Státního fondu životního prostředí, druhou částí je komerční úvěr, vázaný na tuto dotaci, který by lidé spláceli postupně a dlouhodobě z té úspory, kterou by měli na nákladech na topení biomasou. Podobný model se osvědčil v Irsku a Rakousku, kde meziroční nárůst činil desetitisíce těchto kotlů.

Sobotka se zamýšlí nad slovy zákaz topit uhlím, neboť se mu tento cíl jeví „nemožným“ a „nereálným“. Pozastavil se nad tím, že Bursík neuvažuje o kvalitnějším spalování uhlí. Bursík odpověděl, že pokud si lidé budou pořizovat nový kotel, proč by měl být znovu na uhlí, když je spalování biomasy výhodnější a má nižší emise.

Martin Bursík v pořadu přiblížil záměr zelených po částech privatizovat ČEZ. Nehledě na to, že od 1.ledna u nás by mělo vzniknout konkurenční prostředí, kde zákazníci mohou kupovat energii od koho chtějí, konkurenční prostředí nevzniklo. Dominantní výrobce a dominantní nakupující elektřiny je ČEZ, který diktuje ceny. Zelení doporučují privatizaci ČEZu po částech, aby vzniklo skutečně konkurenční prostředí. Výsledkem bude to, že zde nebudou jen tři energetické společnosti, z nichž jedná má 67 % a dominantně vyrábí, ale čtyři nebo pět společností, což vytvoří konkurenční prostředí ve prospěch zákazníka, protože budou poskytovány lepší služby a dojde ke zlevnění energie.

Byla diskutována otázka získání finančních prostředků na krytí povodňových škod. Vláda už rozhodla o tom, že na likvidaci povodňových škod uvolní 5 miliard korun z Fondu národního majetku a dividend firmy ČEZ. Dojde k urychlenému přijetí změn některých zákonů a změně rozpočtu. Dle předsedy Bursíka by v rozpočtu měla být rezerva ve výší jednoho procenta, což je devět miliard korun, která se používaly pro tento typ živelných pohrom. Nesmí ovšem docházet k tomu, aby poslanci před schválením rozpočtu sem přidávali fotbalová hřiště a bazény a pak neměli žádnou rezervu. Takový fond by se vytvořit měl. Bursík doporučil zahájit tuto diskusi bezprostředně po volbách, protože nynější štědrost do značné míry souvisí s předvolebním obdobím. Bude to souviset i s tím, jak se budeme stavět ke státnímu rozpočtu a jaké tam budeme vytvářet rezervy.

Dle Sobotky vláda od minulé povodně nekonala tak, jak by měla. Stát musí být na podobné pohromy připraven.

V otázce likvidace finančních škod po povodních předseda Bursík upozornil na to, že podobných extremních klimatických situací bude přibývat, což souvisí s globálními změnami klimatu i se zmiňováním topením uhlím.

S ohledem na tyto skutečnosti by celková politika vlády měla být komplexní a promyšlená – ať už v dopravě, kde jsou rovněž emise skleníkových plynů, tak v oblasti zalesňování, vodotechnických opatření, zvyšování detenčních schopností krajiny a dalších.

Závěrem Bursík zdůraznil, že stoletá voda neznamená, že přijde za sto let, ta může přijít i za tři roky. Znamená to, že stát by měl nabídnout odpovídající alternativy lidem ze zátopových oblastí a údolních niv, které tvoří 2,5 % území České republiky tak, aby se tento prostor postupně uvolnil. Pokud tam bude docházet k rozlivám, nedojde k tak značným škodám v důsledku povodní.

Výsledkem Nedělní partie byla 50 % podpora diváků zákazu topení uhlím do roku 2010.