Tiskové zprávy
Liga ekologických alternativ: Zákon a solární liga probudí zájem i v Olomouckém kraji?!
29. dubna 2005 | Liga ekologických alternativ
Obce a města ze severu Moravy se v prvním ročníku Solární ligy neztratily. Senátorka Jitka Seitlová: „Nový zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie může přinést prospěch i lidem v regionu.“. Připravuje se garance výkupních cen solární elektřiny po dobu 15 let. Ostrava připravuje útok na titul mezi sídly s více než 50 000 obyvateli. Osvícená církev z Vilémova obhajuje titul mistra fotovoltaických systémů. Každý občan má od ledna šanci na výhodnější dotaci termického systému, ale…
Iniciátoři Solární ligy ČR, soutěže obcí a měst ve využití energie Slunce, z občanského sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) letos pořádají již druhý ročník zápolení o prestižní „sluneční body“. Cílem projektu podporovaného Státním fondem životního prostředí ČR a Česko-německým fondem budoucnosti není jen sbírání solárních bodů, ale především popularizace perspektivního obnovitelného zdroje, urychlení výměny zkušeností a dále konfrontace pozitivních podnětů mezi sídly, regiony, montážními firmami i mezi ČR a sousedním Německem a Rakouskem coby solárními „velmocemi“.
Podle klíče zveřejněného na webu soutěže (www.solarniliga.cz) sídla získávají body za kolektorové plochy termických (na ohřev vody, přitápění) a instalovaný výkon fotovoltaických (na výrobu elektřiny) solárních systémů. Vždy se však musí jednat o funkční instalace. Získané body se v zájmu srovnatelnosti přepočítávají na jednoho obyvatele. Kromě hlavní společné kategorie soutěží obce a města v pěti podkategoriích (sídla do 5 000 obyvatel, sídla s 5 000 až 50 000 obyvatel, sídla nad 50 000 obyvatel, sídla s termickými systémy a sídla s fotovoltaickými systémy). O zájmu veřejnosti soutěžit svědčí nové přihlášky. Z Olomouckého kraje uveďme např. štítský Acrobatpark Aleše Valenty, olympijského vítěze v akrobatických skocích na lyžích, ve kterém deset kolektorů ohřívá teplou užitkovou vodu.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dne 31. března 2005 schválil senát zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jedna z jeho příznivců v horní komoře parlamentu – senátorka Jitka Seitlová - novou legislativní normu hodnotí slovy: „Zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie může přinést prospěch i lidem v regionu, starostům, obcím, městům. Vytvoří prostor proto, abychom využívali alternativní zdroje energie. Tzn. zdroje budoucnosti, které nemají druhotné negativní dopady a když, tak velmi minimální.“ Senátorka rovněž zdůrazňuje ekonomický přínos obnovitelných zdrojů spočívající ve vytváření nových pracovních míst v lokalitě, kde se energie vyrábí a také spotřebovává. „Nový zákon je důležitým signálem i pro banky. Pokud vím, některé z nich mají již připravené programy, jak pomoci investorům z této oblasti zajímavými úvěry,“ dodává.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V současné době čeká zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů čeká, až jej podepíše Václav Klaus. Poté vstoupí v platnost prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po podpisu prezidenta.
Zákonná norma je příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů, ale také účinným nástrojem energetické politiky, podle které by měly obnovitelné zdroje v roce 2030 produkovat 19 % energie. Potřebnost a aktuálnost zákona ale spíše vychází z požadavku EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny. Bez této normy by Česká republika jen stěží dosáhla stanoveného cíle. Samotná forma podpory výroby elektrické energie koresponduje s německým vzorem. Provozovatelé elektráren využívajících obnovitelné zdroje si mohou vybrat ze systému pevných výkupních cen po dobu 15 let nebo takzvaných zelených bonusů. V případě fotovoltaických systémů se uvažuje o počátečním nastavení pevné výkupní ceny solární elektřiny na úroveň 15 Kč/kWh. Ve srovnání s Německem, kde výkupní cena je garantována po dobu dvaceti let na výši kolem 18 Kč/kWh, je cena relativně nižší. I přesto by měla zájemcům zaručit splacení investičních nákladů a přiměřený zisk.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V původním návrhu zákona byla i podpora výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů. U nové bytové výstavby, která by byla financovaná min. z 50 % ze státních prostředků, mělo pocházet min. 20 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Tato verze zákona, který by byl novátorský i v Evropě, ale neprošla poslaneckou sněmovnou. Někteří poslanci a senátoři tvrdí, že se pokusí požadavek na tepelnou energii z obnovitelných zdrojů do zákona vrátit při některé z budoucích novel. Opatření by znamenalo i boom větších instalací solárních termických systémů, tak jak je tomu běžné v Německu (např. ve spolkové zemi Severní Porýní – Westfálsko vzniká na 50 solárních sídlišť bytových domů).
To, co v zákoně chybí, nebrání městu Ostrava instalovat velké termické systémy doslova jak na běžícím pásu. Pro ústav sociální péče v Muglínově, domov důchodců v Syllabově ulici a dům s pečovatelskou službou v Novoveské ulici ohřívají vodu také solární kolektory s minimální absorpční plochou vždy vyšší než 160 m2! Podle Dalibora Karáska z ostravského magistrátu chystají do pěti let minimálně dalších šest velkých termických systémů. V roce 2005 by měly instalovat 410 m2 čtverečních na domově důchodců v Petruškové. Tímto přírůstkem by se Ostrava pravděpodobně stala letošním vítězem solární ligy v kategorii sídel s více než 50 000 obyvateli.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Očekávaní boomu fotovoltaických systémů přináší Pravoslavné akademii Vilémov nelehkou úlohu obhájit pro své sídlo titul mistra fotovoltaických systémů. Na tamním Centru pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie se nacházejí dva fotovoltaické systémy o celkovém výkonu 1,315 kWp, které během dvou let provozu vyrobily již na 2 506 kWh z dopadajícího slunečního záření.
Osvícená církev má i další solární plány přesahující hranice Olomouckého kraje. Pro budoucí aktivity čerpá inspiraci v Německu, kde během tří let bylo na církevních objektech instalováno více než 600 solárních demonstračních systémů. O něco podobného, samozřejmě v menším rozsahu, se nyní v českých podmínkách snaží i vilémovští.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie může zájemce o pořízení solárního systému snížit finanční náročnost investice čerpání dotace přes Státní fond životního prostředí ČR. Občan může využít tři typy dotací: na fotovoltaické systémy, soustavy k přípravě teplé užitkové vody a systémy určené k přitápění. U prvních dvou jmenovaných v letošním roce vzrostla úroveň podpory. Zájemci o výrobu elektřiny ze Slunce mohou od SFŽP nyní získat až 40 % investičních nákladů na pořízení fotovoltaického systému. Ten však může mít výkon max. 5 kWp a musí být "on grid" (elektřina je dodávána do sítě). Pro systém na solární ohřev vody (ne pro bazény) může navýšená dotace dosáhnout až 50 %, nejvýše však 70 000 Kč. U systémů sloužících i k přitápění zůstala podpora na loňské úrovni (až 50 %, nejvýše 100 000 Kč). Finanční příspěvek se poskytuje na již zprovozněný systém. Perspektivně nastavený systém státních dotací zabrzdilo v nedávné době rozhodnutí státního fondu o ukončení příjmu žádostí …
Po vzoru Německa a Rakouska už u nás nejsou vyjímkou ani komunální dotace. S první podporou (k prostředkům ze SFŽP + 20 000 Kč na projekt) začaly Litoměřice a od roku 2001 se již podílely na 45 projektech (+ 300 m2 kolektorů). V květnu minulého roku se přidala Plzeň (přibližně stejná výše dotace).
Více informací v příloze a na portále www.solarniliga.cz.
Iniciátoři Solární ligy ČR, soutěže obcí a měst ve využití energie Slunce, z občanského sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) letos pořádají již druhý ročník zápolení o prestižní „sluneční body“. Cílem projektu podporovaného Státním fondem životního prostředí ČR a Česko-německým fondem budoucnosti není jen sbírání solárních bodů, ale především popularizace perspektivního obnovitelného zdroje, urychlení výměny zkušeností a dále konfrontace pozitivních podnětů mezi sídly, regiony, montážními firmami i mezi ČR a sousedním Německem a Rakouskem coby solárními „velmocemi“.
Podle klíče zveřejněného na webu soutěže (www.solarniliga.cz) sídla získávají body za kolektorové plochy termických (na ohřev vody, přitápění) a instalovaný výkon fotovoltaických (na výrobu elektřiny) solárních systémů. Vždy se však musí jednat o funkční instalace. Získané body se v zájmu srovnatelnosti přepočítávají na jednoho obyvatele. Kromě hlavní společné kategorie soutěží obce a města v pěti podkategoriích (sídla do 5 000 obyvatel, sídla s 5 000 až 50 000 obyvatel, sídla nad 50 000 obyvatel, sídla s termickými systémy a sídla s fotovoltaickými systémy). O zájmu veřejnosti soutěžit svědčí nové přihlášky. Z Olomouckého kraje uveďme např. štítský Acrobatpark Aleše Valenty, olympijského vítěze v akrobatických skocích na lyžích, ve kterém deset kolektorů ohřívá teplou užitkovou vodu.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dne 31. března 2005 schválil senát zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jedna z jeho příznivců v horní komoře parlamentu – senátorka Jitka Seitlová - novou legislativní normu hodnotí slovy: „Zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie může přinést prospěch i lidem v regionu, starostům, obcím, městům. Vytvoří prostor proto, abychom využívali alternativní zdroje energie. Tzn. zdroje budoucnosti, které nemají druhotné negativní dopady a když, tak velmi minimální.“ Senátorka rovněž zdůrazňuje ekonomický přínos obnovitelných zdrojů spočívající ve vytváření nových pracovních míst v lokalitě, kde se energie vyrábí a také spotřebovává. „Nový zákon je důležitým signálem i pro banky. Pokud vím, některé z nich mají již připravené programy, jak pomoci investorům z této oblasti zajímavými úvěry,“ dodává.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V současné době čeká zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů čeká, až jej podepíše Václav Klaus. Poté vstoupí v platnost prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po podpisu prezidenta.
Zákonná norma je příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů, ale také účinným nástrojem energetické politiky, podle které by měly obnovitelné zdroje v roce 2030 produkovat 19 % energie. Potřebnost a aktuálnost zákona ale spíše vychází z požadavku EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny. Bez této normy by Česká republika jen stěží dosáhla stanoveného cíle. Samotná forma podpory výroby elektrické energie koresponduje s německým vzorem. Provozovatelé elektráren využívajících obnovitelné zdroje si mohou vybrat ze systému pevných výkupních cen po dobu 15 let nebo takzvaných zelených bonusů. V případě fotovoltaických systémů se uvažuje o počátečním nastavení pevné výkupní ceny solární elektřiny na úroveň 15 Kč/kWh. Ve srovnání s Německem, kde výkupní cena je garantována po dobu dvaceti let na výši kolem 18 Kč/kWh, je cena relativně nižší. I přesto by měla zájemcům zaručit splacení investičních nákladů a přiměřený zisk.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V původním návrhu zákona byla i podpora výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů. U nové bytové výstavby, která by byla financovaná min. z 50 % ze státních prostředků, mělo pocházet min. 20 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Tato verze zákona, který by byl novátorský i v Evropě, ale neprošla poslaneckou sněmovnou. Někteří poslanci a senátoři tvrdí, že se pokusí požadavek na tepelnou energii z obnovitelných zdrojů do zákona vrátit při některé z budoucích novel. Opatření by znamenalo i boom větších instalací solárních termických systémů, tak jak je tomu běžné v Německu (např. ve spolkové zemi Severní Porýní – Westfálsko vzniká na 50 solárních sídlišť bytových domů).
To, co v zákoně chybí, nebrání městu Ostrava instalovat velké termické systémy doslova jak na běžícím pásu. Pro ústav sociální péče v Muglínově, domov důchodců v Syllabově ulici a dům s pečovatelskou službou v Novoveské ulici ohřívají vodu také solární kolektory s minimální absorpční plochou vždy vyšší než 160 m2! Podle Dalibora Karáska z ostravského magistrátu chystají do pěti let minimálně dalších šest velkých termických systémů. V roce 2005 by měly instalovat 410 m2 čtverečních na domově důchodců v Petruškové. Tímto přírůstkem by se Ostrava pravděpodobně stala letošním vítězem solární ligy v kategorii sídel s více než 50 000 obyvateli.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Očekávaní boomu fotovoltaických systémů přináší Pravoslavné akademii Vilémov nelehkou úlohu obhájit pro své sídlo titul mistra fotovoltaických systémů. Na tamním Centru pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie se nacházejí dva fotovoltaické systémy o celkovém výkonu 1,315 kWp, které během dvou let provozu vyrobily již na 2 506 kWh z dopadajícího slunečního záření.
Osvícená církev má i další solární plány přesahující hranice Olomouckého kraje. Pro budoucí aktivity čerpá inspiraci v Německu, kde během tří let bylo na církevních objektech instalováno více než 600 solárních demonstračních systémů. O něco podobného, samozřejmě v menším rozsahu, se nyní v českých podmínkách snaží i vilémovští.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie může zájemce o pořízení solárního systému snížit finanční náročnost investice čerpání dotace přes Státní fond životního prostředí ČR. Občan může využít tři typy dotací: na fotovoltaické systémy, soustavy k přípravě teplé užitkové vody a systémy určené k přitápění. U prvních dvou jmenovaných v letošním roce vzrostla úroveň podpory. Zájemci o výrobu elektřiny ze Slunce mohou od SFŽP nyní získat až 40 % investičních nákladů na pořízení fotovoltaického systému. Ten však může mít výkon max. 5 kWp a musí být "on grid" (elektřina je dodávána do sítě). Pro systém na solární ohřev vody (ne pro bazény) může navýšená dotace dosáhnout až 50 %, nejvýše však 70 000 Kč. U systémů sloužících i k přitápění zůstala podpora na loňské úrovni (až 50 %, nejvýše 100 000 Kč). Finanční příspěvek se poskytuje na již zprovozněný systém. Perspektivně nastavený systém státních dotací zabrzdilo v nedávné době rozhodnutí státního fondu o ukončení příjmu žádostí …
Po vzoru Německa a Rakouska už u nás nejsou vyjímkou ani komunální dotace. S první podporou (k prostředkům ze SFŽP + 20 000 Kč na projekt) začaly Litoměřice a od roku 2001 se již podílely na 45 projektech (+ 300 m2 kolektorů). V květnu minulého roku se přidala Plzeň (přibližně stejná výše dotace).
Více informací v příloze a na portále www.solarniliga.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
