Hnutí Duha: Zákon o Šumavě mohl být už před sto lety - C.k. poslanci tehdy navrhli první národní parky

První návrh na založení národních parků u nás se objevil přesně před sto lety. Právě 23. září 1911 zazněl na Sněmu království Českého návrh poslance dr. Luboše Jeřábka, aby se národními parky nebo chráněnými oblastmi, stala například Šumava, Krkonoše či Brdy [1].

Poslanec poukazoval, že řada států v Evropě i Americe už zřídila národní parky s „plnou ochranou své fauny i flory“ a „je nemyslitelným, aby království České, přírodními krásami…tak oplývající neučinilo ničeho pro udržení a zachování přírodních svých krás“.

Návrh také požadoval, aby Zemský výbor na základě zkušeností z jiných zemí a po poradě s odborníky připravil zákony potřebné pro zřízení národních parků.

K založení parků tehdy ale už nedošlo. Také nyní, po sto letech, se vedou debaty o novém zákoně, kterým se bude řídit národní park na Šumavě.

Poslanci již tehdy poukazovali na ekonomický význam národních parků, které se díky divoké přírodě stávají magnetem pro turisty:

"Nepatrný poměrně náklad na zřízení a upravení národního parku vrchovatě nahražen bude zvýšenou návštěvou cizinců i výletníků z naší říše, přinášejících s sebou vše oživující proud zlata, které stává se nepodcenitelnou složkou v peněžním obratu země celé."

Hnutí DUHA navrhuje, aby nový zákon o národním parku na Šumavě:

Scelil území, která jsou ponechána divoké přírodě, do kompaktních celků.
Zabránil živelné výstavbě v národním parku a ochránil přírodu před novými developerskými projekty.

Ekologická organizace také podporuje návrh na vytvoření nového národního parku na Křivoklátsku, který by sloužil hlavně víkendovým výletům z Prahy a pečoval o vzácné bukové lesy.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Už c.k. poslanci před sto lety věděli, že národní parky slouží ochraně vzácné přírody a turistům. Také se chtěli poučit, jak to dělají v ostatních evropských zemích. Měl by to udělat rovněž současný ministr životního prostředí, který připravuje nový zákon o národním parku na Šumavě. V Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii, Francii, Polsku i jinde je samozřejmostí, že většinu národního parku vyčleňují pro divokou přírodu, do které patří i padající a usychající stromy v pralese, polomy, neregulované řeky a podobně.“

„Po sto letech by konečně měl vzniknout zákon, který zaručí, že národní park na Šumavě bude sloužit turistům a ochraně divoké horské přírody. Ale podle návrhu, který připravili politici z plzeňského hejtmanství, by developerské projekty dostaly přednost před vzácnou přírodou.“


Kontakt:
Jaromír Bláha, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jaromír Kyzour, 774 800 247, jaromir.kyzour@hnutiduha.cz
Barbora Šlapáková, 731 465 279, barbora.slapakova@hnutiduha.cz


Poznámky:
[1] Záznam z 23. září 1911 z 8. schůze Sněmu království Českého 1908-1911:

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dr. Luboše Jeřábka a soudruhů na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Luboše Jeřábka a soudr na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království českém.

Pokročilé nazírání na ochranu památek přírodních a krásu krajinnou, účinná láska k přírodě vedla celou řadu kulturně pokročilých národů, zemí a někde - ovšem jen v ojedinělých případech - i korporací a jednotlivců k tomu, že v zájmu zachování rázu krajiny, typických jejich přírodních památek, její zvířeny i rostlinstva zakládány tu ve větším, tu v menším rozsahu přírodní parky, vábící později k sobě značně zvýšenou návštěvu nejen obyvatelstva domácího, ale i cizincův.

Zřizovány i reserváty, sloužící k ochraně několika neb i více druhů zvěře, neb celé domácí fauny, rovněž i k ochraně typických neb zvláště vzácných druhů květin neb i nerostův.

Způsobem tímto již před drahnými lety Spojené Státy Americké zřídily své velkolepé "Národní parky", proslavené přírodními krásami, plnou ochranou své fauny i flory, ale i velkolepou návštěvou cizincův. Parků těch zřízena celá řada (Arizona, Kalifornia, Texas) a vůdčí místo zaujímá mezi nimi krásou i rozlohou proslulý Jellowstonpark. Stejně i Francie před více než 40ti lety stejným spůsobem prohlásila krásný les ve Fontainebleau za chráněný národní park. Podobně i Anglie zřídila řadu podobných institucí a to i v nejbližším okolí Londýna, mezi nimiž jako přední uvádím Burnham. Ale i země menší, ba i bohatstvím zvláště ne oplývající, již před léty snažily se v dobře pochopeném zájmu obyvatelstva i kulturní pověsti své země zavésti instituce podobné. Uvádím jen malé Švýcary s ochrannými parky a reserváty na Rütli, dále v kantonu Glarusu a Luzern (poblíže samého města). Dále je to i malé Norsko, které za národní park zřídilo známý Hardanger fjord a Švédsko, které zřídilo parky v Abestonu a Laponsku. Skvělé případy tyto měly mohutný vliv i na sousední říši naši, Německo, kde především veliké území t. zv. Siebengebirge mezi Moselou a Rýnem prohlášeno za oblast ochrannou. Stejně počínáno i v sousedním Hessensku, Würtembersku, ale i v Bavorsku a Prusku.

Nechráněny tu jen oblasti zalesněné i typické pláně a vřesoviště (Mnichov, okolí Prinz Regenten Haide, Lüneburger Haide, Hochmoor ve Würtembersku). I řada ostrovů v severním i baltickém moři prohlášena za oblast ochrannou pro ptactvo a obrovská rozloha v okolí malebného Königsee a Obersee v Horním Bavorsku za ochrannou oblast pro květenu bez rozdílu druhů vůbec!

Ale nedosti na tom. Stejná péče rozšířena i na kolonie německé (Togo, Kamerun) i nizozemské (Jáva). Ani říše v kulturním směru málo dosud pokročilá, Rusko, nezůstala v tomto směru za státy západoevropskými, zřídivši ochranné oblasti v gubernii Samarské a v Taurii na Krymu.

I v zemích našeho mocnářství snahy tyto nezůstaly bez ohlasu, zejména v zemích alpských, kde na př. v Korutanech zřízena ochranná oblasť v známé "Schlitzeschlucht" v Korutanech, kde chystá se zvláštní zákon v Solnohradsku, a kde péčí vynikajících jednotlivců zvýšeny ochranné oblasti na Pradědu na Moravě (Altvater), Dürnstein na Dunaji (bar. Rotschild), Boubín (kníže Schwarzenberg).

I v okupovaných zemích v Bosně záhy dojde na základě vykonaných již příprav ku zřízení podobných oblastí a parkův.

Za takových okolností je nemyslitelným, aby království české, přírodními krásami -bohužel ale na mnohých místech valem mizícími - tak oplývající neučinilo ničeho pro udržení a zachování přírodních svých krás, typické své flory i fauny. Jest povinno tak učiniti nejen vzhledem ku těmto památkám samým, ale i v zájmu dobré pověsti pokročilé naší vlasti, jež obývána jest dvěma vysoce vzdělanými, kulturně nejvýš vyspělými národy. Nepatrný poměrně náklad na zřízení a upravení národního parku vrchovatě nahražen bude zvýšenou návštěvou cizinců i výletníků z naší říše, přinášejících s sebou vše oživující proud zlata, které stává se nepodcenitelnou složkou v peněžním obratu země celé.

Z důvodů těch činí podepsaní uctivý návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby prostudovav celou otázku podrobnými informacemi v cizině, v době co nejbližší nákladem zemským na vhodných místech, jako v okolí král. hlav. města Prahy (Šárka, Strahovské lomy), ale i na vhodných místech v typických krajinách a pohořích tohoto království (Šumava, pláně pod Boubínem, Rudohoří, Krkonoše, Středohoří, Milešovka, Satanská hora), v Brdech (okolí Padrtských rybníků) Blaník, Železné Hory a zřídil parky národní, po případě ochranné oblasti pro zvířenu a rostliny, tyto cestou smluvní s příslušnými majiteli, obě u předložení příslušných zákonů zemských, sepsaných po bedlivé úradě s povolanými korporacemi a odborníky obou zemských národností.

V ohledu formálním buď návrh přikázán komissi pro záležitosti obecní a okresní.

V Praze, dne 20. září 1911.

Dr. Luboš Jeřábek a soudr.