https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zasadne-chybna-doporuceni-poradniho-sboru-prezidenta-zemana-ohledne-bezzasahovych-zon-na-sumave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Martin Bursík, Ivan Gabal, Bedřich Moldan: Zásadně chybná doporučení poradního sboru prezidenta Zemana ohledně bezzásahových zón na Šumavě

23. května 2019 | Martin Bursík, Ivan Gabal, Bedřich Moldan
Čím více se věnujeme nezbytnému řešení klimatické změny, jejích dopadů na krajinu, lesy a vodní hospodaření v krajině, tím více je nutné důsledně dbát na kvalifikovaný a poučený přístup k těmto složitým a křehkým ekologickým systémům.

Klimatická změna dnes představuje nejvážnější hrozbu naší budoucnosti. Podle nálezu mezinárodního klimatického panelu OSN z října 2018 je globální oteplování nejen dílem naší civilizace, ale nedaří se nám jej ztlumit na potřebnou úroveň. Dosavadní kroky vlád nevedou ke zpomalení hrozivého trendu a neodpovídají tempu oteplování klimatu. Za těchto okolností je rozhodující především kvalifikované a odpovědné jednání politických elit všech států, Českou republiku nevyjímaje.

Považujeme proto za nutné upozornit, že z hlediska své fundovanosti a kvalifikace, jako reakce na krizi našich lesů, která je jedním z důsledků změny klimatu, bohužel neobstojí nedávné doporučení poradního sboru prezidenta M. Zemana dále nerozšiřovat bezzásahové zóny v Národním parku Šumava. Zmíněné doporučení dokonce míří zcela proti smyslu ochrany klimatu, a je v naprostém a průkazném rozporu s praktickými poznatky a výsledky zjištěnými v samotném národním parku.

Striktní porovnání výsledků obnovy lesa v bezzásahových zónách s plochami s umělou výsadbou, mluví jasně ve prospěch komplexní regenerace lesa v bezzásahových zónách. Tyto informace jsou veřejně dostupné již delší dobu. Z bezmála rok staré tiskové zprávy NP Šumava z 24.8.2018 o výsledcích biomonitoringu, lze citovat přinejmenším následující pasáže:

„Na jednom hektaru bezzásahové plochy roste v průměru 6352 kusů mladých stromků. Nejvíce zmlazující se dřevinou je smrk. Jeho zmlazení má z celkového počtu podíl 78,5 %. Druhou nejvíce zmlazující se dřevinou je buk s 9,7 % a následují ostatní dřeviny jako jeřáb ptačí (4,3 %), bříza (2,6 %), javor klen (1,7 %), jedle (0,7 %).

Jednoznačně víc stromků roste ze semen svých předků. Stačí si porovnat dva údaje, tedy průměr přirozené obnovy – 6352 ks/ha a průměrný počet umělé výsadby v běžných hospodářských lesích, který dosahuje minimálně 3000 stromků na hektaru plochy, ...“

„Zatímco na pasekách po těžbě nezbyde ani jeden živý dospělý strom, v územích s ponechanými polomy zůstalo v průměru 20 živých dospělých stromů na jeden hektar lesa a v místech, kudy prošla kůrovcová gradace, zůstalo na živu v průměru 5 až 8 dospělých stromů. Většina obnovy byla přítomna v porostech ještě před jejich odumřením, i tak jsou přeživší stromy zdrojem semen pro další obnovu lesa. Vzniká věkově i prostorově různorodý les, ...“

„Tlející dřevo obsazují desítky druhů hub, hmyzu, ale je důležité například pro některé druhy ptáků. Navíc, ležící odumřelé dřevo zadržuje srážkovou vodu, která by jinak odtekla. Průměrně asi 55 ležících kmenů na hektar způsobuje změnu vegetace, a to tak, že na rozdíl od širšího okolí, se v těsné blízkosti kmene vyskytují rašeliníky - efekt fixace povrchové vody je zde tedy dlouhodobý. U dalších 40 ležících kmenů na hektar jsme zaznamenali změnu vegetace na kontaktu kmenu s půdou ve prospěch stínomilných lesních druhů (ploník, bika lesní, plavuň pučivá, šťavel kyselý apod.) Více než polovina ležících kmenů tedy přímo ovlivňuje vegetaci ve svém těsném okolí a více než třetina takto ležících kmenů evidentně působí jako retenční prvek, tj. v kontaktu překážky s půdou jsou vytvořeny drobné druhotné mokřadní ekosystémy doprovázené rašeliníkem ...

Zatímco na pasekách po těžbě nezbyde ani jeden živý dospělý strom, v územích s ponechanými polomy zůstalo v průměru 20 živých dospělých stromů na jeden hektar lesa a v místech, kudy prošla kůrovcová gradace, zůstalo na živu v průměru 5 až 8 dospělých stromů. Většina obnovy byla přítomna v porostech ještě před jejich odumřením, i tak jsou přeživší stromy zdrojem semen pro další obnovu lesa. Vzniká věkově i prostorově různorodý les … “

„Tlející dřevo obsazují desítky druhů hub, hmyzu, ale je důležité například pro některé druhy ptáků. Navíc, ležící odumřelé dřevo zadržuje srážkovou vodu, která by jinak odtekla. Průměrně asi 55 ležících kmenů na hektar způsobuje změnu vegetace, a to tak, že na rozdíl od širšího okolí, se v těsné blízkosti kmene vyskytují rašeliníky - efekt fixace povrchové vody je zde tedy dlouhodobý.“

Domníváme se, že v rozsáhlých problémech s úbytkem vláhy v důsledku klimatické změny, s kůrovcovou kalamitou i nepříznivými vlivy průmyslového zemědělství i lesnictví, je nejvyšší čas opírat doporučení z nejvyšších úrovních státu o kvalifikovaná a s fakty obeznámená stanoviska, jednat odpovědně. V zájmu budoucnosti našich lesů i krajiny, ale zejména v zájmu budoucích generací, je žádoucí upustit od nekvalifikovaných doporučení i od škodlivé obhajoby úzkých obchodních zájmů. Jinak svou krajinu a lesy ještě dále a hlouběji poškodíme. Naším hlavním zájmem je obnova našich lesů, nikoli jejich poškozování, obnova zdravé, vodou, půdou i biotopem bohaté krajiny ve prospěch budoucích generací.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist