Tiskové zprávy
Strana zelených: Zelení: Přestaňme si hrát na slepou bábu
15. února 2005 | Strana zelených, tel: 604 207 305
Strana zelených prosazuje, aby Česká republika okamžitě začala řešit jeden z hlavních problémů lidstva, kterým jsou klimatické změny.
Po třinácti letech mezinárodních vyjednávání a osm let po schválení Kjótského protokolu vstoupí tato mezinárodní dohoda konečně ve středu 16. února 2005 v platnost jako závazná. Vloni v říjnu ji totiž ratifikovala dostatečná většina průmyslových států, které se v ní zavazují snížit emise skleníkových plynů způsobujících klimatické změny. Podle původních předpokladů mělo naplnění Kjótského protokolu vést k celosvětovému snížení exhalací ve srovnání s rokem 1990 o 5,2 %, avšak vinou bojkotu dvou důležitých zemí (USA a Austrálie) a děr v prováděcích předpisech se při jeho splnění sníží emise pouze o 1 až 2 %.
Protože informace a analýzy posledních let jednoznačně potvrzují potřebu snížit v příštích desetiletích emise skleníkových plynů o 60 až 80 %, je splnění Kjótského protokolu prvním nepatrným krůčkem. Lhůta pro splnění závazků Kjótského protokolu, kterou je rok 2012, je za dveřmi - proto je třeba již dnes začít chystat další razantní opatření, která povedou k potřebnému celosvětovému snížení emisí.
Týká se to zejména České republiky, která patří mezi deset nejhorších znečišťovatelů na světě: na každého obyvatele připadají emise ve výši přes 11 tun oxidu uhličitého ročně. Toto znečištění pocházející ze spalování fosilních paliv připadá na vrub zejména energetice a v menší míře i dopravě. Přitom vloni schválená česká státní energetická politika nevěnuje klimatickým změnám prakticky žádnou pozornost a posoudila je jako sedmou prioritu třetí kategorie.
Strana zelených prosazuje, aby si Česká republika stanovila jako další krok snížení emisí do roku 2020 na 7,5 tuny ročně, tedy o třetinu, a abychom ve snižování dále pokračovali i ve výhledu let 2030 až 2050. K tomu lze dospět kombinací různých opatření, jako jsou vytvoření podmínek pro razantní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, omezení vývozů elektřiny, zavedení ekologické daňové reformy vedoucí k úsporám energie a neobnovitelných surovin, či tlak na největší znečišťovatele v podobě nižšího objemu vydávaných povolenek.
Předseda Strany zelených Jan Beránek k tomu prohlásil: „Abychom zvrátili fatální důsledky klimatických změn, musíme v nejbližších letech začít obracet trendy – ale v České republice si stále hrajeme na slepou bábu. Žádná parlamentní politická strana se k problému, uznávanému dnes světovým společenstvím jako zásadnímu, není schopná postavit čelem. Nejen že nikdo nepřichází s plánem, jak snížit české exhalace v příštích desetiletích o polovinu, ale naši poslanci více či méně hájí současnou podobu energetiky, která ignoruje ducha Kjótského protokolu a je doslova smrtonosná. Zelení proto přicházejí s jasnými a reálnými kroky, jak problém řešit: od úspor energie, přes zavedení podmínek pro rozvoj šetrných zdrojů po omezování znečištění nižším objemem vydaných povolenek.“
Klimatické změny je však třeba zároveň řešit i na mezinárodní úrovni. Jan Beránek k tomu dodává: „Klimatické změny jsou problémem, který nedokáže vyřešit žádný stát samostatně. Kjótský protokol vznikl zejména díky výraznému tlaku evropské diplomacie v 90. letech a je jasné, že aktivní přístup Evropské unie je podmínkou k prosazení dalších návazných kroků. Zelení na celoevropské úrovni vyvíjejí tlak na to, aby EU již dnes začala pracovat na dalším snižování emisí po roce 2012 a aby sama šla příkladem tím, že sníží svoje emise o 30 % do roku 2020 a o 80 % do roku 2050.“
Kontakt:
Jan Beránek, předseda Strany zelených, tel. 604 207 305
Po třinácti letech mezinárodních vyjednávání a osm let po schválení Kjótského protokolu vstoupí tato mezinárodní dohoda konečně ve středu 16. února 2005 v platnost jako závazná. Vloni v říjnu ji totiž ratifikovala dostatečná většina průmyslových států, které se v ní zavazují snížit emise skleníkových plynů způsobujících klimatické změny. Podle původních předpokladů mělo naplnění Kjótského protokolu vést k celosvětovému snížení exhalací ve srovnání s rokem 1990 o 5,2 %, avšak vinou bojkotu dvou důležitých zemí (USA a Austrálie) a děr v prováděcích předpisech se při jeho splnění sníží emise pouze o 1 až 2 %.
Protože informace a analýzy posledních let jednoznačně potvrzují potřebu snížit v příštích desetiletích emise skleníkových plynů o 60 až 80 %, je splnění Kjótského protokolu prvním nepatrným krůčkem. Lhůta pro splnění závazků Kjótského protokolu, kterou je rok 2012, je za dveřmi - proto je třeba již dnes začít chystat další razantní opatření, která povedou k potřebnému celosvětovému snížení emisí.
Týká se to zejména České republiky, která patří mezi deset nejhorších znečišťovatelů na světě: na každého obyvatele připadají emise ve výši přes 11 tun oxidu uhličitého ročně. Toto znečištění pocházející ze spalování fosilních paliv připadá na vrub zejména energetice a v menší míře i dopravě. Přitom vloni schválená česká státní energetická politika nevěnuje klimatickým změnám prakticky žádnou pozornost a posoudila je jako sedmou prioritu třetí kategorie.
Strana zelených prosazuje, aby si Česká republika stanovila jako další krok snížení emisí do roku 2020 na 7,5 tuny ročně, tedy o třetinu, a abychom ve snižování dále pokračovali i ve výhledu let 2030 až 2050. K tomu lze dospět kombinací různých opatření, jako jsou vytvoření podmínek pro razantní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, omezení vývozů elektřiny, zavedení ekologické daňové reformy vedoucí k úsporám energie a neobnovitelných surovin, či tlak na největší znečišťovatele v podobě nižšího objemu vydávaných povolenek.
Předseda Strany zelených Jan Beránek k tomu prohlásil: „Abychom zvrátili fatální důsledky klimatických změn, musíme v nejbližších letech začít obracet trendy – ale v České republice si stále hrajeme na slepou bábu. Žádná parlamentní politická strana se k problému, uznávanému dnes světovým společenstvím jako zásadnímu, není schopná postavit čelem. Nejen že nikdo nepřichází s plánem, jak snížit české exhalace v příštích desetiletích o polovinu, ale naši poslanci více či méně hájí současnou podobu energetiky, která ignoruje ducha Kjótského protokolu a je doslova smrtonosná. Zelení proto přicházejí s jasnými a reálnými kroky, jak problém řešit: od úspor energie, přes zavedení podmínek pro rozvoj šetrných zdrojů po omezování znečištění nižším objemem vydaných povolenek.“
Klimatické změny je však třeba zároveň řešit i na mezinárodní úrovni. Jan Beránek k tomu dodává: „Klimatické změny jsou problémem, který nedokáže vyřešit žádný stát samostatně. Kjótský protokol vznikl zejména díky výraznému tlaku evropské diplomacie v 90. letech a je jasné, že aktivní přístup Evropské unie je podmínkou k prosazení dalších návazných kroků. Zelení na celoevropské úrovni vyvíjejí tlak na to, aby EU již dnes začala pracovat na dalším snižování emisí po roce 2012 a aby sama šla příkladem tím, že sníží svoje emise o 30 % do roku 2020 a o 80 % do roku 2050.“
Kontakt:
Jan Beránek, předseda Strany zelených, tel. 604 207 305
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
