Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Zimní sezona definitivně skončila
Letošní zimní sezona byla z pohledu Správy KRNAP průlomová. Poprvé totiž mohli vyrazit skialpinisté na osm doporučených tras. Stejně tak ledolezci prvně mohli lézt na jednom ledopádu v Labském dole.
"Nabídnutí těchto osmi skialpinistických tras [1] veřejnosti jsme vnímali zejména jako vstřícné gesto k vzájemné komunikaci," uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. "Ukázalo se, že jejich uživatelé měli snahu se držet na těchto doporučených trasách a k mírnému odchýlení docházelo pouze z důvodu špatných sněhových podmínek," dodal. Tyto příznivé závěry však nic nemění na skutečnosti, že otevření tras nemělo velký vliv na usměrnění některých skialpinistů vstupujících do volného terénu. Řada z nich tuto nabídku nevyužívala a nadále jezdila místy, která jsou z hlediska ochrany přírody velice problematická, jako například svahy Kotelních jam, která v zimě představují zimoviště tetřívka obecného. Zjištěnou skutečností je, že většinu těchto tras, zřejmě s ohledem na relativně malé množství sněhu, který byl prakticky po celou sezonu dostatečně zhutněný, využívali také turisté na sněžnicích a běžkách.
Zájem o vyhrazenou ledolezeckou lokalitu u konce upravované běžecké cesty Buď fit [2] v Labském dole nebyl tak velký, jaký Správa KRNAP očekávala. Příčinou mohla být mrazivá zima, jež vytvořila bohaté množství ledopádů na různých místech ČR. Dalším faktorem jistě bylo nepříznivé počasí. Celkem ji navštívilo 251 lezců [3]. Vzhledem k povolenému maximu 16 lezců denně a 100 dnům, po které bylo možné horolezeckou činnost provozovat, tak byla lokalita vytížena z 15 %. Strážci tak museli pouze ve čtyřech případech řešit nelegální vstup a provozování horolezecké činnosti v tomto místě. "Povolení pro lezení na vodním ledu jsme mohli vydat na základě výsledků inventarizace lišejníků, mechorostů a cévnatých rostlin [4], kterou loni v létě provedli odborníci a stanovení podmínek provozu. S ohledem na jedinečnost tamních společenstev lišejníků bude tato lokalita v následných letech monitorována, aby se vyloučil vliv této sportovní aktivity na křehkou přírodu," uvedla Petra Šťastná, botanička Správy KRNAP, která měla obě novinky po odborné stránce na starosti.
Na těchto novinkách spolupracovala Správa KRNAP i s Horskou službou Krkonoše a její náčelník Adolf Klepš uplynulou sezonu shrnul takto: "Otevření skialpinistických tras i ledolezecké lokality vnímám jako pozitivní krok. Z pozice Horské služby se v letošní zimní sezoně jednalo o aktivity bezproblémové. V souvislosti s nimi jsme nezasahovali u žádného úrazu a faktem je, že návštěvníci, kteří je chtěli využívat, se u nás často dotazovali na sněhové podmínky, což svědčí o jejich zodpovědnosti i o tom, že zájem konkrétně o skialpinistické trasy není zanedbatelný".
Poznámky:
[1] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/krkonossky-narodni-park-nabizi-osm-novych-tras-pro-skialpinisty/
[2] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/krkonossky-narodni-park-nabidne-lezeni-na-ledopadech/
[3] Jedná se o počet registrovaných lezců, kteří si vyzvedli povolení.
[4] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/probehla-inventarizace-lisejniku-mechorostu-a-cevnatych-rostlin/
"Nabídnutí těchto osmi skialpinistických tras [1] veřejnosti jsme vnímali zejména jako vstřícné gesto k vzájemné komunikaci," uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. "Ukázalo se, že jejich uživatelé měli snahu se držet na těchto doporučených trasách a k mírnému odchýlení docházelo pouze z důvodu špatných sněhových podmínek," dodal. Tyto příznivé závěry však nic nemění na skutečnosti, že otevření tras nemělo velký vliv na usměrnění některých skialpinistů vstupujících do volného terénu. Řada z nich tuto nabídku nevyužívala a nadále jezdila místy, která jsou z hlediska ochrany přírody velice problematická, jako například svahy Kotelních jam, která v zimě představují zimoviště tetřívka obecného. Zjištěnou skutečností je, že většinu těchto tras, zřejmě s ohledem na relativně malé množství sněhu, který byl prakticky po celou sezonu dostatečně zhutněný, využívali také turisté na sněžnicích a běžkách.
Zájem o vyhrazenou ledolezeckou lokalitu u konce upravované běžecké cesty Buď fit [2] v Labském dole nebyl tak velký, jaký Správa KRNAP očekávala. Příčinou mohla být mrazivá zima, jež vytvořila bohaté množství ledopádů na různých místech ČR. Dalším faktorem jistě bylo nepříznivé počasí. Celkem ji navštívilo 251 lezců [3]. Vzhledem k povolenému maximu 16 lezců denně a 100 dnům, po které bylo možné horolezeckou činnost provozovat, tak byla lokalita vytížena z 15 %. Strážci tak museli pouze ve čtyřech případech řešit nelegální vstup a provozování horolezecké činnosti v tomto místě. "Povolení pro lezení na vodním ledu jsme mohli vydat na základě výsledků inventarizace lišejníků, mechorostů a cévnatých rostlin [4], kterou loni v létě provedli odborníci a stanovení podmínek provozu. S ohledem na jedinečnost tamních společenstev lišejníků bude tato lokalita v následných letech monitorována, aby se vyloučil vliv této sportovní aktivity na křehkou přírodu," uvedla Petra Šťastná, botanička Správy KRNAP, která měla obě novinky po odborné stránce na starosti.
Na těchto novinkách spolupracovala Správa KRNAP i s Horskou službou Krkonoše a její náčelník Adolf Klepš uplynulou sezonu shrnul takto: "Otevření skialpinistických tras i ledolezecké lokality vnímám jako pozitivní krok. Z pozice Horské služby se v letošní zimní sezoně jednalo o aktivity bezproblémové. V souvislosti s nimi jsme nezasahovali u žádného úrazu a faktem je, že návštěvníci, kteří je chtěli využívat, se u nás často dotazovali na sněhové podmínky, což svědčí o jejich zodpovědnosti i o tom, že zájem konkrétně o skialpinistické trasy není zanedbatelný".
Poznámky:
[1] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/krkonossky-narodni-park-nabizi-osm-novych-tras-pro-skialpinisty/
[2] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/krkonossky-narodni-park-nabidne-lezeni-na-ledopadech/
[3] Jedná se o počet registrovaných lezců, kteří si vyzvedli povolení.
[4] http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/probehla-inventarizace-lisejniku-mechorostu-a-cevnatych-rostlin/
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
