Správa KRNAP: Zítra slavíme Den stromů

Krkonošské lesy se neustále vyvíjejí a my věříme, že správným směrem. Dnes roste na území Krkonošského národního parku přes 18,5 milionu stromů silnějších než 7 cm o průměrném věku 69 let. Nejstarší stromy dosahují věku přes 300 let. V jejich podrostu vyrůstá 238 657 200 semenáčků. Mladé stromky (obnova) se vyskytují na více než 5 000 ha a přirozené zmlazení v nich dosahuje neuvěřitelných 99 %, díky čemuž bude druhová skladba zdejších lesů v budoucnu více blízká přirozenému stavu a navíc je to nejlevnější způsob obnovy lesa. Lesy na území Krkonošského národního parku nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení.

Krkonošské lesy bývaly hluboké, svobodné a neprostupné. Přibližně v 11. století ale do jejich života vstoupil člověk a dlouhá tisíciletí klidu vystřídala období rychlých změn. Období exploatačních těžeb vedlo až k vážnému nedostatku dřeva. Následovalo období plánovitého hospodaření, kdy základním kritériem byla stále produkce dřeva. Teprve v roce 1994 začala lesy na území Krkonošského národního parku spravovat Správa KRNAP s užitím postupů spíše ochranářských než lesnických. Konec 20. století byl ale také ve znamení imisně ekologické katastrofy, kvůli které značná část zdejších lesů zahynula. K jejich znovuzrození přispěla nizozemská nadace FACE, která financovala jejich obnovu.

Z celkové rozlohy Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (54 969 ha) tvoří lesní pozemky 62 procent. Průměrné stáří stromů je 69 let, ale klečové porosty na hřebenech hor a zbytky původních smrkových lesů dosahují věku výrazně přesahujícího sto let. "Provozní inventarizace lesů ukazuje, že 99 % mladých stromků pochází z přirozeného zmlazení, tedy z tzv. náletu. Kromě výrazného ušetření je tato skutečnost jasným důkazem, že příroda si umí poradit sama. Naší snahou pak je do lesa podsazovat pouze dřeviny, které v daném místě nejsou a ve struktuře lesa by chyběly, jako například jedle, buky, javory či jeřáby," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Důležitým aspektem je ponechání dřeva určeného k rozkladu přímo v porostu. "Dnes je takto ponecháno 676 022 m³ ležícího dřeva, což odpovídá 19,8 m³ na hektar. Odumírající dřevo, ať stojící nebo padlé, poskytuje místo k životu, úkryt a zdroje potravy pro plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry, drobné savce a mnoho druhů hmyzu. Je také domovem hub a lišejníků. V kráse lesa ponechaného přirozenému vývoji má mrtvé dřevo hned po plnění nezastupitelných funkcí v přírodních procesech bezesporu i význam estetický," dodal.

Část lesů, zejména v 1. nejpřísněji chráněné zóně a ve 2. zóně parku, ponecháváme v souladu s posláním národních parků a požadavky FSC bez hospodářských zásahů k ochraně nerušených přírodních procesů a jejich studiu. Ostatní lesy postupně převádíme na věkově více rozrůzněné lesy s větším podílem listnatých stromů, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. V lesích národního parku nepoužíváme nebezpečné chemické prostředky a při těžbě nevznikají velké holiny. Hospodaříme šetrně s ohledem na zachování přírodních stanovišť jako jsou les, potoky a mokřady. Přednostně v lese zůstávají doupné stromy jako hnízdiště ptáků.

V současnosti jsou v Krkonošských lesích zastoupeny tyto dřeviny: smrk 79 %, jedle 0,3 %, buk 5,1 %, modřín 1,9 %, javor klen 1,3 %, ostatní dřeviny 12,4 %. V horizontu 50 let by se druhová skladba měla změnit takto: smrk 56 %, jedle 2,2 %, buk 24,2 %, javor klen 2,8 %, ostatní dřeviny (bříza, javor mléč, jeřáb atd.) 14,3 %.