Tiskové zprávy
Evropská komise: Životní prostředí: nová strategie Komise se zaměřuje na lepší využití biologického odpadu
2. června 2010 | Evropská komise
Evropská komise dnes stanovila kroky k lepšímu nakládání s biologickým odpadem v EU a k využití jeho zásadního přínosu pro životní prostředí a hospodářství. Biologicky rozložitelný zahradní, kuchyňský a potravinářský odpad každoročně představuje 88 milionů tun komunálního odpadu a má značné potenciální dopady na životní prostředí. Zároveň je však velice slibný jako obnovitelný zdroj energie a recyklovaného materiálu. Dnešní sdělení podporuje opatření, jež tento potenciál mají rozvinout co nejlepším využitím stávajících právních předpisů a jež zároveň ponechávají členským státům prostor zvolit si možnost, která nejlépe vyhovuje jejich podmínkám. Nutné budou i podpůrné iniciativy na úrovni EU.
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik prohlásil: „Nezanedbatelný soubor právních předpisů upravujících biologický odpad v EU již máme. Jejich lepším prováděním a prosazováním však z bioodpadu můžeme vyzískat ještě víc. Nepomůžeme tím jen boji proti změně klimatu. Produkce kvalitního kompostu a bioplynu prospěje zdravé půdě a zpomalí proces ztráty biologické rozmanitosti.“
Biologický odpad – nevyužitý potenciál
Posouzení Komise zmínilo zásadní přínos lepšího nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii pro životní prostředí a hospodářství.
V dnešním sdělení jsou stanovena doporučení, jak tohoto přínosu do budoucna plně využít. Nejslibnějším přístupem je prevence vzniku biologického odpadu a biologická úprava s produkcí kompostu a bioplynu.
Hlavní hrozbou pro životní prostředí, která ze vzniku biologického odpadu plyne, je produkce methanu, skleníkového plynu, jehož účinky jsou pětadvacetkrát silnější než u oxidu uhličitého. Pokud by biologická úprava odpadu byla maximalizována, bylo by nejpatrnějším a nevýznamnějším přínosem omezení emisí skleníkových plynů, jež mají v roce 2020 činit odhadem 10 milionů tun ekvivalentu CO2.
Využitím bioplynu vyprodukovaného z biologického odpadu by bylo možné splnit asi třetinu cílů EU pro rok 2020 v oblasti obnovitelné energie v dopravě, a pokud by byl veškerý biologický odpad přeměněn v energii, bylo by možné splnit kolem 2 % celkového cíle EU v oblasti obnovitelné energie.
Kvalitní kompost a produkt vyhnívání z anaerobní digesce by zlepšily efektivní využívání zdrojů tím, že by částečně nahradily neobnovitelná minerální hnojiva a zároveň zachovaly kvalitu půd v EU.
Úplné provedení stávajících politik podpořené lepším nakládáním s biologickým odpadem by pro životní prostředí a hospodářství bylo přínosem, jehož výše se v závislosti na ambicióznosti politiky v oblasti recyklace a prevence odhaduje na 1,5 až 7 miliard EUR.
Prioritní opatření
Podle analýzy Komise neexistují v politikách na úrovni EU žádné nedostatky, které by členským státům bránily v přijetí vhodných opatření. Pokrok dosažený v několika členských státech ukazuje, že stávající právní předpisy týkající se odpadu poskytují vynikající základ pro pokročilé nakládaní s biologickým odpadem. Za tímto účelem musí být dostupné nástroje využívány v plné míře a v případě nutnosti důsledně prosazovány ve všech členských státech.
Prioritní opatření zahrnují důsledné prosazování cílů v oblasti snižování biologického odpadu ukládaného na skládkách, řádné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a jiná ustanovení rámcové směrnice o odpadech, jež mají přednostně zavést systémy odděleného sběru.
Podpora iniciativ na úrovni EU – například vytvoření norem pro kompost – bude mít zásadní význam pro urychlení pokroku a zajištění rovných podmínek v celé EU. Sem bude patřit konkrétní poradenství a ukazatele pro potřeby prevence vzniku biologického odpadu a možné budoucí závazné cíle, jakož i normy pro kompost a pokyny v oblasti zohledňování a posuzování životního cyklu v odvětví odpadů.
Nakládání s biologickým odpadem v členských státech
Členské státy uplatňují v oblasti nakládání s biologickým odpadem značně rozdílné vnitrostátní politiky, které sahají od zanedbatelných opatření v některých členských státech až po ambiciózní politiky v jiných státech.
Přínosy různých metod zpracování biologického odpadu pro životní prostředí a hospodářství závisejí na místních podmínkách, jako je hustota obyvatelstva, klima a infrastruktura.
Environmentálně a hospodářsky nejslibnější způsob nakládání s biologickým odpadem, jehož vzniku nelze zabránit, představují kompostování a anaerobní digesce. Důležitou vstupní podmínkou je však kvalita toho, co do těchto procesů vložíme. Té lze ve většině případů nejlépe dosáhnout odděleným sběrem biologického odpadu.
Vysoce účinné systémy založené na oddělování různých zdrojů biologického odpadu již existují v Rakousku, Německu, Lucembursku, Švédsku, Belgii, Nizozemsku, Katalánii ve Španělsku a některých oblastech Itálie.
Sdělení o biologickém odpadu je k dispozici na této internetové stránce:
http://ec.europa.eu/environment/waste/compost/index.htm
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik prohlásil: „Nezanedbatelný soubor právních předpisů upravujících biologický odpad v EU již máme. Jejich lepším prováděním a prosazováním však z bioodpadu můžeme vyzískat ještě víc. Nepomůžeme tím jen boji proti změně klimatu. Produkce kvalitního kompostu a bioplynu prospěje zdravé půdě a zpomalí proces ztráty biologické rozmanitosti.“
Biologický odpad – nevyužitý potenciál
Posouzení Komise zmínilo zásadní přínos lepšího nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii pro životní prostředí a hospodářství.
V dnešním sdělení jsou stanovena doporučení, jak tohoto přínosu do budoucna plně využít. Nejslibnějším přístupem je prevence vzniku biologického odpadu a biologická úprava s produkcí kompostu a bioplynu.
Hlavní hrozbou pro životní prostředí, která ze vzniku biologického odpadu plyne, je produkce methanu, skleníkového plynu, jehož účinky jsou pětadvacetkrát silnější než u oxidu uhličitého. Pokud by biologická úprava odpadu byla maximalizována, bylo by nejpatrnějším a nevýznamnějším přínosem omezení emisí skleníkových plynů, jež mají v roce 2020 činit odhadem 10 milionů tun ekvivalentu CO2.
Využitím bioplynu vyprodukovaného z biologického odpadu by bylo možné splnit asi třetinu cílů EU pro rok 2020 v oblasti obnovitelné energie v dopravě, a pokud by byl veškerý biologický odpad přeměněn v energii, bylo by možné splnit kolem 2 % celkového cíle EU v oblasti obnovitelné energie.
Kvalitní kompost a produkt vyhnívání z anaerobní digesce by zlepšily efektivní využívání zdrojů tím, že by částečně nahradily neobnovitelná minerální hnojiva a zároveň zachovaly kvalitu půd v EU.
Úplné provedení stávajících politik podpořené lepším nakládáním s biologickým odpadem by pro životní prostředí a hospodářství bylo přínosem, jehož výše se v závislosti na ambicióznosti politiky v oblasti recyklace a prevence odhaduje na 1,5 až 7 miliard EUR.
Prioritní opatření
Podle analýzy Komise neexistují v politikách na úrovni EU žádné nedostatky, které by členským státům bránily v přijetí vhodných opatření. Pokrok dosažený v několika členských státech ukazuje, že stávající právní předpisy týkající se odpadu poskytují vynikající základ pro pokročilé nakládaní s biologickým odpadem. Za tímto účelem musí být dostupné nástroje využívány v plné míře a v případě nutnosti důsledně prosazovány ve všech členských státech.
Prioritní opatření zahrnují důsledné prosazování cílů v oblasti snižování biologického odpadu ukládaného na skládkách, řádné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a jiná ustanovení rámcové směrnice o odpadech, jež mají přednostně zavést systémy odděleného sběru.
Podpora iniciativ na úrovni EU – například vytvoření norem pro kompost – bude mít zásadní význam pro urychlení pokroku a zajištění rovných podmínek v celé EU. Sem bude patřit konkrétní poradenství a ukazatele pro potřeby prevence vzniku biologického odpadu a možné budoucí závazné cíle, jakož i normy pro kompost a pokyny v oblasti zohledňování a posuzování životního cyklu v odvětví odpadů.
Nakládání s biologickým odpadem v členských státech
Členské státy uplatňují v oblasti nakládání s biologickým odpadem značně rozdílné vnitrostátní politiky, které sahají od zanedbatelných opatření v některých členských státech až po ambiciózní politiky v jiných státech.
Přínosy různých metod zpracování biologického odpadu pro životní prostředí a hospodářství závisejí na místních podmínkách, jako je hustota obyvatelstva, klima a infrastruktura.
Environmentálně a hospodářsky nejslibnější způsob nakládání s biologickým odpadem, jehož vzniku nelze zabránit, představují kompostování a anaerobní digesce. Důležitou vstupní podmínkou je však kvalita toho, co do těchto procesů vložíme. Té lze ve většině případů nejlépe dosáhnout odděleným sběrem biologického odpadu.
Vysoce účinné systémy založené na oddělování různých zdrojů biologického odpadu již existují v Rakousku, Německu, Lucembursku, Švédsku, Belgii, Nizozemsku, Katalánii ve Španělsku a některých oblastech Itálie.
Sdělení o biologickém odpadu je k dispozici na této internetové stránce:
http://ec.europa.eu/environment/waste/compost/index.htm
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk