ZOO Liberec: ZOO Liberec dovezla tři cenné orly z Izraele

V závěru roku 2015 ZOO Liberec, hlavně v osobě jejího zoologa Jana Hanela, úspěšně dokončila téměř rok trvající složitou byrokratickou operaci. Jejím cílem bylo získání dvou handicapovaných, avšak geneticky cenných orlů královských (Aquila heliaca) a jednoho orla nejmenšího (Hieraatus pennatus) až z dalekého Izraele.

Po měsíčním pobytu v liberecké izolaci se všichni dravci již nacházejí v zázemí liberecké zahrady, kde se budou ošetřovatelé snažit o jejich spárování a následný odchov mláďat.

ZOO Liberec má rozsáhlou a evropsky unikátní kolekci dravců a každoročně zaznamenává v tomto oboru velmi cenné odchovy či jiné chovatelské úspěchy. S chovem orlů královských i orlů nejmenších už existují v Liberci zkušenosti, prvně jmenovaný druh se ve zdejší zoo zabydlel dokonce již v roce 1986. A proč se zoo rozhodla dovézt tyto dravce až z izraelské zoo Ramat Gan v Tel Avivu? K tomu zoolog Jan Hanel uvádí: „Orli královští jsou vedeni v Evropské plemenné knize (ESB) teprve od roku 2012 a od jejího začátku jí vede právě naše zoo. Je proto logické, že vyvíjíme právě u tohoto druhu zvýšenou aktivitu. Ptáci z Izraele byli nabídnuti několika evropským zahradám, ale žádná nechtěla absolvovat ten náročný veterinárně-legislativní proces při vyřizování importního povolení. Orel královský se ve světě velmi obtížně množí – jedinci jsou užíváni na sokolnických ukázkách, žijí ve vícedruhových voliérách či jsou umísťování do chovů po jednom kusu, což jejich reprodukci zásadně komplikuje.“

V Evropě se množení orlů královských prozatím daří jen u 2 z celkového počtu 17 sestavených párů. V Liberci se pokusí o vylepšení této zlé bilance právě prostřednictvím ptáků z Izraele. Zoolog Hanel k tomu podotýká: „Oba pocházejí z volné přírody. Samec se narodil v roce 2008 a samice o rok později. Oběma chybí kus křídla a nemohou létat. Jejich návrat do volné přírody tudíž není možný, ale pro celý chov mohou být velmi důležití. Snad budeme mít v Liberci více štěstí, v izraelské zoo se pár rozmnožit nezadařilo.“

Za stejným účelem podpory chovu a ze stejného zdroje přibyl liberecké zoo i jedinec orla nejmenšího ke dvěma již chovaným párům. Také tento orel musel projít měsíční přísnou separací, jejíž podmínky nastavila Státní veterinární správa. U všech ptáků byly během této lhůty vykonány mnohé testy na přenosné choroby. U něj zatím není známé pohlaví a bude určeno až v Liberci rozborem DNA.

Oba druhy těchto nádherných dravých ptáků mohou vidět návštěvníci ve voliérách umístěných v dolní části zoo.



Orel královský obývá otevřené krajiny s osamocenými stromy od střední Evropy po Mongolsko. V říjnu migruje za teplem, na jaře v březnu se vrací. Jeho celková populace se odhaduje na cca 7 000 párů, z čehož naprostá většina žije ve východní části bývalého Sovětského svazu. Ve střední a východní Evropě čítá populace kolem 350 párů, z toho zhruba 70 na Slovensku a v Maďarsku. Ojedinělé hnízdění bylo zaznamenáno i v ČR.

Dospělý pták je zbarven tmavě hnědě, temeno hlavy je světle šedé a v ramenní části křídel jsou bílá pera. Rozpětí křídel je od 170 do 200 cm. Orli si staví hnízdo z větví vysoko na stromech. Je používáno mnoho let a každý rok přistavováno, za několik sezón tak může dosáhnout průměru až 1,5 m. Samice snáší 2 - 3 hnědě skvrnitá vejce, mláďata se líhnou po 43 dnech. Pohlavně dospívají v 5 - 6 letech, ale jsou známy případy, kdy úspěšně vyhnízdily i nedospělé páry. Živí se obratlovci, a to malými až středně velkými savci a ptáky, i když ti tvoří pouze malé procento jejich jídelníčku. Dříve se orli královští dělili do dvou poddruhů - Aquila adalberti, žijící ve Španělsku a Aquila heliaca, obývající Euro-asijský areál. Dnes jsou rozděleni do dvou samostatných druhů. Stupeň ohrožení dle Červeného seznamu IUCN je Vulnerable/Zranitelný (druhy čelí velkému nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění).

Orel nejmenší obývá otevřenou krajinu poblíž lesa do nadmořské výšky 2000 m v severozápadní Africe, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, jihovýchodní Evropě a přes Turecko zasahuje až do střední Asie. V zimě přelétá v Africe na jih od Sahary (evropská populace) a do Indie (asijská populace). Vzácně zalétává na východ ČR, není vyloučeno ani nepravidelné hnízdění. V celé Evropě je zaznamenáno cca 5200 párů, z toho 10 - 15 ve střední Evropě. Jak samo jméno napovídá, jde o nejmenšího evropského orla. Rozpětí křídel dosahuje 110-132 cm. Ve srovnání s káňaty je menší, má užší křídla, delší ocas a běháky opeřené až po prsty. Vytváří dvě barevné variace - v Evropě častější světlou (hnědavý vršek těla, spodek nažloutle bílý) a tmavou (hnědá). Hnízdo si staví vysoko na stromech, od května snáší 2 - 3 vejce. Na snůšce sedí především samice 36 - 40 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ve stáří 50 - 55 dní, dva a půl měsíce po vylíhnutí se osamostatňují. Nejvyšší věk dosažený v zajetí je 12 let. Živí se převážně ptáky střední velikosti, méně pak savci, plazy a hmyzem.