ZOO Liberec: ZOO Liberec se po roce opět přidá k oslavám Mezinárodního dne slonů

Na 12. srpna připadá Mezinárodní den slonů. Je věnován nejen těm chovaným v lidské péči, ale zejména chobotnatcům žijícím ve volné přírodě. V liberecké zoologické zahradě tento speciální den ale oslavíme s našimi návštěvníky již v pátek 11. srpna 2017.

V zoo pod Ještědem připravujeme k této příležitosti výjimečné komentované prohlídky v zázemí slonince. Během nich se návštěvníci od našich ošetřovatelů dozví spoustu zajímavých informací nejen o životě slonů, ale také o našich slonicích, Rání a Bale. Komentované prohlídky budou probíhat v 10.00, 11.00, 13.00 a 14.00, sraz je vždy 10 minut před začátkem exkurze v prostorách hlavního vchodu do zoo. Kapacita prohlídek je omezena a zájemci se mohou hlásit u pracovníků marketingu na telefonním čísle 487377149. Návštěvníci si v den akce mohou také projít Sloní stezku a vyluštit sloní kvíz. Pro správné luštitele bude připravena drobná odměna. Zajímavosti ze sloního života a jejich chovu nabídnou i stanoviště umístěná nedaleko sloní expozice (9.00 – 16.00), kde bude možné spatřit např. běžnou krmnou dávku sloního jedince, preparát sloní lebky, sloní stoličku či veterinární a ošetřovatelské pomůcky. Dále chystáme i ukázku zničených předmětů a nářadí, které během let padly za oběť sloní síle, hmotnosti či zvědavosti.

Chov slonů v ZOO Liberec započal v roce 1958, kdy do zahrady přijela asi dvouletá samice slona indického, Kity. Její ubikace a výběh se nacházel v prostorách úseku dnešních stájí. Měla ráda procházky po zahradě se svým ošetřovatelem a žila zde dalších 7 let, než uhynula následkem nevhodného krmení ze strany návštěvníků. Chov slonů indických se obnovil o dva roky později v roce 1967, kdy do zoo přiletěla z indické Kalkaty čtyřletá Rání. Ve stejném roce jí začala dělat společnost podobně stará slonice Gaurí, původem z indické ZOO Mysore. Obě slonice byly v roce 1972 přesunuty do nového pavilonu, který je k chovu slonů využíván dodnes. V sedmdesátých letech, v roce 1974, se chov rozrostl o dalšího člena, tentokrát o samici slona afrického jménem Tana, která pocházela z volné přírody. Rání přežila obě své sloní společnice. Bylo tedy nutné vyřešit její sociální izolaci. V roce 2013 získala zahrada slonici jménem Bala z německé ZOO Münster. Bala vyrůstala jako mládě v přírodě v Myanmaru, poté prošla berlínským cirkusem a dvěma zoologickými zahradami. Kvůli její problematičtější povaze bylo obtížné jí v těchto institucích začlenit mezi ostatní chované slony. V liberecké zoo si naštěstí se starší slonicí Rání hned porozuměla a dnes společně tvoří stabilní dvojici.

Ve volné přírodě jsou sloni silně ohroženi. Je to dáno zejména ztrátou životního prostředí a ilegálním lovem. Sloni indičtí, které v naši zoo chováme, původně obývali oblasti o rozloze téměř 9 miliónů km2 (od Iráku k Číně a na jih po Srí Lanku). Z důvodu přeměny jejich přirozeného prostředí na zemědělskou půdu však došlo k rapidnímu poklesu sloní populace. Dnes žijí na území o celkové rozloze necelých půl milionu km2, což je pouze 5 % jejich původní rozlohy. Vědci odhadují, že velikost volně žijící populace těchto nejmohutnějších savců světa čítá přibližně 40 000 jedinců.

Kromě chovu slonů indických se nejstarší zoo v Čechách významně zapojuje do ochrany slonů afrických. Jako hlavní partner organizace Save-Elephants přispíváme na omezení pytláctví v oblasti střední Afriky. Pytláctví zde dosáhlo v několika posledních letech neudržitelné míry. Ročně je uloveno přes 30 000 savanových a pralesních slonů. Jen v poslední dekádě jejich populace klesla o 60 %. Naprostá většina slonů přichází o svůj život kvůli svým klům, které jsou i přes mezinárodní zákaz CITES na černém trhu velmi ceněnou komoditou. Liberecká zoologická zahrada pomáhá s logistikou a výcvikem psovodů, kterým poskytuje tzv. pachové konzervy. Ty se staly základní pomůckou úspěšného tréninku psů, kteří jsou následně převáženi do Konga. Zde jsou nasazeni k vyhledávání zvířecího masa a slonoviny na letištích, v přístavech a na cestách využívaných pytláckými spolky. Psi se tak stávají nenahraditelnou posilou pro konžské celníky a policisty. Zakladatel organizace Save-Elephants, přírodověděc a cestovatel Arthur F. Sniegon, dále v centrální Africe doprovází strážce parků přímo při protipytláckém boji. Vyjednává s pytláky a dealery a pomáhá zatýkat překupníky. V Čadu pomáhá ochranářům s monitorováním a GPS obojkováním slonů a společně s nadací Kola pro Afriku organizuje také zásilky darovaných českých horských kol pro strážce národních parků.