Dalibor Dostál "> Zubří slečna hledá jméno. Pojmenujte první zubří mládě narozené v rezervaci - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zubri-slecna-hleda-jmeno-pojmenujte-prvni-zubri-mlade-narozene-v-rezervaci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká krajina: Zubří slečna hledá jméno. Pojmenujte první zubří mládě narozené v rezervaci

17. srpna 2016 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
Vybrat jméno pro první zubří mládě, které se letos v květnu narodilo v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, mohou všichni milovníci přírody. Jméno samičky, která se narodila letos v květnu, by mělo začínat na písmena TU. Právě tato zkratka byla přidělena zubrům narozeným v rezervaci mezinárodní plemennou knihou. Díky spolupráci s redakcí iDnes a MF Dnes můžete svůj návrh na pojmenování zubří samičky vložit zde ( http://hobby.idnes.cz/reakce.aspx ). Hlasovat můžete do páteční 16. hodiny.

Zubři žijí na pastvině u Benátek od loňského prosince spolu se stádem divokých koní, což je pro krajinu klíčová kombinace pro vytvoření přirozené rostlinné i živočišné mozaiky. Na pastvině blíže k Milovicím pak žije druhá skupina divokých koní spolu se zpětně vyšlechtěnými pratury.

„Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři či pratuři spásají jiné spektrum bylin a více odstraňují náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných. Pastvina u Benátek nad Jizerou má rozlohu 120 hektarů a kromě stáda divokých koní ji obývá právě stádo sedmi zubřích samic, býk a nyní téměř tříměsíční samička.

S narozením tohoto zubřího telátka si přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou připsala světový unikát. „Stala se vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Již před ním se totiž v rezervaci narodilo čtrnáct hříbat divokých koní a zatím pět mláďat zpětně šlechtěných praturů. To potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Zubr evropský patří v České republice k původním živočišným druhům, člověk ho vyhubil až ve středověku. Archeologické nálezy dokládající přítomnost zubrů na našem území se našly právě ve středních Čechách, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.

Pokus o vrácení zubrů do středních Čech pak proběhl už v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele, který se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549‒1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.

Pro společnost Česká krajina je návrat zubrů do České republiky nejstarším projektem, pracovala na něm už od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijeli v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl totiž legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál. Od loňského prosince už se ale zubři na pastvině u Benátek nad Jizerou takto zabydleli

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist