Tiskové zprávy
Česká krajina: Zubří slečna hledá jméno. Pojmenujte první zubří mládě narozené v rezervaci
Vybrat jméno pro první zubří mládě, které se letos v květnu narodilo v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, mohou všichni milovníci přírody. Jméno samičky, která se narodila letos v květnu, by mělo začínat na písmena TU. Právě tato zkratka byla přidělena zubrům narozeným v rezervaci mezinárodní plemennou knihou. Díky spolupráci s redakcí iDnes a MF Dnes můžete svůj návrh na pojmenování zubří samičky vložit zde ( http://hobby.idnes.cz/reakce.aspx ). Hlasovat můžete do páteční 16. hodiny.
Zubři žijí na pastvině u Benátek od loňského prosince spolu se stádem divokých koní, což je pro krajinu klíčová kombinace pro vytvoření přirozené rostlinné i živočišné mozaiky. Na pastvině blíže k Milovicím pak žije druhá skupina divokých koní spolu se zpětně vyšlechtěnými pratury.
„Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři či pratuři spásají jiné spektrum bylin a více odstraňují náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných. Pastvina u Benátek nad Jizerou má rozlohu 120 hektarů a kromě stáda divokých koní ji obývá právě stádo sedmi zubřích samic, býk a nyní téměř tříměsíční samička.
S narozením tohoto zubřího telátka si přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou připsala světový unikát. „Stala se vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Již před ním se totiž v rezervaci narodilo čtrnáct hříbat divokých koní a zatím pět mláďat zpětně šlechtěných praturů. To potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zubr evropský patří v České republice k původním živočišným druhům, člověk ho vyhubil až ve středověku. Archeologické nálezy dokládající přítomnost zubrů na našem území se našly právě ve středních Čechách, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.
Pokus o vrácení zubrů do středních Čech pak proběhl už v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele, který se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549‒1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Pro společnost Česká krajina je návrat zubrů do České republiky nejstarším projektem, pracovala na něm už od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijeli v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl totiž legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál. Od loňského prosince už se ale zubři na pastvině u Benátek nad Jizerou takto zabydleli
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Zubři žijí na pastvině u Benátek od loňského prosince spolu se stádem divokých koní, což je pro krajinu klíčová kombinace pro vytvoření přirozené rostlinné i živočišné mozaiky. Na pastvině blíže k Milovicím pak žije druhá skupina divokých koní spolu se zpětně vyšlechtěnými pratury.
„Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři či pratuři spásají jiné spektrum bylin a více odstraňují náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných. Pastvina u Benátek nad Jizerou má rozlohu 120 hektarů a kromě stáda divokých koní ji obývá právě stádo sedmi zubřích samic, býk a nyní téměř tříměsíční samička.
S narozením tohoto zubřího telátka si přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou připsala světový unikát. „Stala se vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Již před ním se totiž v rezervaci narodilo čtrnáct hříbat divokých koní a zatím pět mláďat zpětně šlechtěných praturů. To potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zubr evropský patří v České republice k původním živočišným druhům, člověk ho vyhubil až ve středověku. Archeologické nálezy dokládající přítomnost zubrů na našem území se našly právě ve středních Čechách, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.
Pokus o vrácení zubrů do středních Čech pak proběhl už v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele, který se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549‒1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Pro společnost Česká krajina je návrat zubrů do České republiky nejstarším projektem, pracovala na něm už od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijeli v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl totiž legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál. Od loňského prosince už se ale zubři na pastvině u Benátek nad Jizerou takto zabydleli
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk