Tiskové zprávy
ČSOP - Zvíře v nouzi: Zvířecí záchranka pomohla v Praze již více než 400 zvířatům
3. srpna 2010 | ČSOP - Zvíře v nouzi
Od začátku roku pomohla zvířecí záchranka, kterou v Praze provozuje Český svaz ochránců přírody, již 438 handicapovaným volně žijícím živočichům. Nejčastějšími pacienty byli ježci, holubi, kachny divoké, zajíci a rorýsi. Momentálně je však záchranka bez peněz!
Zvířecí záchranka funguje od loňského října. Zatímco loni na podzim byla nejčastějšími pacienty ježčí mláďata, nyní jsou to především mláďata poštolek a rorýsů. Druh zvířecích pacientů často kopíruje to, co se právě v přírodě děje, a to i v té pražské. Na jaře přijímali pražští záchranáři mnoho mláďat zajíců, srn, kosů a dalších zpěvných ptáků, nyní jsou to hlavně mláďata poštolek a rorýsů, neboť ta zrovna opouštějí hnízda a učí se létat.
Občas se do péče záchranářů z Českého svazu ochránců přírody dostanou i zvířata, která by v Praze nikdo nečekal. Zvířecí záchranka pomáhala už několika muflonům, divočákům a dokonce i jezevci. Výjimkou nejsou ani dospělí srnci, kteří zaběhnou do oploceného areálu či zahrady a nemohou najít cestu ven.
Pražským specifikem jsou kachny hnízdící na balkónech, terasách a střechách domů. Kachny se zde pravděpodobně cítí bezpečněji, než na zemi, kde je snadno může najít pes či jiný predátor, a tak pro své hnízdo často volí toto netypické prostředí. Problém však nastává, když se kachňátka vylíhnou, neboť kachna není schopná je dostat k vodě. Proto lidé často volají pražskou zvířecí záchranku, aby kachnu i s kachňátky odchytila a přemístila k vodě.
Nejčastějšími příčinami, proč se pražská volně žijící zvířata dostávají do péče záchranářů, jsou buď jejich zranění anebo u mláďat jejich vypadnutí z hnízda či zničení hnízda bouřkou nebo predátorem. Ze zranění jsou nejčastější nárazy do prosklených ploch, sražení autem či pokousání psem či kočkou. U mláďat je častou příčinou jejich příjmu také to, že lidé neznají chování zvířat a nevědí, kdy zvířata potřebují pomoc a kdy ne. Často pak odchytávají mláďata ptáků, která se pod dohledem rodičů učí létat či sbírají mláďata zajíců, u kterých je zcela normální, že osamoceně čekají na svou matku ukrytá v trávě i několik hodin.
Provoz pražské zvířecí záchranky je velmi nákladný. Od začátku července nedostává Český svaz ochránců přírody na tuto činnost žádné peníze. Pokud má Záchrana zvířat v Praze pokračovat, neobejde se bez pomoci veřejnosti. Chcete-li podpořit záchranu zraněných a jinak postižených volně žijících živočichů v Praze, pošlete, prosíme, svůj dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33 55 33 22 / 0800, var. symbol platby: 1111
Více informací:
www.zvirevnouzi.cz či www.praha.zachranazvirat.cz
nebo Český svaz ochránců přírody: Petr Stýblo, tel. 602395473 či Zuzana Pokorná, David Zítek 774155155
Záchranu zvířat v Praze podporuje Nadace České spořitelny, generální partner Národní sítě záchranných stanic.
Zvířecí záchranka funguje od loňského října. Zatímco loni na podzim byla nejčastějšími pacienty ježčí mláďata, nyní jsou to především mláďata poštolek a rorýsů. Druh zvířecích pacientů často kopíruje to, co se právě v přírodě děje, a to i v té pražské. Na jaře přijímali pražští záchranáři mnoho mláďat zajíců, srn, kosů a dalších zpěvných ptáků, nyní jsou to hlavně mláďata poštolek a rorýsů, neboť ta zrovna opouštějí hnízda a učí se létat.
Občas se do péče záchranářů z Českého svazu ochránců přírody dostanou i zvířata, která by v Praze nikdo nečekal. Zvířecí záchranka pomáhala už několika muflonům, divočákům a dokonce i jezevci. Výjimkou nejsou ani dospělí srnci, kteří zaběhnou do oploceného areálu či zahrady a nemohou najít cestu ven.
Pražským specifikem jsou kachny hnízdící na balkónech, terasách a střechách domů. Kachny se zde pravděpodobně cítí bezpečněji, než na zemi, kde je snadno může najít pes či jiný predátor, a tak pro své hnízdo často volí toto netypické prostředí. Problém však nastává, když se kachňátka vylíhnou, neboť kachna není schopná je dostat k vodě. Proto lidé často volají pražskou zvířecí záchranku, aby kachnu i s kachňátky odchytila a přemístila k vodě.
Nejčastějšími příčinami, proč se pražská volně žijící zvířata dostávají do péče záchranářů, jsou buď jejich zranění anebo u mláďat jejich vypadnutí z hnízda či zničení hnízda bouřkou nebo predátorem. Ze zranění jsou nejčastější nárazy do prosklených ploch, sražení autem či pokousání psem či kočkou. U mláďat je častou příčinou jejich příjmu také to, že lidé neznají chování zvířat a nevědí, kdy zvířata potřebují pomoc a kdy ne. Často pak odchytávají mláďata ptáků, která se pod dohledem rodičů učí létat či sbírají mláďata zajíců, u kterých je zcela normální, že osamoceně čekají na svou matku ukrytá v trávě i několik hodin.
Provoz pražské zvířecí záchranky je velmi nákladný. Od začátku července nedostává Český svaz ochránců přírody na tuto činnost žádné peníze. Pokud má Záchrana zvířat v Praze pokračovat, neobejde se bez pomoci veřejnosti. Chcete-li podpořit záchranu zraněných a jinak postižených volně žijících živočichů v Praze, pošlete, prosíme, svůj dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33 55 33 22 / 0800, var. symbol platby: 1111
Více informací:
www.zvirevnouzi.cz či www.praha.zachranazvirat.cz
nebo Český svaz ochránců přírody: Petr Stýblo, tel. 602395473 či Zuzana Pokorná, David Zítek 774155155
Záchranu zvířat v Praze podporuje Nadace České spořitelny, generální partner Národní sítě záchranných stanic.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
