Africké státy vyzývají k zařazení hrochů na seznam nejohroženějších zvířat
Hroši obojživelní tráví značnou část života ve vodě. Obývají jezera a řeky v subsaharské Africe a jejich populace se odhaduje na 115 000 až 130 000 jedinců. Kromě obchodu s částmi jejich těl včetně zubů je ohrožuje také ztráta a zhoršování životního prostředí a účinky globálního oteplování.
S hrochy se zatím také může legálně obchodovat pro komerční účely a lovecké trofeje podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).
Před dalším zasedáním konference CITES, které se uskuteční letos v listopadu v Panamě, navrhlo deset západoafrických zemí včetně Toga, Gabonu a Mali, aby hroši získali nejvyšší ochranu v rámci CITES a byli zařazeni do Přílohy I úmluvy. Nyní jsou hroši zařazeni do Přílohy II, což znamená, že jim nutně nehrozí vyhynutí, ale mohlo by se tak stát, pokud nebude regulován obchod s nimi.
V případě schválení by tato změna znamenala úplný mezinárodní zákaz obchodu s částmi hroších těl, který by pomohl odvrátit úbytek tohoto druhu. Odhaduje se, že v letech 2009 až 2018 bylo legálně obchodováno s nejméně 77 579 částmi těl hrochů a výrobky z nich.
V roce 2016 byli hroši na Červeném seznamu Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) klasifikováni jako zranitelní vůči vyhynutí, přičemž lokální úbytek zejména v západní Africe vyvolává obavy o přežití druhu v některých z 38 afrických zemí, kde se hroši vyskytují.
Přečtěte si také |
Věděli jste, že hroši neumí plavat? Co to tedy ve vodě dělají?
Hroch patří mezi nejtěžší suchozemská zvířata na světě; samci mohou vážit až 1800 kg a často žijí ve velkých skupinách. Ke zranitelnosti tohoto druhu přispívá i skutečnost, že březost hroších samic trvá osm měsíců a pohlavní dospělosti dosahují až v devíti nebo deseti letech.
Návrhy na zvýšení ochrany hrochů ovšem pravděpodobně nijak neovlivní malou populaci těchto savců, která žije v Kolumbii, kde se úspěšně rozmnožila ze zvířat chovaných v soukromé zoo někdejšího drogového bosse Pabla Escobara. Podle ekologů jde v případě Kolumbie o invazivní druh, který by měl být zlikvidován.
reklama

Nechat přírodu vydělávat? Nový Zéland ukazuje stejné chyby jako Česko
Vzácné velryby černé mají tuto sezonu více mláďat, stále ale mohou vyhynout
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů