Aktivisté žádající rychlý konec uhlí demonstrují u vlády a MPO

Někteří účastníci protestu za rychlý konec uhlí se dnes od ministerstva životního prostředí (MŽP) přesunuli na další místa v Praze. Do pátku zůstanou před úřadem vlády, ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a sídlem ČEZ. Aktivisté, kteří u MŽP demonstrují od půlky listopadu, chtějí, aby uhelná komise zvolila nejrychlejší projednávaný scénář útlumu uhlí. Za protestem stojí organizace Limity jsme my, Fridays for Future, Extinction Rebellion a Univerzity za Klima.

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise, dříve uvedl, že uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise. Původně se předpokládalo, že komise rozhodne v pátek, na což také odkazují aktivisté. Podle středečního prohlášení některých členů komise však rozhodnutí možná nepadne.

Před budovou MPO dnes před polednem stálo šest členů ekologických organizací Limity jsme my a Univerzity za klima. U ministerstva rozvěsili transparenty, na nichž stálo například Konec uhlí hned, spravedlivý svět. Martin Polák z Univerzit za klima ČTK řekl, že tam zůstanou do pátku. Jak budou protesty pokračovat se podle něj řeší.

K Úřadu vlády zamířilo několik aktivistů z Fridays for Future (FFF). Řadou transparentů s nápisy jako "Zastav smrad z Počerad", "Dochází vám výmluvy a nám dochází čas" nebo "Konec uhlí #teď" obložili protější budovu obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Jedna ze zástupkyň FFF řekla ČTK, že si na chodníku rozloží, stejně jako před MŽP, stany, část lidí ale bude spát v mrazu pod širákem. Dodala také, že před ČEZ protestují členové Extinction Rebellion.

Aktivisté kritizují nejpravděpodobnější scénář konce uhlí, tedy rok 2038, jako příliš pozdní. I u roku 2033 upozorňují, že je v rozporu se závazky Pařížské dohody, jejímž cílem je udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 stupně Celsia proti předindustriálnímu období. Česko dohodu ratifikovalo před několika lety.

Demonstrantům se také nelíbí, že komise pracuje s návrhem, podle něhož by se uhelné elektrárny v Česku měly začít zavírat až v roce 2029. Podle aktivistů a ekologů by některé mohly skončit už teď, neboť země značnou část elektřiny vyváží. Komise podle nich také nejedná transparentně.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Vedle Havlíčka jí předsedá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička či ekologové Jan Rovenský a Jiří Koželouh.

---

reklama

---