Aleje u silnic: Musíme je kvůli bezpečnosti kácet?

„Nedbalost, s jakou se do bezpečnostního pásma umisťuje vše, co tam nepatří, je neuvěřitelná, neomluvitelná a měla by být trestána,“ říká k pevným překážkám u silnic Jiří Landa.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jana Vitnerová / Arnika

Ekolist.cz požádal o názor několik osob, které se (ne-)bezpečnosti alejí věnují. Martin Skalský z Arniky ve svém článku připomněl, že v zimě je podle zákona možné kácet stromy. Přirovnává strom u cesty k sloupům veřejného osvětlení a konstrukcím billboardů, které ale prý nikdo na rozdíl od stromů odstraňovat nechce. Skalský přiznává, že v době zakládání stromořadí byl provoz menší, aleje jsou však podle něj zbytkem přírody, který rychle mizí. Skalský vzpomněl příklad Německa, kde se také aleje kácely, ale od roku 1990 se v Německu poměrně masivně sází. Hlavním faktorem prý je zodpovědnost řidičů. „Je dokázáno, že řidič v aleji intuitivně zpomalí a není tak nutné stavět různé retardéry nebo dopravní značení,“ uvádí Skalský a optimisticky doufá, že přívaly sněhu vyčerpají finanční prostředky, které by jinak padly na kácení stromů.

Dopravní inženýr zabývající se dlouhodobě bezpečností silnic Jiří Landa zaslal Ekolistu obsáhlý příspěvek, kde nechybí ani ilustrace a fotografie. Uvedl, že zatímco dopravní zatížení na našich silnicích narůstá, počet obětí dopravních nehod se daří snižovat. Za ostatními Evropskými zeměmi však stále zaostáváme. Na vzniku a následcích nehod se prý zjednodušeně podílí řidič, vozidlo a infrastruktura. „Nedbalost, s jakou se do bezpečnostního pásma umisťuje vše, co tam nepatří, je neuvěřitelná, neomluvitelná a měla by být trestána,“ říká k pevným překážkám u silnic, mezi nimiž jsou nejčastěji zastoupeny stromy, Landa, ale dodává: „Rozhodně nevolám po odstranění veškerých jednotlivých stromů a alejí podél všech kategorií komunikací.“ V příspěvku Landa naznačuje, jaké stromy se u vozovek objevují a jaká volit protiopatření.

Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu uvedl, že stromy u silnic sice nejsou bezprostřední hrozbou, v případě sjetí vozidla z vozovky však znamenají několikanásobné zvýšení následků nehod. Je několik možností, jak tyto následky zmírnit. Ve svém příspěvku o nich Skládaný vypráví. Na kácení je ale nutno nahlížet jako na poslední možnost ke zvýšení bezpečnosti a případná nutnost kácení musí vyplynout z pečlivé analýzy a výběru. „Lze vyjádřit oprávněnou obavu, že si zakládáme na vážné problémy v blízké budoucnosti, vyplývající ze zhoršování stavu silniční zeleně jako takové,“ varoval Skládaný.

Proti kácení krásných a starých stromů je také Martin Kadrman a jako ukázkový příklad uvádí plánované kácení 160 stromů na úseku silnice druhé třídy mezi obcemi Pastviny a Mladkov na Orlickoústecku. V této kauze sám Kadrman hájí ekologické zájmy a prosazuje záchranu těchto stromů. Ve svém příspěvku píše o průběhu celé kauzy a přináší i radu pro čtenáře: „Neztrácejte čas s úřady, pokud tajnůstkaří, nebo odmítají vysvětlit v dané věci svůj postup. Pokud nevyužijete pomoc odborných organizací, kontaktujte média.“

Podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce je třeba si uvědomit, že silniční zeleň je specifická součást silniční komunikace. „Stromy měly být odstraněny již v roce 1990,“ říká k stromům v krajnici. Vysvětluje, že stromy v krajnici a silničním příkopu tvoří ohrožení silniční dopravy a prý neexistuje zákonný způsob, jak riziko snížit. Stromy u vozovky podle Němce vadí i zemědělcům a trhají vozovku. Němec říká, že cílem by měla být obnova stromořadí, k níž je třeba využívat výstavby, rekonstrukcí a modernizace silnic. Přesně tak, jak vše prý probíhá v Pardubickém kraji, kde bylo v letošním roce vysázeno celkem 7 314 stromů a keřů.