https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-skalsky-ridic-v-aleji-intuitivne-zpomali
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Skalský: Řidič v aleji intuitivně zpomalí

28.12.2010
S příchodem zimy nastává zároveň období, kdy je podle zákona možné kácet stromy. Již několik let patří mezi nejvíce ohrožené ty, které rostou v alejích podél silnic a podle neustále omílaného mýtu „zabíjejí řidiče“. Jsou však stromy opravdu tak nebezpečné? Zachráníme jejich vykácením lidské životy?
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků a zástupců zainteresovaných stran s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:

„Podél silnic v ČR ubývá stále více stromů, důvodem je bezpečnost motoristů. Je skutečně řešením zvyšujícím bezpečnost vykácení stromů nebo by bylo vhodnější zvážit jiné možnosti?“

Vedle Martina Skalského nám své odpovědi poslali:

Policejní statistika za rok 2009 udává jako nejčastější příčiny dopravních nehod nepřizpůsobení rychlosti dopravním poměrům (takto zahynulo 139 lidí z celkem 763), nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a vjetí do protisměru. Deset procent lidí zahynulo v důsledku opilosti. Nejvíce lidí zemřelo po vzájemném střetu vozidel (42 %). Druhým nejčastějším případem je náraz do pevné překážky (16 % mrtvých).

Zjistit, kolik lidí zemřelo po nárazu autem do stromu, není možné, protože police taková data neshromažďuje. Je pravděpodobné, že v úsecích silnic mimo města a obce může dojít ke střetu auta se stromem snadno. Stejně tak může ovšem auto ve městě narazit do sloupu veřejného osvětlení nebo na dálnici do konstrukce billboardu. I k takovým tragickým nehodám dochází, přesto policie nevolá po odstraňování stožárů a v počtu billboardů podél silnic patříme mezi první v celé Evropě.

Je pravdou, že stromořadí se zakládala převážně v době, kdy bylo na silnicích podstatně menší množství aut. Zatímco v roce 1961 připadalo na tisíc obyvatel 21 automobilů, dnes má auto prakticky každý druhý člověk a riziko nehody se tak mnohonásobně zvyšuje. Strach ze „stromů-zabijáků“ by však neměl být jediným úhlem pohledu na stromy podél silnic.

Stromořadí do značné míry utvářejí ráz středoevropské krajiny. V řadě zemědělských regionů České republiky, kde byly v 50. letech 20. století rozorány meze a započalo intenzivní zemědělství, jsou aleje posledním zbytkem přírody. Z jedné strany ohraničuje alej asfaltová silnice, z druhé strany monokulturní chemicky ošetřované pole. Pro řadu živočichů se tak aleje staly posledním útočištěm nebo alespoň důležitou spojnicí umožňující pohyb v krajině.

Aleje se dříve vysazovaly často z koncepčních důvodů, aby zvýraznily směřování cest a daly krajině určitý řád. Přestože úřady dlouhodobě kácení alejí nesledují, z dostupných dat vyplývá, že jen mezi roky 2003 a 2009 bylo podél silnic druhých a třetích tříd vykáceno přes 82 tisíc stromů. Správci silnic vysadili pouze 47 tisíc nových stromů, často ale na zcela jiných místech, než u silnic.

Řada lidí sedících na rozhodujících místech policie a silničních správ prosazuje další kácení. Zřejmě proto, že jde o řešení jednoduché, které nevyžaduje ani velké přemýšlení, ani mnoho práce. Stačí však letmý pohled přes hranice do Německa, aby se člověk přesvědčil, že k bezpečnosti provozu lze přistupovat i jinak.

Vlastnictví a používání osobního automobilu je v Německu symbolem společenského postavení a součástí životního stylu ještě více, než v Česku. Od 50. let se proto v Německu aleje plošně kácely z podobných důvodů, z jakých k tomu nyní dochází u nás. Do roku 1999 padlo neuvěřitelných 50 tisíc kilometrů alejí. Pak se však trend obrátil: společnost si uvědomila, že zanikla nepochybná kvalita, krajina začala být jednotvárná a fádní. Navíc se ukázalo, že auta na silnici beze stromů více ohrožuje boční vítr, v zimě se na nechráněných úsecích tvoří sněhové jazyky a za snížené viditelnosti řidič nedokáže předvídat směr silnice.

Od roku 1990 se v Německu poměrně masivně sází. V Braniborsku například musí být za každý pokácení strom u silnice vysazen strom nový. V Meklenbursku-Pomořansku vznikl zvláštní fond, do kterého se za každý padlý strom odvádí peníze na výsadbu dokonce až pěti stromů. Vláda Severního Porýní-Vestfálska si v roce 2006 vytkla ambiciózní cíl: vysázet během deseti let nejméně 100 nových alejí.

Požadavek na bezpečnost silničního provozu má i v Německu, stejně jako u nás, vysokou prioritu. V této souvislosti se však zdaleka nemluví jen o stromech. Jasnější představu získá každý, kdo pojede do Německa autem. Tamní řidiči nehazardují, předjíždějí se podle předpisů a pokud nemají jistou vládu nad vozidlem, raději zpomalí. Když vidí řidič chodce, zastaví. Je zřejmé, že bezpečnost provozu a počet dopravních nehod ovlivňuje především zodpovědnost a ohleduplnost samotných řidičů a ohleduplná jízda.

Proto se zároveň s kampaní na výsadbu nových alejí rozjela kampaň ještě jedna: za vyšší bezpečnost jízdy. Řidiči se tak v autoškolách například učí o tom, jaká specifika přináší řízení na silnici lemované alejí. V létě například může dojít k oslnění v důsledku střídání světlých úseků silnice s úseky krytými korunami stromů. Na silnicích se stromy bývá automaticky omezena rychlost na 70 kilometrů v hodině, v zatáčkách se instalují svodidla, stromy bývají opatřeny odrazkami.

Při vjezdu do některých měst se aleje dokonce cíleně vysazují jako prvek zvyšující bezpečnost silničního provozu. Je dokázáno, že řidič v aleji intuitivně zpomalí a není tak nutné stavět různé retardéry nebo dopravní značení. Odstup stromů v těchto „zpomalovacích“ alejí se s tím, jak se řidič blíží k městu, zkracuje. Opticky tak vzniká dojem, že se zužuje silnice, což ještě podpoří efekt sundání nohy z plynu.

V České republice se různá alternativní bezpečností opatření teprve rozbíhají. Zatímco před rokem 1989 bývalo zvykem, že se kmeny stromů alejí natíraly bílou reflexní barvou, v následujících desetiletích se na to zapomnělo. Natřené kmeny přitom slouží jako skvělá navigace pro řidiče i za šera nebo špatného počasí.

Prvním z krajů, který se rozhodl dřívější zvyk obnovit, je Vysočina. Jeho vedení se zavázalo obnovit bílé nátěry na kmenech stromů ve všech stromořadích. Tento kraj, který je v Česku druhým nejbohatším, pokud jde o počet alejí, také získal evropské dotace na ošetření významných stromořadí, což zlepší jejich zdravotní stav a omezí například riziko pádu větví na silnici. Plošné kácení alejí na Vysočině zcela odmítají.

Je možné, že hojné přívaly sněhu vyčerpají fondy silničních správ a na masivní kácení alejí letos nezbudou peníze. Přesto bude zajímavé sledovat, zda se péče o stromy na Vysočině projeví snížením počtu nehod a zda se touto k přírodě citlivou cestou zvyšování bezpečnosti na silnicích vydají i jiné kraje.

Více informací je možné nalézt na webových stránkách Arniky.


reklama

 
Martin Skalský
Autor je vedoucí kampaně Zachraňme stromy v Arnice.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist