Martin J. Kadrman: Nezdržujte se jednáním s úřady, pokud stojí proti vám
„Podél silnic v ČR ubývá stále více stromů, důvodem je bezpečnost motoristů. Je skutečně řešením zvyšujícím bezpečnost vykácení stromů nebo by bylo vhodnější zvážit jiné možnosti?“
Vedle Martina J. Kadrmana nám své odpovědi poslali:
- Jiří Landa, dopravní inženýr zabývající se dlouhodobě bezpečností silnic. Jeho komentář najdete zde.
- Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Jeho komentář najdete zde.
- Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy v Arnice. Jeho komentář najdete zde.
- Pavel Skládaný, vedoucí Oblasti politiky a strategie bezpečnosti silničního provozu na CDV. Jeho komentář najdete zde.
Jak však mají postupovat lidé, kteří se obvykle o ekologii do hloubky nezajímají, neznají zmíněné organizace a jejich první kontakt s tématem vztahu člověka a krajiny naváží až ve chvíli, kdy se dozví, že v jejich obci či městečku je naplánováno kácení mnoha krásných a starých stromů?
Ukázkovým příkladem, jak v takových případech postupovat, je kauza plánovaného kácení 160 stromů na úseku silnice druhé třídy mezi obcemi Pastviny a Mladkov na Orlickoústecku. Tamní silnice se má v rámci česko-polské přeshraniční spolupráce rekonstruovat. Začátkem října tohoto roku se studentka střední školy zahradnické v Litomyšli Martina Skálová, která v Pastvinách bydlí, při studentské práci náhodou dozvěděla, že v rámci rekonstrukce silnice má být naprostá většina stromů pokácena. Její první cesta vedla na místní obecní úřad, kde ji starosta Ing. Ivan Törk odmítl k celé věci cokoliv říct, protože se v případě kácení jedná o náletové dřeviny a dokumentaci ji žádnou nepředloží, protože žádnou nemá. Obrátila se na několik svých učitelů, kteří ji odkázali na Mgr. Josefa Kvičeru, milovníka přírody, vášnivého fotografa a občasného přispěvatele do Orlického deníku.
Netrvalo dlouho a o plánovaném kácení mnoha desítek starých líp, javorů a dalších druhů stromů se prostřednictvím Deníku dozvěděla široká veřejnost. Ta byla místními úřady ujištěna, že stromy byly zkontrolovány dendrologem a skáceny budou jen nemocné, suché nebo jinak nebezpečné. Navíc některé musí být skáceny z důvodu rozšiřování silnice. Jen díky včasné medializaci tohoto podivného záměru se mělo podařit to, v co věřil málokdo.
V polovině října jsem byl místními občany osloven, zda bych se kauzy ujal. V regionu se našemu „záchranému týmu“ již podařilo zachránít historickou budovu nádraží v nedalekém Ústí nad Orlicí. Snažil jsem se okamžitě spojit se starosty obou obcí, což se mi bohužel nepodařilo. Ředitel Správy a údržby komunikací Pardubického kraje mi sdělil, že se jedná o umělou mediální bublinu a v zásadě se o nic neznepokojivého nejedná. Ač bez jakékoli technické dokumentace, rozhodnutí či jiných stanovisek, rozhodli jsme se pustit do boje, ve kterém hrál nejdůležitější roli čas. 21. října jsme spustili internetovou i papírovou petici. 1. listopadu mělo být zahájeno kácení. Stanoviska všech úřadů byla v této věci kladná. V první řadě nám šlo o získání času, protože pokud by byly stromy skáceny a ukázalo se, že byly zdravé, už by jim to nepomohlo. Jen za první týden podepsalo internetovou petici 1300 občanů, její papírovou verzi podepsalo na 300 místních. Vzhledem k tomu, že obec Pastviny má 328 obyvatel a obec Mladkov 543 obyvatel, názor veřejnosti je zde zřejmý. O kauzu se začala zajímat i média s celokrajským dosahem. Například pardubická mutace Mladé fronty Dnes za jediný týden na toto téma uveřejnila tři články. Obrovskou roli zde sehrály osobnosti, které se do petiční akce zapojily: dokumentaristka Olga Sommerová, dlouholetý, dnes již bývalý děkan PřF UK v Praze Pavel Kovář, olympionička Věra Čáslavská, Táňa Fischerová a další. Tlak odborné i laické veřejnosti během neuvěřitelně krátké doby jednoho týdne dosáhl vyřčené garance ze strany náměstka hejtmana Pardubického kraje Jana Tichého, že stromy 1. listopadu kácet nezačnou. Bude zpracována studie, která zohlední stávající stromy, mezi nimiž nejmladší dosahují 80 let. Také vyšlo najevo, že silnice se rozšiřovat nebude, proto není nutné stromy kácet. Vypracován bude i nový dendrologický posudek, protože ten stávající vyhotovil Pavel Haupt, provozující zahradnictví. Zarážející je skutečnost, že pan Haupt není členem ČKA ani žádné odborné organizace. Jeho odbornost je v tomto smyslu tedy diskutabilní. Živnost totiž provozuje jako zemědělský podnikatel, jehož jedno ze zaměření je lesnictví a těžba dřeva. V následujícím týdnu nám podporu vyjádřila Arnika, která si veškerou dokumentaci od Pardubického kraje vyžádala, CZ-IALE (doc. Petr Maděra, vedoucí Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně), Společnost pro trvale udržitelný život a mnozí další. O kauzu se začal zajímat i Martin Slunečko z pořadu Nedej se. Díl byl odvysílán ve středu 15.12.
Na celé kauze je jistě zajímavá i skutečnost, že stromy u silnic jsou v majetku Správy a držby silnic, které většinou s dřevní hmotou nakládají tak, že subjekt, který je skácí, provádí práci zdarma a jako protihodnotu si odváží dřevo. To v případě 160 vzrostlých stromů představuje hodnotu v řádu stovek tisíc korun.
Poučení pro laika je následující: Neztrácejte čas s úřady, pokud tajnůstkaří, nebo odmítají vysvětlit v dané věci svůj postup. Pokud nevyužijete pomoc odborných organizací, kontaktujte média. Pokuste se pro svoji věc získat v místě nebo regionu známou osobnost. Online petice je rychlým a jednoduchým způsobem, jak dokázat, že problém netíží jen Vás. Jediné, co úředník nebo politik nemá rád, je zájem médií. Ta jsou v dnešní době jedním z posledních nástrojů, které na úřednictvo platí.
reklama
