https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ambiciozni-plan-na-vyhubeni-mysi-na-britskem-ostrove-zrejme-selhal.nejmene-jedna-mys-prezila
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ambiciózní plán na vyhubení myší na britském ostrově zřejmě selhal. Nejméně jedna myš přežila

19.12.2021 13:03 (ČTK)
Přinejmenším jedna myš přežila nákladnou a složitou snahu o jejich vyhubení. Ilustrační snímek.
Přinejmenším jedna myš přežila nákladnou a složitou snahu o jejich vyhubení. Ilustrační snímek.
Projekt, který měl vyhubit myši z Goughova ostrova v jižním Atlantiku, zřejmě selhal. K odstranění myší se přistoupilo proto, že decimují populace mořských ptáků, kteří sem po milionech přilétají hnízdit. Nepůvodní druh hlodavců sem zavlekli námořníci v 19. století. Informoval o tom zpravodajský server BBC s odvoláním na britskou Královskou společnost pro ochranu ptáků (RSBP), která tento projekt se značnými náklady uskutečnila.
 

Záznam z jedné z kamerových pastí ukázal, že přinejmenším jedna myš přežila nákladnou a složitou snahu o jejich vyhubení, kterou někteří odborníci přirovnali k ochranářské obdobě přistání na Měsíci.

"Předpokládáme, že kde je jedna myš, tam budou pravděpodobně další," řekl BBC News Andrew Callender z RSPB. "To by znamenalo, že projekt neuspěl ve svém primárním cíli."

Callender dohlížel na projekt poslední tři roky a dodal, že jeho tým "zničilo a zdrtilo", když se na záznamu z kamer objevila myš. Nyní se snaží zjistit, kolik dalších mohlo přežít.

Goughův ostrov leží v jižním cípu Atlantského oceánu zhruba na půl cesty mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Je součásti Britského zámořského území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha.

Ostrov nemá trvalé obyvatele, zato je domovem jedněch z největších hnízdních kolonií mořských ptáků na světě. Než se na ostrov dostaly myši, nežili tu žádní savci, což znamená, že se tu ohrožené a kriticky ohrožené druhy ptáků, jako jsou albatros tristanský či buřňák salvinův, mohly bezpečně pářit, hnízdit a vyvádět mláďata.

Tito mořští ptáci si nevyvinuli žádnou obranu proti savčím predátorům," řekl Callender. "Když se líhnou mláďata, myši je často zabijí během několika hodin."

Nesmírně složitý program vyhubení myší proběhl letos v létě, kdy je na jižní polokouli zima. Týmy podílející se na hubení myší vyplouvaly na ostrov z Jihoafrické republiky v často velmi nebezpečných podmínkách. Ve dnech, kdy počasí umožňovalo létat, nad ostrovem vrtulníky rozprašovaly jed.

Celý projekt stál více než devět milionů liber (téměř 270 milionů korun) a jeho cílem bylo "vrátit zpátky čas" a jednou provždy zbavit Goughův ostrov myší.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 13:26
A neměli by to nechat přírodě? Co na to aktivisti?
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

19.12.2021 14:07 Reaguje na Karel Zvářal
Lidi je tam přitáhli tak je taky musí vyhubit, protože tam nežije žádnej jejich přirozenej predátor,asi tak !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 14:52 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Pan Zvářal to myslel ironicky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 15:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Děkuji za reakci, Vy nejste ideologicky zaťatej!-) Kdo by čekal, že myška drobná (viz. foto) bude krvelačnej bredátor...

O toho kakapa se asi "postaraly" nejpíše krysy, i když na ostrov unikly i kočky a prasata. Na těch Novozélanďanech se mi líbí, jak to řeší systematicky, žádné hurá rychlovky. A co mě dostalo nejvíc, že ty krysy pravděpodobně zlikvdovaly cvrčka betu. Pokud predátor dokáže vyhubit hmyz, jsou obavy o stabilitu ekosystémů s dovezenými druhy zcela namístě.

Tu úvodní otázku jsem vznesl na aktivistku, která po mně neustále požaduje (hypotetická - reálná) historická vymizení vyhubených druhů původními predátory. Na těchto případech (myšičky) je vidět, jak křehké ty ekosystémy často jsou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 16:06 Reaguje na Karel Zvářal
Toho kakapa sovího zdecimovaly hlavně lasičky, i když "pomoc" od krys nevylučuji. Naštěstí lidé, kteří se zabývají jeho ochranou, nejsou typičtí aktivisté a tak rozjeli program na hubení lasiček.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 16:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No, víte, ona ta laska je poměrně náročná na potravu, transport a stísněný prostor. Ve sklopcích hyne v řádu hodin vlivem stresu. Netuším, kde jste k té informaci přišel, já tedy nevěřím, že by kolonizátoři, vedle koček, psů, prasat (a nechtěných krys) vezli na palubě dlouhé měsíce nějaké lasičky...

Sám vidíte, že i myš (asi domácí), je někde řádný ekoproblém. Proto mnou zvažované (a někde asi vyřčené (NGW) krysy) jsou tím podceńovaným pachatelem-predátorem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2021 16:52 Reaguje na Karel Zvářal
Myslím že jde o lasici hranostaje a že byl dovezen jako pomocník proti králíkům. To je tak když se vyhání čert ďáblem Asi tak jako hmyz ropuchami obrovskými.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 16:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Králíci jsou problém v Austrálii, o NZ jsem nikdy v této souvislosti neslyšel. A hranostaj by určitě nevyhubil wetu...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 18:30 Reaguje na Karel Zvářal
Já jsem se možná blbě vyjádřil. Lasička potřebuje jako potravu maso nejlépe teplokrevných živočichů. Možná by si dala k jídlu nějakého plaza, ale cvrčka určitě ne. Ale když má ta weta na délku nějakých 10 centimetrů, určitě neunikne pozornosti potkanů a krys, případně divokých prasat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 18:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na NZ jsem nikdy nebyl, abych mohl posoudit, nakolik je les přeoraný les srovnatelný s naší Červenou zónou (prase na 1 ha). Jen jsem pravidelně koukal NGO, kde tamní ochranáři si dali za úkol vrátit na hlavní ostrov 6 druhů, které invazivní zvířata zlikvidovala.

Zachránili se na Jižním ostrově (strmé břehy, nepříznivé podmínky ke kolonizaci), a do r. 2050 chtějí vyhubené druhy vrátit. Kakapům se daří, jak to dopadne s dalšími, to je otázka. Ale ten Weta je plodný, věřím, že i ten je z nejhoršího venku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě dodatek. Ten cvrček se jmenuje weta a když něco váží 5 - 7 deka, je to záhodno pozornosti predátorů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 14:52 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle je nad chápání aktivistů. Kdyby totiž bylo po jejich, tak by na jiném konci Koulezemě už dávno lasičky vyhubily kakapa sovího.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2021 16:54
Přežití predátorů a myší zejména je dost časté. To budou muset řešit více let.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2021 17:22
Vyslovený predátor při absenci jiných masožravců je do další invaze
vyhubitelný, ale všežravec? Možná na ostrově bez jakékoliv potravy
po odletu hnízdících ptáků, ale i pak přežijí kanibalové a jedinci,
kteří se naučí žrát třeba vyplavené mořské mlže a chaluhy. Na totální
vyhubení myší proto nevěřím a neopakovat to hubení pravidelně, tak
se situace bude znovu po čase opakovat. Kamarád pracující u vodáren
a kanalizací vychvaloval potkany, kteří jim pomáhají konzumací tuků
likvidovat tukové špunty v potrubích. Tam, kde je vyhubili deratizací,
tak to musejí čistit lidé a to je jeden z příkladů, jak se ze škůdce
stává pomocník a jak málo mu stačí k životu a rozmnožování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 17:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak, hlavní problém jsou invazivní všežravci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2021 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
A že jich je, asi 10 miliard.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2021 19:51 Reaguje na Karel Zvářal
Nejsou všežravci, oni nechtějí vepřové a tak preventivně
rušíme chovy. Taky jeden z "úspěchů" dotační deformace
evropského trhu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2021 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, je tragédií tohoto národa, že je to považováno internetovými on line makáči za "přirozený vývoj". Ale co se má stát, nechť se stane.

Pamatuji zprávy, kde ukazovali, jak francoužští farmáři ničí zboží dovážené kamiony ze Španěl. Tady to nepřipadá v úvahu, hned by zakročila policie. Takže si tu revoluci vychutnáme až do konce, by´t to tradiční VKZ bude sbíraníko z celé Evropy:-(
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.12.2021 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud mohli ničit Francouzi, my mohli také. Policie jako policie. Ale na to se Češi nikdy nezmohli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.12.2021 06:33 Reaguje na pavel peregrin
Houby, třebas čeští mlékaři svého času vypouštěli mléko na pole nebo na ulici.
Jinak ale čeští chovatelé a producenti jsou bohužel v průměru příliš měkcí a kultivovaní, u nás se soustavně nechávají překřičet placenými lobbysty cizích prodejních řetězců a velkých zahraničních potravinářských firem typu Prouzy. Viz třeba pokus za Babiše zavést v obchodech povinné kvóty na prodej českých potravin.
Odpovědět
sv

26.12.2021 10:51 Reaguje na Karel Zvářal
A podle toho to tam vypadá. Místo zemědělství tam mají dotační socialismus za miliardy eur ročně a místo zemědělců vyplňovače dotazníků.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.12.2021 21:14
Doufejme, že se ochranářům nakonec podaří myši na ostrově zlikvidovat do jedné. Tohle je ukázkový příklad toho, jak dokáže člověk svou obrovskou chybou zlikvidovat extrémně citlivý ekosystém, který na žádné predátory prostě zvyklý není.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.12.2021 06:35
Nojo, teď ochranáři musí vymyslet, jak počet myší (nebo spíš myšic?) periodicky účinně snižovat, aniž by tou metodou fatálně poškodili biotop toho ostrova. Jed to asi nebude.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist