Americká oceňovaná fotografka ohrožené přírody vystavuje v Praze

V prostorách Czech Photo Centre v pražských Butovicích ode dneška vystavuje americká fotografka Ami Vitaleová, která se věnuje především dokumentování přírody a působení člověka na ní. Vitaleová několikrát uspěla ve fotožurnalistické soutěži World Press Photo a loni zasedla i v porotě české obdoby této ceny. Na pražské výstavě s názvem Naděje X Vyhynutí návštěvníci uvidí pět souborů, ke kterým se autorka opakovaně vrací. Fotografie doprovodí film o pandách a My Africa ve virtuálních brýlích.

Letos osmačtyřicetiletá Ami Vitaleová je už podle pořadatelů výstavy legendou nejen reportážní fotografie. Poté, co dvě dekády fotografovala válečné konflikty v téměř stovce zemí, se v současné době přiklání k dokumentování vzájemného působení člověka a přírody. Nejznámějším příběhem spjatým s Českou republikou je transport čtyř bílých nosorožců ze zoo Dvůr Králové do přírodní rezervace Ol Pejeta v Keni.

Ami Vitaleová dokumentovala převoz a adaptaci tohoto ohroženého druhu na pokraji vymření v novém prostředí. Minulý rok zachytila poslední momenty života bílého nosorožce Sudána, s nímž vyhynul jeden živočišný druh. Snímek zařadil časopis Time mezi top 100 roku 2018.

"Dnes jsme svědky vymírání druhu, který přežil miliony let, vedle člověka však přežít nedokázal. Poslední dvě zbývající samice nosorožce jsou jeho přímými potomky. Jeho zásluhou probíhá výzkum nových metod umělého rozmnožování u velkých savců," uvedla autorka.

Na výstavě je také soubor z první komunitní rezervace pro slony a nosorožce ve východní Africe Reteti Sanctuary, která pomáhá zraněným, do jejichž životů zasáhlo pytláctví a obchod se slonovinou. S tímto souborem získala autorka v roce 2018 první cenu v kategorii příroda v soutěži World Press Photo. Rozsáhlá kolekce fotografií představí odchov pand v Číně, které se zřejmě daří zachraňovat svého nejslavnějšího zvířecího představitele.

Projektem, kterému se fotografka také věnuje, je přemísťování nosorožců do rezervace Sera. Oproti někdejšímu počtu 70.000 jedinců v 60. letech 20. století zbývá na světě asi jen 5000 nosorožců dvourohých. V rezervaci je Samburové chrání a doufají v jejich pomalé rozmnožování v přirozeném prostředí. Posledním autorčiným souborem jsou žirafy. Důvodem je jejich "tiché vymírání", za posledních 15 let klesly stavy tohoto býložravce z odhadovaných 155.000 na současných asi 97.000 kusů. Na poklesu se nejvíce podílí úbytek přírodního prostředí a pytláctví.

---

reklama

---