Asociace: Česko nemá dostatečně rozvinutou lokální produkci potravin
11.10.2022 01:34 | PRAHA
( ČTK)
V ČR se podle místopředsedy asociace Jana Štefla vyprodukuje více masa, obilovin a další produkce, než se vyrobí potravin. "V nezpracované podobě jsme schopni vyprodukovat 120 procent toho, co ČR spotřebuje, ale neumíme to zpracovat," Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Cestou jak podpořit potravinovou bezpečnost a soběstačnost ČR je větší rozvoj lokálních zpracovatelů zemědělské produkce, uvedli představitelé Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně menší farmáře. Upozornili na to, že v Česku se nezpracuje veškerá zemědělská produkce. Asociace prosazuje jednodušší prodej ze dvora pro malé farmáře, snížení byrokracie a také postupné stanovení maximální výše dotací pro největší firmy.
Místopředseda asociace Jan Štefl uvedl, že soběstačnost vyjadřuje, kolik procent zemědělských výrobků se zpracuje na potraviny. V ČR se podle něj vyprodukuje více masa, obilovin a další produkce, než se vyrobí potravin. "V nezpracované podobě jsme schopni vyprodukovat 120 procent toho, co ČR spotřebuje, ale neumíme to zpracovat," řekl.
V sousedních zemích je podle něj běžné, že vedle velkých firem existují malé podniky, které doplňují produkci a zajišťují větší potravinovou soběstačnost. Zcela soběstačné bylo Česko podle posledních údajů Českého statistického úřadu za rok 2020 pouze ve výrobě hovězího masa, mléka a mléčných výrobků a cukru. Naopak například u chleba byla soběstačnost na méně než 60 procentech a u pšeničného pečiva a vepřového masa těsně nad 40 procenty, produkce rajčat nepokryla ani pětinu spotřeby.
Štefl také zmínil, že se často mluví o tom, že Česko nebude schopné vyprodukovat dostatek ovoce a zeleniny, ale výměra, na které se tyto plody pěstují, je jen 0,6 procenta orné půdy.
Asociace dlouhodobě kritizuje to, že v minulosti velká část dotací směřovala k velkým firmám, což je podle předsedy Jaroslava Šebka mimo jiné pozůstatek socialismu, kdy existovaly velké zemědělské podniky. Uvedl, že řada dotací je pro část zemědělských firem stále nedostupná i kvůli jejich složitosti a byrokracii, a proto se stále zvětšují rozdíly mezi malými podnikateli, družstvy a velkými firmami. Asociace také prosazuje, aby se postupně zastropovaly dotace pro největší firmy.
Malým farmářům by podle Šebka pomohlo uzákonění pojmu rodinná farma, což by mohlo výrazně zjednodušit podnikání například díky snadnějším podmínkám pro zpracování jejich produkce. Už dříve uvedl, že legislativní úprava by pomohla až 27 000 subjektů. Malí farmáři podle něj ručí za kvalitu svých produktů svým jménem vzhledem k tomu, že jsou proti velkým firmám mnohem více spjatí s určitou lokalitou. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v červnu uvedl, že se tímto tématem začal zabývat a chtěl by zanést definici rodinné farmy do legislativy do konce roku, vláda o tom zatím nejednala.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Těžko může mít, když přednost mají u mnohých politiků a ouřednictva státní správy, obchodní řetězce zahraničních majitelů.
Místo aby podporovali kopírování Rakouska, při podpoře místních zemědělců a zpracovatelů !
Odpovědět
kopírovat Rakousko by jsme mohli, kdyby jsme vystoupili z unie a nebo do ní nevstoupili. Je jasné, že dříve, než jsme dokázali restrukturalizovat zemědělství a zemědělskou výrobu nás zničili nadnárodní koncerny a naprosto bezhlavá otevřenost našeho hospodářství, jenž do značné míry se podepisuje krátkozrakost dřívějších rozhodnutí. Zemědělství a obchod s těmito produkty je dovozem čehokoliv zlikvidovaná a může za to i to, co jsme si dohodli...zkrátka Poláci vyrábí " žrádlo" my auta, se vedlo v té době ale pak jsme selhali a unie nás jen dodělala.
Odpovědět
Dobrý den.
Nejste pan Řezáč, co byl dříve aktivní na BL?
Pokud ano, zdravím vás.
Odpovědět
Pan Klaus st. by nám to vysvětlil, jak to myslel v 90. letech a proč u nás převládají zahraniční řetězce se zahraničním zbožím.
Odpovědět
to se probudili po 25 letech? kdyby řekli co nevíme....
Odpovědět
Dotace by hlavně neměly směřovat vůbec nikam :-)
Odpovědět
My tady naopak máme velkých firem málo. Většinu naší produkce zajišťují drobné a hlavně střední firmy, které vyrábějí neekonomicky a ke své produkci potřebují velkou rozlohu polí a případně příliš vysoké dotace. Současně nejsou schopny cenově konkurovat velkým zemědělským a potravinářským firmám v Západní Evropě, při stejných výkupních cenách velké zápdní firmy dobře vydělávají a z vydělávaných peněz si mohou dovolit své zemědělství a svou výrobu potravin neustále průběžně modernizovat a racionalizovat, takže vyrábějí stále víc moderněji, ekonomičtěji a stále víc levněji. Nezanedbatelné není ani jejich dotování západoevropskými státy. Naše zemědělské drobné a střední firmy nejsou schopny i přes masívní dotování při stejných cenách slušně vydělávat, jsou schopny pouze dlouhodobě přežívat. A nyní se to projevuje, většina zemědělských provozů je zastaralých s neobnovoványmi technologiemi a kvůli tomu stále víc zaostávajících , ekonomicky a často už i kvalitou svých produktů. Stávající dotace těm firmám nestačí a to tím tuplem, když současná vláda, ideologicky poblázněná Antibabišem, ještě část těch dotací přesměrovala na maličké eko a bio firmy, které vyrábějí ještě mnohem neekonomičtěji. A které, aby přežily, musí cenu svých produktů uměle navyšovat eko a bio propagandou.
Asociace soukromých zemědělců jsou právě ti zoufalci, kterým se podařilo zalobovat u současné pětislepené vlády a přesměrovat část peněz, za které by velcí zemědělci produkovali potraviny, malým producentům, kteří vyprodukují minimum a peníze použijí hlavně na krytí svých ekonomických ztrát.
Odpovědět
Vysvětlete zápaďákům, že s průměrnou výměrou zemědělského podniku do 50 ha nejsou schopní vydělávat, patrně si toho dosud nevšimli.
Odpovědět
Možná by bylo dobré, když článek píše o produkci drobných zemědělců, na přiložené fotce taky produkty drobných zemědělců zobrazit.
Na ilustraci zobrazené těstoviny jsou evidentně velkovýrobní produkt, stejně tak těžko bude drobný zemědělec péct chléb na prodej nebo dokonce croasany či co to tam je za pečivo.
V článku vyzdvihujete prodej Ze dvora a přitom nic zobrazeného na ilustrační fotografii se drobným prodejem ze dvora prodávat nedá. Prodejem Ze dvora můžete pouza prodávat potraviny, které jejich producent prodává v takovém stavu, v jakém je získá, nijak je dále neupravuje a nezpracovává. Ťěstoviny, chléb a pečivo jsou produkty zpracované a ty se dají prodávat pouze jako produkt klasické potravinářské výroby a to je stran nároků na provozovnu, kde se to vyrábí a třeba na hygienu při výrobě úplně něco jiného mnež prodej Ze dvora.
Ze dvora se dá prodávat třeba neupravované ovoce a zelenina, vejce, mléko, med nebo třeba zabitou a pouze vykuchanou drůbež či králíky atd.
Odpovědět
Vy jste někde viděl těstoviny, nebo chleba např. firmy ZZN Pelhřimov? Já teda ne. Naopak jsem viděl a kupuju produkty ZOD Hlavnice, což je v našich podmínkách podnik střední velikosti (a že jejich produkty jsou sakra jiná liga proti Olmě, nebo Madetě)
Odpovědět
tady je třeba hlavně změnit zákony, malovýrobce, pokud není plátce DPH, tak nemá šanci dodávat nikam, do žádného řetězce, to je prostě fakt, a který z menších výrobců - lokálních, si může dovolit být plátcem DPH? to je myslím dost důležitá otázka nejen na vládu...
Odpovědět
|
|