Automobilová doprava zhoršuje plodnost mužů z velkých měst
Jiří Rubeš na semináři Komise životního prostředí Akademie věd ČR | |
Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Hlavní zdrojem znečištění ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) je nedokonalé spalování fosilních paliv. Především ve velkých aglomeracích jsou nejvíce na vině emise z automobilové dopravy,dále pak energetika, spalování odpadů a nebo průmysl zpracování kovů. V menších obcích v posledních letech vzrůstá znečištění z vytápění domácností, které používají nekvalitní tuhá paliva a zároveň často spalují i odpady. Přitom v malých obcích do dvou tisíc obyvatel žije v České republice čtvrtina obyvatel.
Spermie - mužské pohlavní buňky
Spermie je složitá buňka, jejíž cílem je transport genetické informace a oplození vajíčka. Hlavičku tvoří převážně genetická informace, tedy chromozómy s malým množstvím buněčné tekutiny a její vnější část je pokryta váčkem tzv. akrozomem s řadou enzymů umožňujících rozrušení stěny vajíčka. Krček spermie je místem, kde se vytváří dostatečná energie pro umožnění pohybu složitého mikrotubulárního kontrakčního aparátu uloženého v bičíku. Téměř každá z těchto částí může být poškozena a způsobit tak neplodnost. Lékaři u pacienta s poruchou plodnosti stanovují tzv.spermiogram, který obsahuje informace o objemu ejakuátu, který by neměl klesnout pod dva mililitry (běžně 2-6ml), koncentraci spermií v ejakuátu (alespoň 20 milionů na mililitr, běžně 60-80 miliónů na ml), vitalita - pohyblivost spermií krátce po zkapalnění ejakulátu (alespoň 60% má vykazovat dobrou dopřednou propulzivní pohyblivost) a stavbu těla spermie (alespoň 60 % morfologicky normálních). Pro plodnost je jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvalita pohybu spermií. Na rozdíl od ženských pohlavních buňek - vajíček, která se vytváří již při vývoji plodu, mužské spermie se vytvářejí neustále a zrají 72-74 dnů. |
Mezi polycyklické aromatické uhlovodíky patří více než 100 sloučenin. Vykazují schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a mají negativní vliv na zdravotní stav, navíc se vážou na pevné částice nebo na prach. Karcinogenní PAH zvyšují nemocnost dětí, ovlivňují průběh těhotenství, porodní váhu dětí a snižují plodnost mužů.
Vztah znečištěného ovzduší a kvality spermií studovali vědci v okresu Teplice, kde skutečně prokázali, že při zhoršené ovzduší se významně zhoršila i kvalita spermií, zejména morfologie a vitalita. Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, který výzkum vedl poukazuje i na to, že jak se postupně během devadesátých let kvalita ovzduší na Teplicku zvyšovala, rostla i kvalita vzorků spermatu. „Příspěvek znečištěného ovzduší ke zhoršení plodnosti mužů je naštěstí vratný proces takže když dojde ke zlepšení životního prostředí, dojde i ke zlepšení kvality spermií,“ prohlásil Rubeš na konferenci Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR o vztahu mezi kvalitou ovzduší a zdravím. Jeho tým studoval znečištěné ovzduší v okrese Teplice a jeho vliv na kvalitu spermií u mužů žijících v tomto okrese. Vyšetřeno bylo 325 18letých mužů z Teplic a v kontrolní oblasti Prachatice. Odběry vzorků proběhly v roce 1992 a 1994 vždy na konci zimy a na podzim
„Jakkoli bude v budoucnu klesat koncentrace spermií, ještě dlouho to nebude představovat velký problém, protože již dnes lékařská věda dokáže většině mužů pomoci v centrech asistované reprodukce,“ tvrdí Rubeš. Skutečným problémem je však poškození genetické informace, kterou spermie nese, poškození chromatinu (komplexu deoxyribonukleové kyseliny jako nositele genetické informace a jaderných bílkovin), ke kterému dochází při dozrávání spermií v nadvarleti. V tomto stádiu neumí tělo jakkoli opravit chyby, které vzniknou na DNA.„Přestože jsou muži, kteří mají ve všech běžně sledovaných parametrech normální zdravé semeno, mohou být neplodní právě z důvodu narušení chromatinu,“ dodává Hrubeš. A právě poslední období dozrávání spermií je nejvíce náchylné k poškození karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky.
Podle studie, která zkoumala sedmdesát studentů z Prahy a kolem stovky studentů z Brna, měla zjistit rozdíl mezi kvalitou spermií. Podle výsledků byli na tom pražští studenti mnohem hůře ve vitalitě a v morfologii spermií, přitom téměř všechny indikátory znečištění ovzduší byli téměř shodné, podstatný rozdíl byl v tom, že k odběru u pražských studentů došlo v zimních měsících zatímco Brňáci odevzdávali vzorky v létě. Jako student z Prahy nebo z Brna se braly osoby, které zde žijí nejméně jeden rok nebo alespoň zde tráví většinu času.
reklama