BBC: Farmy pro chov garnátů "poškozují chudé státy"
Zpráva tvrdí, že chov garnátů ničí mokřady, znečisťuje zemi i oceány a vyčerpává zásoby volně žijících ryb. Miliony lidí jsou na zachování rybí populace závislí jako na své potravě a živobytí. Ředitel EJF Steve Trent řekl, že poškození životního prostředí nastalo jako výsledek postoje chovatelů garnátů, kteří chtějí co nejrychleji zbohatnout. Dodal, že vlády a rozvojové agentury takové chování podporovaly.
Zkáza mangrovů
"Je čas, aby se průmysl zpracovávající mořské živočichy a také vlády postavily proti a ukončily toto zneužívání," poznamenal. "Pokud se to nezdaří, bude to znamenat dalekosáhlou pohromu pro světově nejchudší a okrajové populace na pobřežích a pro jedinečné biotopy volně žijících zvířat."
Zpráva EJF tvrdí, že 38 % ze zničených mangrovových lesů je spojeno s rozvojem pěstování garnátů. Globální ubývání mangrovů podle odhadů převyšuje i úbytek tropických deštných pralesů. Poškození je způsobeno znečištěním a prořezávkami vegetace kvůli novým farmám. Podle autorů zprávy se při tom používají chemikálie - včetně antibiotik, hnojiv, dezinfekčních prostředků a pesticidů - což může poškozovat zdraví lidí i životní prostředí. Zdá se, že slaná voda z farem také mění složení půd.
Komplikovaný problém
Chov garnátů může nepříznivě ovlivnit populace volně žijících ryb. A to znečištěním, zničením mokřadů, dále trvale neudržitelnou úrovní nechtěných výlovků během sbírání garnátů z moře a zanášením chorob.
Ale doktorka Janet Brownová, britská odbornice na pěstování garnátů z Institutu vodní kultury na universitě ve Stirlingu, varovala před některými hlavními body zprávy. "Problém je velmi komplikovaný. Chov je v každé zemi, ve které se praktikuje, rozdílný," řekla BBC News Online. "Budovat farmy pro chov garnátů v mangrovových porostech vlastně není pro lidi výhodou; dělají to jen proto, že je to obecní nebo státní půda, kterou mohou levně získat." Doktorka Brownová dodává, že existuje relativně málo studií o dopadech chovu garnátů. Například jedna vědecká studie z roku 1996 zabývající se průmyslovým chovem garnátů v Hondurasu zjistila, že mangrovové lesy byly káceny více kvůli produkci dřevěného uhlí než kvůli farmám na garnáty.
Nedostatek pravidel
Zpráva EJF tvrdí, že chov vodních živočichů orientovaný na export je podporován humanitárními organizacemi, finančními organizacemi i vládami. Považují ho za cestu k dosažení rozvoje a zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Ale ekologické skupiny kritizují nedostatek plánování a regulací v těchto místních průmyslech.
Garnáti se pěstují v padesáti zemích, naprostá většina z nich patří mezi rozvojové. V roce 2000 patřily mezi přední producenty Thajsko, Čína, Indonésie, Indie, Vietnam, Ekvádor, Filipíny, Bangladéš, Mexiko a Brazílie. V roce 2001 bylo do Velké Británie dovezeno 83 196 tun garnátů v ceně více než 353 milionů liber.
Podle článku BBC, 19. 5. 2004
reklama
