BBC: Mohou se zvířata kulturně rozvíjet?
Ptáci, ryby, hmyz a dokonce i rostliny dokážou napodobovat úspěšné chování ostatních jedinců stejného druhu. Podle vědců by to časem mohlo změnit jejich evoluční modely. Dříve se myslelo, že evoluce zvířat je vymezena pouze genetickými faktory. Ale poslední studie naznačuje, že tomu tak zcela není, podíl mají i faktory druhotné.
Když se zvířata úspěšně zapojí do aktivit jako je shánění potravy, plození a vychovávání potomků nebo lov, nevědomě vydávají podněty, které mohou být interpretovány jinými jedinci stejného druhu. Tyto podněty se nazývají "veřejné informace" (public information, PI) a dovolují divákům napodobovat pozitivní chování a sklízet za to odměny, říká profesor Etienne Danchin z výzkumné instituce CNRS, Paříž, Francie.
Tento postup je výhodnější než jiné metody učení, jako například metoda pokusu a omylu, protože rizika jsou daleko menší a vše vyžaduje méně energie, než znovu a znovu něco opakovat, dokud není dosaženo úspěchu. Takže, protože se podmínky životního prostředí neustále mění, spoléhat se na dědičné informace nevede vždycky k optimálním výsledkům.
Tajné odposlouchávání
Ukázalo se, že dokonce i maličcí tvorové jako je octomilka ovocná používají "veřejné informace", aby se přizpůsobili a rozvíjeli. Profesor Danchin popisuje zvířecí sledování těchto veřejných podnětů jako druh tajného odposlouchávání. "Zvířata si jsou mnohem více vědoma toho, co dělají ostatní, než jsme si dosud představovali," řekl BBC News Online. "Mohou získat mnoho informací o svém životním prostředí pouhým pozorováním."
Jedním takovým zvířetem je racek tříprstý, který si vybírá své stanoviště podle toho, které bylo úspěšně vyzkoušeno jedinci jeho druhu. Potkani zase očichají závan jejich druhu hlodavců, aby určili nejchutnější sousto z neznámého výběru. Profesor Danchin a jeho kolegové také citují studii o živorodkách duhových, podle které rybí samičky volily fádně šedohnědě zbarvené partnery, pokud sledovaly ostatní samičky dělat to samé. A to vše navzdory faktu, že podle předpokladů dědičnosti, měly volit samce zbarvené pestře.
Ve skutečnosti rostoucí množství důkazů naznačuje, že kulturní přenos veřejných informací může skončit přeměnami fenotypu (fyzických vlastností) druhu. Ten v zásadě hraje velkou roli v jeho vývoji. "Až donedávna měli lidé sklon domnívat se, že pouze člověk je schopen kulturní evoluce," říká profesor Danchin. "My ale podotýkáme, že role kulturních faktorů v evolučním vývoji zvířat jsou možná větší, než jsme si dříve mysleli."
Podle článku Jacqueline Aliové, BBC, 26. 7. 2004 Markéta Horáková
reklama
