https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/boj-proti-zlatokopum-v-peru-prinesl-rozpacite-vysledky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Boj proti zlatokopům v Peru přinesl rozpačité výsledky

20.12.2021 06:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kácení lesů a kalové tůně patří k těm nejviditelnějším škodám. Neviděné, ale trvalejší a nebezpečnější, je riziko spojené s kontaminací vodních zdrojů a ryb. A také převrácení režimu průhlednosti vody.
Kácení lesů a kalové tůně patří k těm nejviditelnějším škodám. Neviděné, ale trvalejší a nebezpečnější, je riziko spojené s kontaminací vodních zdrojů a ryb. A také převrácení režimu průhlednosti vody.
Nelegální těžba zlata z říčních sedimentů v povodí Madre de Díos nabírala v posledních čtyřiceti letech na intenzitě. V roce 2019 provedla peruánská vláda masivní operaci s cílem zastavit aktivity zlatokopů a zabránit další devastaci životního prostředí v oblasti tří národních parků a dalších rezervací. Jak to dopadlo? Podle zahraničních odborníků nejsou výsledky akce zcela přesvědčivé.
 

Těžba zlata je environmentální zhoubou mnoha řek v tropickém rovníkovém pásmu celého světa, a k méně či více radikálním akcím na umenšení ilegálních aktivit kopáčů občas dochází všude. Peru je ale podle všeho první zemí, která se pokusila zpětně vyhodnotit úspěšnost provedeného zásahu. Vypomohli s tím badatelé z Dartmouth College, kteří analyzovali satelitní snímky i vzorky vody v celém povodí. První a vcelku pozitivní zprávou je, že přímo v rezervacích a chráněných územích od vládního zásahu v roce 2019 poklesla aktivita zlatokopů o 70-90 %. Neutichla tedy zcela, ale byla výrazně utlumena.

Na druhé straně, už méně pozitivně, výrazně se zvýšila aktivita ilegálních kopáčů v širším regionu. Na soukromých i státních pozemcích a domorodé půdě, byť mimo bezprostřední zónu chráněných území. V některých případech pak kopáči těží „jen přes silnici“, vedle rezervací. Odhadovaný objem těžby, z hlediska kopáči zabraného prostoru, je nyní na 50 % stavu před vládní intervencí.

Vláda jen zlatokopy přehnala o kus dál

„Pokud tento trend bude pokračovat nadále, dospějeme brzo do stavu, kdy nelegální těžba mimo rezervace přesáhne ve svém úhrnu stav před rokem 2019,“ říká Evan Dethier, výzkumník z Dartmouth College. „Očekávali jsme zásadní utlumení těžebních aktivit a toho bylo v cílové oblasti rezervací dosaženo. Nicméně vládní zásah vedl k zásadnímu navýšení těžby v okolí.“ To úspěch vládní kampaně poněkud stírá, protože ilegální těžba, nyní fungující výše proti proudu nad vlastními chráněnými lokalitami, jen snáší řekou kontaminaci do míst, odkud byla devastující těžba vytlačena.

Zahraniční odborníci upozorňují ještě na pár peruánských nedostatků, které mohou být varovným doplňkem pro další podobné protikopáčské kampaně ve světě. Prvním je třeba to, že v místech rezervací, kde byla těžba potlačena, nedošlo k nějaké náhradní výsadbě vykácených stromů, k regeneraci zasažených lokalit, zákrokům na odstranění environmentálních škod. Například likvidaci kalových jezírek se sedimenty prosycenými toxickou rtutí. Tato místa budou po ještě desetiletí představovat pro životní prostředí významné riziko, pro lidi, zvířata i proces samovolné obnovy.

Je jich milion a nemají jinou práci

Druhým kritickým okruhem připomínek, který však nemá snadné řešení, jsou otázky spojené s ekonomickou úrovní života obyvatel v Peru. Nelegální těžba zlata v povodí Madre de Díos zaměstnávala milion obyvatel. Jiné živobytí neměli a vláda selhala v tom jim nějaké náhradní zajistit. Proto se po intervenci v roce 2019 problém spíše rozmělnil a více rozšířil do okolních oblastí, než aby vymizel. Poptávka po zlatě přitom rozhodně neklesla.

Dethier upozorňuje na to, že vládní kampaň proti těžbě by mohla být účinnější, pokud by tolik necílila na ochranu přírody, ale vyzvedla by spíš hospodářský význam neznečištěné řeky pro přežití lidí, usazených níže po proudu.

Vláda zasáhla proti kopáčům na území národních parků a rezervací s jasným motivem ochrany vzácné přírody. Ale poté, co odtud byli kopáči víceméně vypuzeni, už neučinila nic proto, aby tu chráněnou a vzácnou přírodu, narušenou těžbou, přiblížila původnímu stavu. Milion potenciálních zlatokopů nenašel jinou alternativu zaměstnání, a proto ve své práci – škodlivé pro životní prostředí – setrvali dál. Jen trochu jinde. Zatím. Vzhledem k aktuální situaci na Madre de Díos si odborníci z Dartmouth College netroufnou nazvat peruánský zásah proti ilegální těžbě úspěchem.

Těžba zlata kalí vodu. V nesprávný čas

Kácení letitých lesních porostů a kopání kalových tůní pro čištění zlatonosných sedimentů patří k těm nejviditelnějším škodám, které za sebou ilegální těžba zlata v pralesích zanechává. Neviděné, ale trvalejší a nebezpečnější, je riziko spojené s kontaminací vodních zdrojů a ryb, hlavního zdroje živočišných bílkovin v regionu, prostřednictvím rtuti. Výzkumníci z Dartmouth College upozorňují ale ještě na jeden negativní efekt těžby. Převrácení režimu průhlednosti vody. Vyšší koncentrace proudem unášených sedimentů, zakalení vody, je v Madre de Díos spojována s obdobím dešťů. Těžba zlata probíhá především v období sucha, kdy voda v řece bývá jinak čistá. Výsledkem je, že těžařská aktivita převrací přirozený přírodní cyklus čistoty vody, a tím narušuje hydrologickou aktivitu celého říčního ekosystému. Transport živin, eutrofizace, biologie vodních bezobratlých, narušené potravní řetězce. To vše těžba zlata nepřímo ovlivňuje.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist