Brazílie chce, aby jí ostatní státy platily za snížení emisí

"Od roku 2021 bude Brazílie požadovat alespoň 10 miliard amerických dolarů (217 miliard korun) ročně, aby mohla reagovat na mnohé výzvy, kterým čelí, včetně zachování původní vegetace svých různorodých biomů," uvedla brazilská vláda v dopise adresovaném OSN.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Victor Camilo / Flickr.com

"Od roku 2021 bude Brazílie požadovat alespoň 10 miliard amerických dolarů (217 miliard korun) ročně, aby mohla reagovat na mnohé výzvy, kterým čelí, včetně zachování původní vegetace svých různorodých biomů," uvedla brazilská vláda v dopise adresovaném OSN. "Další rozhodnutí o brazilské dlouhodobé strategii (o uhlíkových emisích), zejména pak stanovení konečného data (...), bude vycházet také z obdržených financí," doplnila vláda.

Bohatší státy se Pařížskou dohodu o klimatických změnách v roce 2015 zavázaly, že ročně vyberou 100 miliard dolarů pro chudší země, aby se mohly rozvíjet v souladu s ekologickými principy a upravit svůj klimatický dopad. Také Brazílie do roku 2019 obdržela každoročně desítky milionů dolarů z Fondu pro Amazonii, nicméně tyto platby byly pozastaveny kvůli tomu, že za administrativy prezidenta Jaira Bolsonara odlesňování pralesa prudce narostlo, připomněla agentura Reuters.

Ministr Salles otevřeně hovoří o záměru otevřít amazonský prales a další chráněná území komerčním aktivitám. Dlouhodobě také prosazuje, aby hodnota přírodních zdrojů byla propojena s peněžním systémem. Kromě toho se podílí na vládním programu, jehož cílem je, aby se na ochraně amazonského pralesa finančně podílely soukromé společnosti tak, že jeho části "adoptují".

Sallesovo směřování se nelíbí bývalé ministryni životního prostředí Marině Silvaové. Na nově oznámeném závazku neutralizovat emise do roku 2060 podle ní není nic dobrého, protože země nedokáže zastavit odlesňování a ničí úřady dohlížející na ochranu přírody.

Také Fabiana Alvesová, koordinátorka Greenpeace je k oznámení skeptická. "Plán brazilské vlády dosáhnout emisní neutrality do roku 2060 počítá s desetiletým zpožděním oproti většině jiných zemí s výjimkou Číny," uvedla Alvesová. "Kromě toho, že vláda přichází s nedostatečnými cíli, tak dává najevo, že o ambicióznějších cílech bude přemýšlet jen v případě, že za to zaplatí cizinci," doplnila Alvesová.

Údaje zveřejněné minulý měsíc brazilským Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) ukázaly, že tempo odlesnění brazilského amazonského deštného pralesa dosáhlo v letošním roce 12letého maxima a zasáhlo přibližně 11.000 kilometrů čtverečních. Značný podíl na tom mají nelegální těžaři dřeva a zlata a pastevci dobytka. Brazílie se dříve na základě Pařížské dohody zavázala, že do roku 2030 zastaví nelegální odlesňování, což je cíl, který se již nyní zdá nedosažitelný, podotýká Financial Times.